Máme limity spotřeby PL2 pro všechny Intel Comet Lake. 35W procesory smí brát až 123 W

57

Limit spotřeby PL2 určuje, jak vysoká smí být spotřeba procesorů Intel v turbo boostu. Máme je pro všechny Comet Lake, včetně 35W, kde je to hodně zajímavé.

Když Intel vydal desktopové procesory Comet Lake pro socket LGA 1200, opět se s tím vynořila problematika TDP/spotřeby a turbo boostu procesorů Intel. Věnovali jsme se jí v článku o recenzích – v krátkosti jde o to, že udávané TDP platí jen pro základní frekvence, kdežto turbo boost může jít na vyšší spotřeby, jejichž limity Intel přímo v papírech neuvádí.

Nyní si naštěstí můžeme tuto informaci doplnit – v dokumentech Intelu už jsou teď uvedené tzv. hodnoty PL2 (Power Limit 2), což jsou příkony ve wattech, který může procesor maximálně odebírat během turbo boostu. Můžeme se tedy podívat na doporučené chování boostu a spotřeby (výrobci desek tyto hodnoty často upravují, ale to je separátní potíž) pro jednotlivé modely od 125W přes 65W až po úsporné 35W, u kterých je to zvlášť zajímavé.

Pro 125W odemčené modely řady K už jsme měli informace dřív, ale zrekapitulujeme si je. Intel uvádí tyto hodnoty ne pro konkrétní modely, ale pro počty jader a následující platí nejen pro Core, ale i pro Xeony W-1200. 125W desetijádra mají PL2 limit v turbu až 250 W, osmijádra 229 W a šestijádra až 182 W. Tuto spotřebu mohou procesory podle doporučení odebírat 56 sekund, než mají snížit spotřebu na 125 W (a podle toho takty), což ale je jak už bylo řečeno víceméně na volbě výrobce desek a je často ignorováno.

Doporučené limity spotřeby v turbu PL2 pro 125W procesory Intel Comet Lake
Doporučené limity spotřeby v turbu PL2 pro 125W procesory Intel Comet Lake (Zdroj: Intel

65W procesory mohou v boostu brát 90 až 224 W

Pro 65W procesory, tedy zamčené modely, jsme ale tyto informace doteď neměli. Opět jsou pro počty jader, takže pokud by například Intel vydal dvě různá desetijádra, měla by mít stejné specifikace co do PL2. 65W modely mají proti 125W poloviční doporučenou dobu, po kterou mohou dosahovat spotřebu PL2 – jen 28 sekund.

Pro desetijádra (i9-10900, i9-10900F) uvádí Intel PL2 až 224 W, přičemž totéž je stanoveno i pro osmijádra (i7-10700/i7-10700F). Výrazně nižší limit mají šestijádra (i5-10400/10500/10600 atd), tam je PL2 jenom 134 W. Souvisí to asi s jejich nižšími frekvencemi. A u čtyřjader Core i3 je Intelem doporučeno PL2 90 W.

Doporučené limity spotřeby v turbu PL2 pro 65W procesory Intel Comet Lake
Doporučené limity spotřeby v turbu PL2 pro 65W procesory Intel Comet Lake (Zdroj: Intel)

Toto je mimochodem zhruba maximální boostová spotřeba 65W Ryzenů – AMD stanovuje pro všechny 65W modely, že maximálně mohou dosáhnout spotřebu 88 W (toto však Ryzen může spotřebovávat kontinuálně, pokud chlazení stačí, není zde ona doporučená, byť ne vždy respektovaná omezená doba).

Dvoujádrová Pentia a Celerony mají oficiálně TDP 58 W, v jejich případě ale asi typicky nebude vyčerpáno. Jejich PL2 je oficiálně stejných 58 W a doba držení je 28 sekund, nicméně tyto modely nemají boost, takže to nemá význam.

