První běžný SSD od WD: SiliconEdge Blue 256 GB

0

Ptejte se nás na co chcete, my vám taky odpovíme na co chceme

Western Digital jako dost pravděpodobně současná jednička na trhu pevných disků (myslíme ty klasické, rotační) s nástupem do rozjetého vlaku jménem SSD otálel o něco déle než druhý gigant a hlavní konkurent – Seagate. To se definitivně změnilo v prvním čtvrtletí tohoto roku, kdy WD uvedl dokonce celou řadu svých SSD pro běžné uživatele.

Ono vůbec spojovat SSD a běžné uživatele je zatím ještě trochu předčasné, ale flashové jednotky s kapacitou do 80 GB včetně jsou už cenově dostupné. Jen přitom nesmíte hledět na cenu za gigabajt a hlavně ji nesrovnávejte s pevnými disky. Ty totiž ještě nějaký čas jako úložiště pro větší objemy dat ve hře zůstanou.

Nová řada SSD od Western Digital se jmenuje SiliconEdge Blue a bude prodávána ve třech kapacitách: 64, 128 a 256 GB. Klíčové parametry WD ve svém specifikačním listu sděluje, kolem použitého řadiče je ale tajemný jako Hrad v Karpatech anebo Seagate. Důvod je zřejmý: nejedná se o produkt WD, nýbrž přeznačkovaný čip od jiné společnosti. Jelikož na největších webech v zahraničí proběhla vlna recenzí SiliconEdge už před nějakým časem, věděl jsem, jaké otázky Westernům položit. Sdílnost WD je pak příkladná:

  1. Jaký řadič WD SiliconEdge 256 GB používá? Je to JMicron JMF612? Pokud ano, je rozdíl mezi JMF618 a 612 opravdu jen v podpoře Toshiba NAND Flash MLC u prvního jmenovaného?
  2. Bude WD vydávat nějaký nástroj pro manuální trim na systémech mimo Windows 7 (něco jako Wiper pro Indilinx SSD nebo Intel SSD Toolbox pro Intel SSD – umožňují trim i na Windows XP/Vista, bohužel ne na Linux/Unix/Mac OS)
  3. Chystá se WD zařadit do svého portfolia SSD i další řadiče (SandForce SF-1200 a 1500, nový Marvell s podporou SATA 6 Gb/s, …)?
  1. No comment.
  2. Our SiliconEdge Blue SSDs TRIM support is automatic. We can’t disclose how it will be supported in the future.
  3. It’s unfortunate but sometimes we cannot disclose everything.

Pro anglicky nevládnoucí: k řadiči i plánům na budoucí SSD se WD nebude vyjadřovat a co se týče trim, ten je pouze automatický v podporovaných operačních systémech a o případné do budoucna plánované utilitě pro manuální trim v systémech jako Windows XP/Vista nám WD také nic neodhalí.

Seagate, Western Digital a třeba i Kingston mohou být sice tajnůstkářští, na počítačové novináře si ale nepřijdou. Triumvirát AnandTech, PCper a Ars Technica dal dohromady, jak to s řadiči je. Naznačuje to už moje první otázka pro WD, tak tedy:

  • rozložení PCB i čip na WD SiliconEdge Blue jsou nápadně podobné Kingstonu SSDNow V (druhé generace, SNVP425), liší se jen použitými MLC Nand Flash (Kingston má Toshiby, Western Digital potom Samsungy) a nápisem na řadiči (WD jej branduje jako svůj)
  • AnandTech z testu Kingstonu na PCPer a svého WD SiliconEdge Blue usoudil, že se jedná tedy o stejný řadič: JMicron JMF618
  • A. Feuer z Ars Technica upřesnil, že jde o JMF612; JMF618 je verze pro NAND Flash Toshiba, JMF612 to samé pro Samsung
  • JMF612 je nástupcem JMF602 od JMicronu, oproti svému předchůdci negatovně proslavenému SSD stutteringem je to velký pokrok kupředu: JMF612 už podporuje trim, počítá s DRAM cache a může dosahovat až 6000/10000 iops při náhodném čtení/zápisu

Zastavme se u JMicron JMF612 ještě na chvíli. Koneckonců už kvůli tomu, že je osazen v cenově zajímavé série Kingston SSDNow V. Jak uvádí sám JMicron, jedná jednočipový řadič schopný komunikovat s rozhraním SATA 3 Gb/s, USB 2.0, DRAM bufferem a samozřejmě MLC NAND flash. Dvaatřicetibitový procesor v tomto SoC má svůj datový buffer, 32 kB ROM a 128 kB RAM.

