Scythe Kaze Master II: navenek stejný vzhled, uvnitř velká vylepšení

0

Scythe Kaze Master II: představení a parametry

Před nějakým časem Scythe bez větší propagace a výraznějšího povšimnutí veřejnosti zařadil do nabídky nástupce panelu pro monitoring a regulaci otáček ventilátorů – Scythe Kaze Master. A je škoda, že se tomu nevěnovalo víc pozornosti. I když byste na fotografiích asi nepoznali rozdíl, změny u nového modelu jsou více než jen kosmetické a povrchní.

Nová verze dostala za označení římskou dvojku a produktové značení KM05-BK. Protože řeší asi největší nedostatky svého předchůdce, rád bych na ně upozornil alespoň formou této krátké recenze.

Panely pro monitoring a regulaci otáček od Scythe z řady Kaze patří u nás k těm nejoblíbenějším (alespoň soudě dle údajů o prodejnosti z eshopů). Úspěšné tažení řady Kaze zahájil právě Kaze Master, který mezi ostatními panely vynikal maximální jednoduchostí, funkčností a ergonomií.

U většiny produktů se výrobci předhánějí v tom, kdo na panel dostane víc přepínačů, tlačítek a různých blikajících a poskakujících indikátorů na kde co, aby byl displej co nejbarevnější, nejzářivější a nejživějš. Výsledkem snahy vtěsnat toho na malou 5,25″ záslepku co nejvíc bývá třeba to, že displej najednou zobrazí jen parametry z jednoho či dvou čidel a pro ostatní čidla musíte buď čekat, než se na kýžený údaj displej dobliká, nebo na správné senzory přepnout ručně vyhrazenými tlačítky. Když se k tomu přidá ovládání pomocí nějakých tří, čtyř tlačítek (volba, +, −, OK), člověk začne při úpravě a ukládání nastavení čtyř ventilátorů občas výrobce proklínat.

Opačný extrém jsou pak panely, které umí pouze regulovat otáčky a nenajdete na nich nic víc než pár otočných potenciometrů nebo šoupátek a možná diagnostickou LED.

 

První Kaze Master si z obou přístupů vzal to lepší. Jednodušeji už to snad ani udělat nešlo. Ve větší verzi pro 5,25″ slot má čtyři displeje zobrazující otáčky připojených ventilátorů a pod nimi čtyři displeje pro monitoring teplot na připojených čidlech. Pod nimi jsou už jen čtyři otočné potenciometry pro nastavení otáček ventilátorů. Oproti většině panelů umí navíc ventilátory zcela vypnout prostým zeslabením potenciometru plně doleva. Přehledné, rychlé, snadné na ovládání.

Aby vytáčel už jen ventilátory

Přece jen se ale našlo i pár nedostatků. Asi tím nejzávažnějším byl fakt, že panel fungoval možná až příliš jednoduše. Kvůli tomu se po startu počítače třeba nemusí rozběhnout připojené ventilátory. Stačí jen málo, za běhu ventilátorů snížit otáčky natolik, že nastavené napětí stačí na udržení ventilátoru v chodu, ale už není dostatečné na to, aby se větrák při startu počítače roztočil. Když takto zpomalíte velké tiché nízkootáčkové ventilátory, je na potíže se startem zaděláno jedna dvě.

Druhý problém potrápil hlavně majitele dražších skříní s čelními dvířky (a ta bývají často k vidění právě u odhlučněných skříní). Kloboučky na potenciometrech Kaze Master z panelu vyčnívají asi o 1,2 cm. U některých skříní kvůli tomu nešla dvířka dovírat, nebylo pod nimi dost místa.

Někomu nemusel vyhovovat ani napevno nastavený limit pro alarm u monitoringu teplot – 75 °C (165 °F) už může být příliš vysokých, externí čidlo většinou totiž nedostanete přímo ke zdroji tepla.

Pak už to byly spíše drobnosti – na panelu nenajdete standardní třípinové ventilátorové konektory, ale jen menší konektory, takže je nutné ventilátory připojit přes dodávaný kabel. Nepříliš obvyklý je i použitý konektor pro napájení.

Většinu věcí, které se dají Kaze Master vyčítat, ale výrobce u jeho nástupce – Kaze Master II – odstranil. Na obalu Scythe upozorňuje na hlavní novinky – zamačkávací knoflíky, 12V napětí pro roztáčení ventilátorů, automatické vypínání ventilátorů, které se netočí a možnost nastavení teploty pro alarm.

Scythe Kaze Master II

Vzadu najdete ještě zmínku o pasivu na MOSFETech a fotku DIP switchů pro nastavení. Po stranách je pak dodávané příslušenství a specifikace.

Scythe Kaze Master II Scythe Kaze Master II Scythe Kaze Master II Scythe Kaze Master II

V příslušenství najdete kromě stručného manuálu (pdf) kabel pro napájení (s průchozím 4pinovým diskovým molexem a 4pinovým konektorem používaným kdysi u disketových mechanik). Mimo jiné z toho vyplývá, že u zdrojů, které na kabelech konektor pro disketovou mechaniku mají, můžete napájení zapojit přímo. Dále je v balení čtveřice kabelů se senzorem označených TEMP1 až TEMP4 a další dva rezervní bez označení.