35W procesory mohou spotřebovávat až 123 W

Chování boostu asi nejvíce vyčnívá u úsporných verzí řady T, jejichž TDP je 35 W a jsou vyhledávané mimo jiné pro pasivní chlazení. Intel jim ale dovoluje hodně vysoké frekvence maximálních all-core boostů; kvůli tomu spotřeba může v boostu vylétnout obzvláště vysoko v porovnání se základními 35 W. Doporučená délka čerpání spotřeby PL2 je opět 28 sekund.

35W desetijádra a osmijádra mají opět stejné limity. PL2 je 123 W, tedy 35W i9-10900T a i7-10700T může brát až 123 W téměř půl minutu. Samozřejmě je otázka, jak do bude realizovatelné s chladiči dimenzovanými na ne o moc víc než 35 W. Šestijádra mají limit nižší – 92 W. Čtyřjádra mají nižší limit PL2, 55 W.

Doporučené limity spotřeby v turbu PL2 pro 35W procesory Intel Comet Lake
Doporučené limity spotřeby v turbu PL2 pro 35W procesory Intel Comet Lake (Zdroj: Intel)

Zajímavé je, že dvoujádrové modely T, tedy 35W Pentia a Celerony, mají zde PL2 vyšší – 42 W. Toto může teoreticky znamenat, že ač nemají turbo, mohou možná také v některých situacích být limitovány spotřebou. Teoreticky by tedy mohly někdy po uplynutí 28 sekund zpomalit pod svoje základní frekvence. Toto bude záviset na nastavení desek a chladičích a muselo by se to otestovat, nicméně 35W modely se běžně ani moc neprodávají, natož aby se recenzovaly.

Chlazení nemusí nutně být připravené na maximální PL2, ale výkon to může poznamenat

Tyto hodnoty PL2 nemusí nutně spotřeba procesorů v boostu skutečně dosáhnout – jde o horní limit, ne o něco, co musí CPU povinně vyčerpat celé. Ovšem to, jak jsou odstupňované, naznačuje, že nemusí být nějak štědře naddimenzované bez reálného důvodu. Například Core i9-10900/i9-10900F v mnohavláknové těžší zátěži zdá se opravdu mohou brát těch 220 W.

Intel ES vzorek procesoru Comet Lake XFatest HK 03
Procesor Comet Lake s deseti jádry, ES vzorek (Zdroj: XFatest Hong Kong)

Nemusíte na to mít úplně nutně mít dimenzovaný chladič. Boost by se měl přizpůsobit a pokud byste zatížili náročnou úlohou typu enkódování videa všechna jádra, tak v případě, že váš chladič stačí třeba jenom na 150 W místo 224 W a teplota dosáhne limitů, budou frekvence sníženy, aby se procesor do chladící kapacity vešel (RPM ventilátoru ale asi pojedou na maximum).

To je samozřejmě za předpokladu, že deska dovolí boostu trvat déle než 28 sekund. Při jen půlminutovém čerpání PL2 by tepelná setrvačnost pasivu často mohla tuto špičku aspoň částečně vykrýt – pochopitelně pokud není pasiv hodně malý a lehký (což pravda box chladiče Intelu trošku naplňují).

Procesory Intel Comet Lake pro desktop a Z490 jsou v prodeji. Jak dopadl výkon (a příkon)? (Fotogalerie)

Zdroje: techPowerUp, Intel

Máme limity spotřeby PL2 pro všechny Intel Comet Lake. 35W procesory smí brát až 123 W
Ohodnoťte tento článek!
5 (100%) 9 hlas/ů

57 KOMENTÁŘE

      • Heh to vypadá, že na auto to boostuje výš než jsou specifikace, teď to hodilo 4.82 … Takže to vypadá, že v případě Gigabyte Auto znamená asi Auto overclock 🙂 takže to asi nemá smysl ručně měnit, je to tak už z výroby..