JMF612 podporuje S.M.A.R.T., zvládá přenosové rychlosti až 250/200 MB/s (čtení/zápis) a jak jsem už uvedl, JMicron hodně zapracoval na náhodných přenosech dat, kdy rychlost může dosáhnout až 10 000 iops u náhodného zápisu. Řadič podporuje DDR i DDR2 DRAM buffer, Kingston i Western Digital osazují 64 MB DDR2-800. JMF612 zvládá opravný kód BCH (16/24 bitů, ECC).

Western Digital SiliconEdge Blue má podle specifikací bez ohledu na kapacitu dosahovat přenosových rychlostí 250/170 MB/s pro sekvenční čtení/zápis, trvale udržitelná rychlost zápisu je 140 MB/s. Náhodné čtení/zápis by mělo u tohoto SSD dosahovat 5000 iops, což třeba u 4kB bloků dat znamená téměř 20 MB/s.

Udávaná spotřebačiní 0,6 W ve standby/idle, až 2,2 W při čtení a až 3,5 W při zápisu. To je více než u většiny SSD s Indilinx Barefoot a výrazně více než u SSD Intel. Dokonce i hodně 2,5″ 5400rpm disků bude mít při aktivitě nižší spotřebu. SSD ale už kvůli nepotřebě defragmentace nebude aktivní tak často.

WD uvádí MTBF 1,4 milionu hodin, to nás ale až tolik nezajímá, údaj o třech letech zaručené životnosti při denních zápisech 17,5 (64GB model), 35 (128GB) a 70 GB (256GB SiliconEdge Blue) dat je asi cennější. WD se dále chlubí F.I.T., tedy velkým testováním funkčnosti před uvedením disku do prodejní

Do testu jsme dostali model s nejvyšší kapacitou (256 GB) a označením SSC-D0256SC-2100. Jeho cena je stanovena na 1000 USD. U nás to bude typicky znamenat asi 23 000 Kč. Cena 128GB a především 64GB varianty je podstatně lidštější.


Testovací sestava a konkurence pro srovnání

Testovací sestava a software

Poprvé jsem přenesl testování SSD a HDD na novou testovací sestavu, ta by měla méně limitovat i ty nejrychlejší SSD a současně poskytnout právě SSD

  • základní deska Gigabyte GA-X58A-UD5, F3
  • čipová sada Intel X58 (Tylersburg) a ICH10R
  • procesor Intel Core i7-920 @ 4 GHz (20 × 200 MHz, Turbo a HyperThreading vypnuty)
  • pevný disk Western Digital VelociRaptor VR150 (WD3000GLFS, 10 000 rpm)
  • připojeno k ICH10R, zapnuto AHCI (tím i NCQ)
  • operační systém Windows 7 Ultimate, 64-bit
  • ovladač msahci.sys

S přechodem jsem přeměřil několik dalších SSD pro porovnání s aktuálně testovaným a přidal ještě VelociRaptora jako srovnání se stále ještě nejrychlejším desktopovým rotačním diskem (přestože v některých testech už může s Caviarem Black s 500GB plotnami prohrát, celkově je pořád zřejmě nejvýkonnějším HDD).

WD Scorpio Black, 250 GB (WD2500BEKT)

Na přání čtenářů jsem přidal alespoň jeden „notebookový HDD“. Je jím WD Scorpio Black, tedy 7200otáčkový výkonnostní nadprůměr 2,5″ formátu. Nese 16 MB cache a model WD2500BEKT byl zakoupen zhruba na přelomu roku (vyroben v srpnu 2009). Jedná se tedy o disk aktuální, přesto se na rozdíl od stolního WD Caviar Black nebude moci s VelociRaptorem či nejpomalejšími z otestovaných SSD rovnat. Na druhou stranu za 250 GB zaplatíte 1300 Kč a ne 23 000 Kč jako u SSD.

 

Výrobek Transcendu si asi ještě z recenze pamatujete, takže jen rychlé opakování: Datasheet obsahuje informaci o tom, že SSD řady Ultra jsou vybaveny 64 MB DRAM cache, 120GB model má dosahovat sekvenčně až 210/180 MB/s (čtení/zápis) a dnes testovaná 60GB verze potom 210/150 MB/s.