      • Hmmm, zajímavá ojebávka od výrobců desek. Mám MSI B450 Tomahawk. Všechno v biosu na auto, pouze cpu core voltage mínus offset 0,05V. Nainstaloval jsem tu poslední betu HWinfa, projel R20, pak v biosu nastavil mínus offset 0,1V a znova projel R20. Výsledky: pro -offset 0,05 mám power rep. deviation 85%, pro -offset 0,1 pak 78%, přičemž výsledek v R20 byl navíc o 70 bodů lepší…

  1. Trocha fyziky.
    Pokud si koupíme 35W procesor a osadíme ho nějakým hliníkovým pasivním chladičem (v Alze koukám, že mají půlkilový ARCTIC Alpine 12 Passive za 329 korun), tak ho ten 123W boost po dobu 28 sekund ohřeje o (123*28)/(896*0,5), tedy necelých 8 °C. Kdybychom do toho započítali to, že ten chladič těch 35 W uchladí v pohodě, tak by ten nárůst teploty byl jen 5,5 °C.

      • Předpokládám, že když výrobce udělá ITX desku napájenou 90W externím zdrojem, že si nastaví PL2 tak, aby to jeho deska se zdrojem utáhla.
        Ten procesor si nic nevynucuje. Ten procesor jen reportuje desce své označení a je na desce, kolik do něj pustí.

        • Napadá mě, že to asi může být problém v momentě, kdy ta deska a DC napájení nejsou jeden integrovaný produkt. Třeba když běžný domácí uživatel vezme normální desku, koupí něco lepšího, aby to bylo sichr, a chce to napájet přes picoPSU. Tam by teoreticky mohla nastat situace, kdy se to bude přetěžovat víc, než čekal. Ono teda CPU by se mělo napájet pass-throughem přímo z 12V externího zdroje. A tudíž by to správně ten DC-DC měnič, který je tam pro ostatní větvě, nemělo ohrozit (doufám). Ale přece jenom by asi bylo dobrý, aby takovej uživatel tyhle hodnoty PL2/možných výkyvů spotřeby znal a podle toho to použité pPSU dimenzoval.

          • Když si něco takového člověk staví, tak holt musí mít nějaké znalosti. A nejde jen o procesor, musí se vzít v úvahu osazení pamětí, musí se vzít v úvahu maximální možný odběr na USB portech, musí vzít v potaz maximální odběr disků a dalších věcí. U toho procesoru se to alespoň nechá dohledat v datasheetu, případně i omezit v BIOSu. Kolik žere třeba deska, se člověk nedozví nikde.

            • EHm, když 35W CPU může brát až 135, tak jsou spotřeby všho ostatního, kromě VGA a HDD, naprosto nepodstatné. Jediná vájimka je AMD čipset X570, ož je ale také v tomto nepodstatné, že.

  2. 35W alias 123W aneb jak zmast nepritele (uzivatele) :))
    Pro bezneho uzivatele, ktery tyhle veci nesleduje, je toto mimo jeho chapani, kdyz ma na krabici v online shopu napsane TDP 35W nebo TDP 125W a ty hodnoty v maximech jsou 124W a 250W. Kdyz se k tomu pripocte, ze defaultni nastaveni desky bezne prekracuje „doporucene“ Intel specifikace a cele se to zacne chovat jako „dynamicke TDP“..tak je to takovy chaos, ze se divim, ze to v US jeste nekdo nevyuzil k podani zaloby.
    Intel (a AMD taky) by meli zacit udavat minimalne zakladni TDP a pak to maximalni, jenomze to zvlast u Intelu bude marketingove spatne vypadat…

    • Běžnému uživateli je to putna, protože to funguje. Funguje to s jakýmkoliv chlazením a uživatel nemusí nic řešit. Jakou mám aktuálně teplotu procesoru netuším ani já, natož aby to tušil nějaký obyčejný uživatel. On obyčejný uživatel nemá pravděpodobně ani žádný nástroj, kterým by to mohl zjistit.
      Minimální a maximální TDP by už nebylo TDP. TDP je údaj kvůli tomu, aby bylo navrženo odpovídající chlazení. A že to odpovídající chlazení zvládne uchladit krátkodobě výrazně vyšší výkon, to je jen bonus navíc. Podobně to funguje třeba v autě. Mám tam chladič, který dokáže motor v pohodě uchladit při běžných otáčkách. Ale já můžu vytočit motor na 6 tisíc otáček. Pokud ho takto vytočím krátkodobě, tak to chlazení zvládne. Pokud bych na těch 6 tisíc otáček jel delší dobu, tak to nezvládne a začne se mi vařit voda (nebo dneska už možná řídící jednotka omezí ten motor sama). U procesoru se o to uživatel nemusí vůbec starat, tam ten procesor dneska neuvaří, ani kdyby se snažil.

      • Problem je v tom, ze kdyz ten pocitac stavite, musite mu nadimenzovat chlazeni a napajeni. V opacnem pripade jednak riskujete, ze Vam muze odejit treba zdroj, muzete mit blackouty a hlavne se pak budete divit, ze mate mensi vykon, nez deklarovany treba v testech. Kdo neresi vykon, tak si muze koupit notebook.
        To ze to Franta neresi, protoze mu ten pocitac nekdo poskladal nebo si jej koupi v tescu je hezke, ale porad jsou ty informace stejne zavadejici a je to chybne.Pokud by jsme se bavili o prekroceni udavaneho TDP radove 10-20% mozna 30%, tak nereknu nic, ale tady se bavime v radu stovek procent.

            • proč by to kdo napadal? Nikdo to netají a když už, pak výrobci desek v tom dělají bordel …

            • zdá se, že někdy i víc 😀 … no nic, je na každém, aby si tyto věci sledoval a snad nikdo necpe do NUCu 10900K …

        • Na jednu stranu se oháníte běžným uživatelem, na druhé straně se oháníte někým, kdo ty počítače staví. Když stavím počítač, tak holt nemůžu být retardovaný a musím si zjistit, jaké komponenty potřebuju, aby mi to tu sestavu utáhlo. A holt musím vědět, že TDP není ta hodnota, co u procesoru hledám.

          • „Když stavím počítač, tak holt nemůžu být retardovaný “
            .. nezlobte se, ale tohle je fakt konsky komentar. Kazdy si jednou stavi ten pocitac treba poprve a obhajovat, ze je blbec jen proto, ze se spoleha na udaje vyrobce, ktere nejsou pravdive..to nejsou argumenty, ale hledani omluvy.

            • před stavbou stačí zajít na jakékoliv fórum o této problematice a na 100% se o tomhle dozví, i kdyby to byl opravdu „kousek“

            • To je vsechno hezky..ale to nic nemeni na tom, ze je to spatne 🙂

            • Když to neumím, tak to holt nedělám, případně riskuju, že se mi to nepovede.
              Pokud se spoléhá na údaje výrobce, tak problém nemá, protože Intel tu specifikaci uvádí. Koukne na ark.intel.com, zjistí, že jeho procesor má TDP 35 W, u TDP je otazníček, ten si rozklikne, dozví se, co je to TDP, a že pro přesné specifikace si má nastudovat datasheet.
              Když to budete brát tak jak to berete, tak rovnou můžete říkat, že chudák užvatel si myslel, že mu stačí 35W zdroj, když je na procesoru napsáno 35 W. Ostatně výrobci grafik dost často neudávají, kolik jejich grafika žere, ale doporučenou wattáž zdroje.

            • ano, pravda je, že v tomhle případě je ten „spodní“ údaj naprosto zbytečný, o ničem … výrobce by měl udat nejvyšší možnou spotřebu a zákazník se zařídí … Holečekovi navzdory 😀

            • Až pochopíte, co je TDP, tak pochopíte, proč ho udávat.
              Když si koupím procesor, který má nějaké TDP a k němu chladič, který toto TDP uchladí, vím, že mi procesor pojede dle specifikací. Pokud bych si koupil horší chladič, procesor mi už nezvládne ty udávané specifikace.