Kingston SSDNow V+ Gen2, 128 GB (SNVP325)

Kingston u své „value plus“ série nahradil v druhé generaci Samsung Toshibou a mimo jiné to znamená podporu trim v továrním nastavení (pokud Kingston SSDNow V+ první generace vlastníte, můžete na něj nahrát firmware s trim třeba od Corsairu P series, jež jsou v podstatě stejnými „all-Samsung“ SSD. Kingston by se měl stydět, že namísto podpory stávajících uživatelů myslí v podstatě jen na nové a další).

MLC NAND Flash s poetickým označením Toshiba TH58NVG7D7EBAK0 jsou natěsnány na jediné straně PCB a s šasi SSD teplovodivě spojeny několikamilimetrovým polštářkem. Řadičem je 43nm čip Toshiba T6UG1XBG, který se objevil v SSD této společnosti někdy v druhé polovině roku 2009. Paměti Micron 9LA17-D9HSJ jsem nedokázal přesně identifikovat, mělo by jít ale o 128 MB DDR SDRAM. Jestli D9 znamená příšlusnost k velepopulárním čipům Micron D9, které si přál každý overclocker v době DDR2 modulů, to nebudu raději s jistotou tvrdit a není to ani podstatné.

OCZ Agility 120GB, 128 GB

přesný název:  OCZSSD2-1AGT120G
testovaný firmware: 1.3 a 1.41
webová stránka produktu: OCZ

Agility je jedním z mnoha SSD s Indilinx Barefoot. S ním jste měli tu čest se setkat už v recenzích Photofast G-Monster-V3 a A-Data S592. Oba SSD dopadly velice dobře, a tak určitě nemálo čekáte i od Agility.

Stejně jako A-Data nebo Photofast, i OCZ páruje Barefoot s 64MB cache (SDRAM od Elpidy), rozdíl je v použitých NAND flash. První dva jmenovaní výrobci vsadili na Samsung, OCZ Indilinx páruje s Intelem. Tedy alespoň podle většiny recenzí, neboť testovaný kus se mi nepodařilo vinou zarvaných šroubků rozebrat. Výjimkou je recenze na Guru3D, kde je podle mě fotografie nikoli Agility, ale spíše Vertexu.


OCZ Agility bez pláště. Zdroj (a přehled rozebraných SSD disků OCZ): Clubic

NAND flash od Intelu (29F64G08FAMCI) použité v Agility patří k těm pomalejším a levnějším, možná i proto OCZ udává rychlost čtení 185 MB/s a u souvislého zápisu jen až 80 MB/s. U 30GB verze počítejte s rychlostmi ještě o čtvrtinu nižšími. OCZ na disk dává tříletou záruku a uvádí 1,5 milionu hodin MTBF.

Jelikož jsem přešel z Windows Vista na Windows 7, nahradil jsem firmware s podporou garbage collection za nejnovější firmware 1.5 s podporou trim.

Intel X25-M 34 nm (G2), 160 GB

34nm varianty X25-M se vyrábí v kapacitách 80 a 160 GB, otestovali jsme druhou jmenovanou. Intel použil zřejmě jen novou revizi stejného 10kanálového řídícího čipu PC29AS21BA0 (u 50nm generace byl PC29AS21AA0) a zvětšil velikost cache ze 16 na 32 MB (Micron). Intel slibuje také určité zkrácení latencí, zůstal naopak u vysoké rychlosti čtení (250 MB/s)  bohužel také u dnes už podprůměrné hodnotě souvislého zápisu (70 MB/s). Max. IOPS při čtení zůstaly na skvělých 35 000, zvýšil se však údajně výkon při zápisu ze 3300 na 6600, resp. 8600 u 160GB verze.

Spotřeba v zátěži zůstala stanovena na 150 mW a přestože v recenzích uvidíte o něco vyšší spotřebu (i ve srovnání s SSD s Indilinxem), stále se jedná o zlomky wattu. V idle spotřeba kupodivu narostla ze 60 na 75 mW. Novinkou má být TRIM, druhá generace řešení problému s přepisy od Intelu. TRIM by měl být k dispozici ve Windows 7 po aktualizaci firmwaru (ohlášen na konec listopadu), v XP a Vista bude k dispozici nějaký prográmek podobný tomu od Indilinx. Firmwarová o softwarová varianta TRIM by se měla starat o skutečné vyprazdňování flash namísto pouhého označení jako dostupné. S novým firmware by také měl vzrůst souvislý zápis ze 70 na 100 MB/s.

Transcend Ultra SSD, 60 GB (TS60GSSD25D-M)

Označení TS60GSSD25D-M pak znamená postupně: TS jako Transcend, 60G jako 60GB kapacita, SSD pak solid state drive, 25 formát 2,5 palce, D je pro disky s DRAM cache a -M pro MLC NAND Flash. Přestože to bylo po provedení pár výkonnostních testů a prolistování datasheetu už zbytečné, přesvědčil jsem se o přítomnosti řadiče Indilinx Barefoot demontáží krytu.

ARM od Indilinxu s přesným označením IDX110M00-LC a známý hlavně pod kódovým označením projektu (Barefoot, v překladu bosý) už jste na ExtraHardware potkali v SSD Photofast G-Monster-V3, A-Data S592, RunCore Pro IV a OCZ Agility. Posledně jmenovaný se udávanými rychlostmi sekvenčního zápisu a čtení podobá testovanému Transcendu nejvíce a ve srovnání výkonu jej najdete také.

 

Indilinx Barefoot bývá doplněn DRAM cache od Elpidy a NAND Flash od Samsungu, osm čipů z každé strany je typickým designem pro SSD se zmíněným čtyřcestným řadičem. SSD s Barefootem od A-Daty a dalších vypadají všechny jako přes kopírák, vlastní invenci si dovolí vložit leda tak OCZ.

SSD bylo k testu dodáno s firmwarem 1571, který pro SSD s Indilinxem není zdaleka nejnovější. Před testem byl proveden flash na v té době nejnovější fw 1881.

Western Digital VelociRaptor VR150, 300 GB (WD3000GLFS)

Jediným zástupcem rotačních pevných disků v testu je ten prozatím v širší škále testů asi stále ještě nejvýkonnější: VelociRaptor od WD. Stejně jako SSD byl i VelociRaptor testován s NTFS, zvolil jsem velikost 60 GB v pozici od zhruba 10 do 70 GB od začátku disku.

Western Digital VelociRaptor je sice 2,5″ pevný disk a na formát 3,5″ ho doplňuje jen chladič WD IcePAK, přesto není radno jej podceňovat. WD tvrdí, že IcePAK snižuje průměrnou teplotu VelociRaptoru o 7,1 stupňů Celsia oproti stavu bez chladiče. Menší rozměry by se na výkonu VelociRaptoru neměly vůbec negativně podepsat. Plotny se otáčejí rychlostí 10 000 ot./min. Časy seeku udává výrobce jako 4,2 ms při čtení a 4,7 ms při zápisu, na okraji plotny dosáhne VelociRaptor přenosové rychlosti 120 MB/s.

Narozdíl od starších Raptorů, VelociRaptor podporuje SATA s rychlostí 3 Gbit/s. Disk je vybaven 16megabajtovou vyrovnávací pamětí, což je dnes standard. Jenže každá ze dvou menších ploten nese kapacitu 150 GB a tato hustota zápisu společně s rychlostí otáčení ploten musí zákonitě znamenat vysoký výkon. Trikem pro vyšší výkon, který WD zopakoval později u série Caviar Black, je nasazení dvou řídících procesorů.

 

Opakování, matka moudrosti (trim a garbage collection)

Trim, SSD Toolbox a Wiper

Výkon nového SSD nemusí být stejný jako výkon používaného SSD. To všechno proto, že si řadič SSD nerozumí s operačním systémem, nekoordinuje s ním svoje kroky. Zatímco SSD potřebuje, aby do prázdných bloků byly vepsány nuly, operačním systém při mazání pouze označí oblast za smazanou. To je rychlejší, jenže pro flashový SSD, který čte po stránkách a dokáže zapisovat jen ve větších blocích určité velikosti to znamená, že do takového bloku nemůže jen zapsat, ale musí přečíst, modifikovat a poté teprve zapsat. V praxi to znamená, že SSD po nějakém čase používání může výrazně zpomalit, zejména pokud dojde na zápis do už jednou vymazaných oblastí.

Aby nebyl výkon SSD po čase používání zazděn, začala být vyvíjena funkce (či příkaz, chcete-li) trim. S ní se začalo v Linuxu 2.6.28, ale alespoň podle Wikipedie zde nebyla dosud dotažena. Prvním operačním systémem s podporou trim se tak stala Windows 7 od Microsoftu. Podmínkou pro správnou funkci trim je použití ovladače přímo od Microsoftu (pciide.sys či lépe msahci.sys), různé ovladače k polím RAID (včetně Intel Matrix) a dalším řadičům tudíž nemůžete použít (nestarání se o problém je například ze strany Intelu opravdu nechvályhodné).