            • „Až pochopíte, co je TDP, tak pochopíte, proč ho udávat.“
              .. ja jej chapu, ale u Vas je to na povazenou 😀
              Clovece, zacinate mi pripominat jiste trollske diskuse, kdy jste se snazil mne prevedcovat, ze prekrocovani zakladniho TDP u Intelu maji na svedomy vyrobci desek, protoze v high level specifikacich na netu (blue printech), ma Intel napsano neco jineho… a tim bych to radeji ukoncil 🙂

            • njn, deska netuší, jaký chladič osadíš … ten boxovaný může v zátěži teoreticky i odletět …

            • tombomino:
              Na bojovou výpravu proti Intelu jste se tu vydal vy. A je zajímavé, že vytahujete zrovna naše diskutování o TDP u minulé generace, kde jste pořád pindal o tom, jak neplatí to, co je v datasheetu, ale Intel tajně neveřejně nabádá výrobce, aby se tím neřídili.
              A teď máte opět problém, ale tentokrát už jste alespoň pochopil, že výrobce desky se ne vždy drží doporučení Intelu.

            • Hele Holecek..vy mate dneska spatny den, co?
              Aspon by jste nemusel lhat. Ja si nasi diskusi pmanatuji velmi dobre a snazil jsem se Vam vysvetlit, ze Intelovsky blueprint na webu nejsou specifikace, ktere maji od Intelu vyrobci desek k dispozici a proto jsou hodnoty jine, nez to co Intel verejne deklaroval. To ze Intel neco deklaruje jako „doporucene“ neznamena, ze nepovoluje i neco jineho. Neco, co slo mimo vasi kapacitu chapani a z ceho vy delate vase oblibene „konspiracni teorie“, kdyz nejste schpny pochopit, jak to v realite funguje, protoze nemate z dane oblasti vlastni zkusenosti.
              Ja jsem se na zadnou „vypravu proti Intelu“ nevydal. Ja jen konstatuji veci, ktere jsou spatne. A stejne pisu, ze ma AMD udavat max TDP…ze by modre bryle Holecek?

            • Není třeba se přít. Oba máte pravdu ve své podstatě. Je pravdou, že Intel i AMD by měli udávat TDP pro maximální požadavek na chlazení. Nikdo přeci nemůže vědět, jak bude který CPU vytěžován. Takže pakliže osadím chladič podle udávaného TDP, tak samozřejmě CPU fungovat bude do maximálních limitů. Jakmile jsou limity překročeny, CPU se zpomalí.
              Obě firmy to mají špatně. Principielně je jedno, jestli je to o 10% nebo o 500%. Obě firmy to mají kdesi schované to maximální číslo, takže napadnutelné to v zásadě není.
              Ten příklad s autem asi není zrovna ideální příklad. Nicméně je pravdou, že zde je uváděna průměrná spotřeba ve třech režimech provozu, ale není udávaná maximální možná spotřeba vozu na každý převodový stupeň při maximálních otáčkách. Každej tomu občas šlápne a neřeší, potažmo počítá s vyšší spotřebou. U CPU to TDP chápu podobně. A to kombinací užívání v různých režimech.

            • Zákazník – Dobrý den, koupil jsem si Vaše auto a v tabulce bylo napsáno, že spotřeba je 3,5l/100km. Ale ve městě a na dálnici dosahuju spotřeby 7l/100km respektive 12l/100km. Asi bych chtěl to auto vrátit nebo nějak opravit.
              Výrobce auta – Aha, aha…no a jak rychle s tím autem jedete.
              Zákazník – No podle předpisů. v obci 50 a po dálnici 130.
              Výrobce auta – Tak to odpovídá.
              Zákazník – Ale vždyť vám říkám, že to auto nejede za 3,5l/100km jak uvádíte v tabulce.
              Výrobce auta – Podívejte se do té tabulky. Tady za spotřebou máte malý otazníček/hvězdičku. Když si to přečtete tady dole, tak je tam napsáno, že si máte rozkliknout odkaz, kde se dočtete podmínky ke spotřebě. A když si ho rozkliknete, tak se dočtete, že Váš vůz bude mít spotřebu 3,5l/100km pokud pojedete rychlostí 25km/h. Za předpokladu, že teplota vzduch bude 20°C a vlhkost bude 30%.
              Zákazník – Ale na většině silnicí v této zemi se jezdí 50-130 km/h podle zákonů.
              Výrobce auta – Jo pane, že musíte jet rychleji, za to mi přece nemůžeme. Asi se teda budete muset přestěhovat, pokud vám o to tolik jde.
              Zákazník – To je podvpod ! Já chci to auto vrátit!
              Výrobce auta – Ale není to podvod, vždyť to tady vidíte. Jasně napsáno. Nic jsme netajili.
              Zákazník – Prosím Vás teda….kde se dají tedy dodržet takové podmínky, aby to auto opravdu bralo 3,5l/100km?
              Výrobce auta – Jo pane, to už je na Vás. To mi přece nemůžeme vědět.

          • Gogo…muzes jit zpatky k normalu prosim. Ja se nebavim o OC, ktery si uzivatel dela sam. Nebavim se o funkcich desek, ktere je potreba manualne zapnout. Bavim se o „defaultnim“ chovani, ktere neodpovida tomu, co clovek ocekava od krabice, kde je napsano 35W nebo 125W nebo v pripade AMD 105W.

            • co je nenormální na to, že koupíš odemčený procesor, ale raději zůstaneš na defaultu, protože … já vím, jsou to extrémy, ale jak píši výše … on ani ten Intel neběží nonstop na 250ti wattech a pokud to tak chceš provozovat, musíš tomu pomoct …

            • „on ani ten Intel neběží nonstop na 250ti wattech a pokud to tak chceš provozovat, musíš tomu pomoct“
              ..no… ne 🙂 Docela hodne desek ma prednastavene hodnoty „tau“, kde z defaultnich „58s“ je treba „nekonecno“. Takze je to spis naopak, ze se casto musis jit podivat pro jistotu do biosu a povypinat optiony, aby se to vratilo k „normalu“. A i pokud mas normal, tak porad si to je schopno ve spicce cucnout o 100W vyse..takze zase..potreba dimenzovat zdroj.

        • I u toho AMD by to chtělo, aby lidi co nejvíc věděli o tom chování a že kromě TDP je tu ještě to PTT, na kterém skutečně závisí maximální spotřeba, tj, že se musí počítat ne s 65W a 105W, ale s 88 a 142 W…

          Už jenom těch flamů, co o těch spotřebách zuří 🙂

            • A u aut byste byl pro, aby se uváděla maximální spotřeba? K čemu by to bylo dobré?
              Tedy technicky to samozřejmě důležité je, protože na tu maximální spotřebu musí být dimenzovány třeba hadičky přivádějící palivo do motoru, ale pro uživatele by ta informace byla zbytečná a nicneříkající.

            • tohle srovnání asi nebude úplně nejlepší 😀 to auto při té spotřebě hořet nezačne, ani se nevypne …

            • „A u aut byste byl pro, aby se uváděla maximální spotřeba? K čemu by to bylo dobré?“
              .. ja netusil, ze se dneska auta jeste skladaji po domacku v Garazi 😉
              Jinak samozrejme, ze je potreba znat max. spotrebu u CPU. Jestli chcete takove veci rozporovat, tak mi neprijde smysluplne v dalsi diskusi pokracovat…

            • gogo1963:
              Tak zrovna autu pravděpodobně zadřete motor, pokud ho budete provozovat dlohodobě při maximálních otáčkách.

            • proč bych to dělal? Oči většinou vidí, uší slyší, noha, pokud není dřevěná, povolí … potřeba jízdy na jedničce na full otáčky táhnoucí náklaďák, to je spíše sci-fi … u počítače je to trochu jinak ….

            • navíc auto si neskládám, ale kupuji hotové – tím neříkám, že Tesco PC taky neprodá jako hotové, ale pak je uživatel ochuzen, protože nikdy nebude mít deklarovaný výkon, který si přečetl v recenzi.

              Všechno je to na hraně zákona – šedá zóna.
              Osobně bych chtěl, aby všichni uváděli i max. TPD – protože i když PC stavím, tak bych se orientoval podle TPD uváděné na krabici. Není povinnost hledat info na WEBu, že je to jinak, je to povinnost výrobce uvést reálná TPD