Uživatelé jiných systémů než Windows 7 a jiných SSD s Indilinx Barefoot se už delší dobu mohou bránit proti zazdění výkonu pomocí utility Wiper. Wiper.exe (resp. OCZ_GC.exe, stáhnete zde) podle některých pramenů nevyvolá Trim a OS tak neřekne SSD, které bloky se už dále nepoužívají, ale pročistí prázdné místo (soubor Wiper.dat „pojídá“ smazané LBA), podle toho, co utilita sama vypisuje podstrčí příkaz Trim řadiči SSD na přání stejně jako SSD Toolbox od Intelu.

První spuštění a dokončení Wiperu na SSD trvá zpravidla několik minut (na OCZ Agility, kam jsem zapsal asi 20 GB dat pomocí FC-testu to bylo kolem tří minut), další spuštění jsou pak už otázkou sekund stejně jako u Optimizeru od Intelu. Wiper v podobě volně stažitelného OCZ_GC.exe funguje na všech SSD s Indilinx Barefoot (OCZ Agility/Vertex, Corsair Extreme Series, A-Data S592, Patriot TorqX, Photofast G-Monster-V3, RunCore Pro IV, G.Skill Falcon, …).

Důležité je, že Wiper či trim jsou daleko účinnější než garbage collection algoritmy dostupné na některých SSD od OCZ. O tom vás přesvědčí zkušenosti a měření uživatele OCZ fóra a SSD Vertex.h

Iometer (databáze, file server, čtení a zápis malých bloků)

Iometer je testem výkonu úložných zařízení, který byl vytvořen společností Intel a později uvolněn jako open source. Jeho výhodou i nevýhodou současně jsou neuvěřitelně rozsáhlé možnosti nastavení. Pomocí Iometeru tak lze nasimulovat velmi různorodé praktické scénáře, není to však úplně snadné. V tomto ohledu jsem našel inspiraci na serverech StorageReview a Anandtech.

Testy jsou prováděny na discích bez souborového systému (unpartitioned), zpřístupněn je celý rozsah disku a testy jsou prováděny s různou hodnotou outstanding I/Os.

Přiblížení hodnot outstanding I/Os:

  • 1… náhodný přístup
  • 2… jednoduchá aplikace (Windows Calculator)
  • 50… běžný systém
  • 100… defragmentace

Databáze

Přesně jako předepisuje StorageReview: 67 % čtení, 33 % zápisů, 100 % náhodně, zpřístupněno 100 %, 8kB bloky.

Souborový server

Jelikož scénář web server (100 % čtení) je už v současnosti považován za nerealistický, z původního předpisu Intelu jsem ponechal pouze scénář souborový server. Ten je definován takto:

% podíl na testu velikost bloků % čtení % náhodně
10 %
0,5 kB
80%
100%
5 %
1 kB

80%
100%
5 %
2 kB
80%
100%
60 %
4 kB
80%
100%
2 %
8 kB
80%
100%
4 %
16 kB

80%
100%
4 %
32 kB
80%
100%
10 %
64 kB
80%
100%

Pracovní stanice

Opět dle StorageReview Workstation: 80 % čtení, 20 % zápisů, 80 % náhodně, zpřístupněno 100 %, 8kB bloky.

Náhodné čtení, 4K

Inspirováno AnandTechem (a připraveno především na SSD): 100 % čtení, 0 % zápisů, 100 % náhodně, zpřístupněno 100 %, 4kB bloky.

Náhodný zápis, 4K

Inspirováno opět AnandTechem a fórem NotebookReview (a tentokrát se jedná o skutečnou past na levné SSD): 0 % čtení, 100 % zápisů, 100 % náhodně, zpřístupněno 100 %, 4kB bloky.

Kompletní výsledky tabulkou

Výsledky všech změřených disků v jediné tabulce. Modře zvýrazněny jsou už právě jen výsledky z grafů získané na sestavě s Core i7, X58 a Windows 7.

V tabulce jsou i výsledky na starší sestavě, většina testů není limitována procesorem. Výjimkou je hlavně Intel X25-M a jeho výkon s I/O queue > 32. Zkratka P45 + C2D + Vista značí tedy tuto sestavu:

AS SSD Benchmark

Výsledky ve screenshotech

Western Digital SiliconEdge Blue, 256 GB (SSC-D0256SC-2100)

WD Scorpio Black, 250 GB (WD2500BEKT)

Transcend Ultra SSD, 60 GB (fw 1881)

OCZ Agility 120GB, 128 GB (fw 1.5)

Intel X25-M Gen2 (34 nm), 160 GB (fw HD)

Kingston SSDNow V+ Gen2 (SNVP325), 128 GB

Western Digital VelociRaptor VR150, 300 GB (WD3000GLFS)

Aplikační testy: PCMark Vantage

Aplikační testy: PCMark05

CrystalDiskMark 3.0 x64, ATTO, HD Tach a Sandra

Výsledky ve screenshotech

Western Digital SiliconEdge Blue, 256 GB (SSC-D0256SC-2100)

WD Scorpio Black, 250 GB (WD2500BEKT)

Transcend Ultra SSD, 60 GB (fw 1881)

OCZ Agility 120GB, 128 GB (fw 1.5)

Intel X25-M Gen2 (34 nm), 160 GB (fw HD)

Kingston SSDNow V+ Gen2 (SNVP325), 128 GB

Western Digital VelociRaptor VR150, 300 GB (WD3000GLFS)

HD Tach 3, SiSoft Sandra

Oba testy jsou svým měřením rychlostí v různých pozicích na médiu zajímavé spíše pro klasické (rotační) pevné disky. Při testech s partition nemohou testovat zápis. U SSD by měla být křivka sekvenčního čtení rovná:

Western Digital SiliconEdge Blue, 256 GB (SSC-D0256SC-2100)

U pevného disku je rychlost největší na začátku (= vnější okraj plotny, stále stejná úhlová rychlost, vyšší obvodová):

Western Digital VelociRaptor VR150, 300 GB (WD3000GLFS)

WD Scorpio Black, 250 GB (WD2500BEKT)

Verdikt

Stručné shrnutí výsledků

Grafů bylo v recenzi asi hodně, ale to není důvodem, proč nějaké dávám ještě i do závěrečné kapitoly. Následujích sedm grafů by vám mělo pomoci udělat si obrázek o výkonu a výhodnosti testovaných SSD rychle a předešlých cca padesát vizuálních zobrazení výsledků mohou projít jen zájemci.

+ cena/výkon (u variant jiné kapacity též řady disků může být jiný)

Verdikt

SiliconEdge Blue je průměrné SSD každým coulem. Dosahuje očekávatelných a dnes průměrných výsledků (= uživatelům bude plně dostačovat a rychlostní upgrade pevného disku je neoddiskutovatelný), v rychlosti náhodného zápisu předčí jasně Kingston V+ s řadičem Toshiba (u Kingstonu by kuriózně mohl být V s JMicronem JMF618 rychlejší než V+, záleží ještě na firmware) a dokonce i SSD s Indilinxem Barefoot. V náhodném čtení už je Barefoot jasně rychlejší, Intel X25-M samozřejmě odskakuje ve všech disciplínách mimo sekvenční zápis.

WD tu má stejně jako Kingston silnou distribuční síť, dá se tedy čekat dobrá dostupnost jejich SSD a snad i konkurenceschopné ceny. Jelikož jde o SSD o něco pomalejší než většina těch s Indilinx Barefoot a dle mého názoru je chybějící utilita pro manuální trim velkou nevýhodou, měl by se kupříkladu 64GB SiliconEdge Blue prodávat levněji než 64GB SSD s Barefootem. Pokud tomu tak nebude, neberte, jestli ano a máte Windows 7, můžete klidně kupovat. Mimo největších fajnšmekrů, kteří ocení i rychlosti SSD s Intelem či SandForce, si nikdo na výkon stěžovat rozhodně nebude.

Western Digital SiliconEdge Blue, 256 GB (SSC-D0256SC-2100)

+ solidní výkon blízký SSD s Indilinx Barefoot
+ trim pod Windows 7
+ kapacita testovaného modelu
– existují rychlejší SSD se zhruba stejnou cenou za gigabajt
žádná utilita pro manuální trim
– vyšší spotřeba by mohla u notebooků už vadit

– cena 256GB verze (platí pro všechny značky)

 

Za zapůjčení SiliconEdge Blue děkujeme agentuře Cvetler & Pořízek
zastupující společnost Western Digital

Ohodnoťte tento článek!