Scythe Kaze Master II

Pro připojení ventilátorů můžete použít čtyři kabely s koncovkou, do níž lze zapojit kabel se třípinovým i čtyřpinovým konektorem (u větráků s PWM regulací budou ale otáčky řízené stále jen změnou napájecího napětí).

Scythe Kaze Master II Scythe Kaze Master II Scythe Kaze Master II Scythe Kaze Master II

Navenek byste rozdíl mezi starším a novějším panelem asi nepoznali, na fotografii je vlevo Kaze Master II a vpravo původní Kaze Master.

Scythe Kaze Master II Scythe Kaze Master II

Útroby panelu se ale změnily k nepoznání. Místo jednoho plošného spoje má hned dva za sebou, které jsou propojené.

Scythe Kaze Master II Scythe Kaze Master II

Zelené čepičky dole u spodní strany patří zamačkávacím potenciometrům (český ekvivalent pro push-lock potentiometer se mi nepovedlo dohledat).

Scythe Kaze Master II Scythe Kaze Master II

Knoflíky jsou po zamáčknutí téměř v rovině čelního sklíčka. I vysunuté jsou o něco kratší než u první verze, vyčnívají asi o 8,5 mm, u Kaze Master to bylo o 12 mm.

Scythe Kaze Master II Scythe Kaze Master II Scythe Kaze Master II

Scythe Kaze Master II Scythe Kaze Master II Scythe Kaze Master II

 

Konektory, pohled pod štítek

Čelní panel je z hliníkového plechu, na kterém je nalepené kouřové akrylátové sklo. Bez něj je dobře vidět uspořádání displejů (VFD) pro zobrazení hodnot. Většina z nich je sedmisegmetová, u otáček ale umí zobrazit na koncích jen nuly a u teplot naopak nezobrazí víc než 199,9 ° (0–100 °Celsia nebo 32–199,9 °F).

U otáček ventilátorů by měl být panel schopný zobrazit hodnoty od 0 do 9990 ot./min (s rozlišením 30 ot./min), starší model zobrazoval hodnoty v rozsahu 0–7500 ot./min s tímtéž rozlišením. Nedá se na to spoléhat absolutně, některé ventilátory přestávají při velmi nízkém napětí otáčky hlásit (ale to je problém ventilátorů, ne panelu).

Scythe Kaze Master II Scythe Kaze Master II Scythe Kaze Master II

Oba panely se neliší jen konstrukcí plošného spoje, odlišná je i samotná konektorová výbava. U starší verze (modré PCB) se neobejdete bez dodávaných kabelů. Po pravé straně je čtveřice konektorů s malými třípinovými konektory pro kabely na připojení ventilátorů. Pro napájení slouží menší čtyřpin (na obrázku v levém dolním rohu). Vedle něj jsou asi jediné „normální“ konektory (RT1–RT4) pro připojení termálních senzorů.

Scythe Kaze Master II Scythe Kaze Master II Scythe Kaze Master II

U nové verze už je napájení realizované pomocí čtyřpinu používaného kdysi u disketových mechanik. Hned vedle něj jsou čtyři klasické ventilátorové třípinové konektory, takže lze větráky připojit už i přímo k panelu. Jednak se obejdete bez zbytečné prodlužky, pokud mají ventilátory dost dlouhý kabel, jednak má tento konektor lepší kontakt než ten na dodávané prodlužce.

Scythe Kaze Master II

Ano, konektor na prodlužce má bohužel stejné neduhy jako většina produktů podobného ražení. Místo klasických kovových kolíků má jen o levnější alternativu, u níž jsou plné kolíky nahrazené krimpovanými z tvarovaného plechu. Jsou o něco užší, takže při zatáhnutí za kabel pak může dojít ke ztrátě kontaktu a kabel se také snadněji rozpojí.

Scythe Kaze Master II

Konektory pro připojení termálních senzorů (T1–T4) jsou vedle bzučáku na levé straně. Jako senzory slouží termistory (při ~25 °C jsem u nich naměřil odpor asi 8,5 kOhmů).

Scythe Kaze Master II

Nad nimi je pětice přepínačů DIP, tři vlevo slouží pro nastavení teplot pro alarm (v rozsahu 55–90 °C po 5 °C), dále pro přepínání mezi °F a °C a poslední slouží pro vypínání bzučáku (poslední dva nahradily jumpery používané u starší verze).

Scythe Kaze Master II

Teploty pro alarm se nastavují podle následujícího schématu:

Zkušenosti z praxe, srovnání s Kaze Master na videu

Chování v praxi na videu

Na videu se můžete přesvědčit, jak se chování panelů liší v praxi. Nalevo je novější Scythe Kaze Master II (KM05-BK), vpravo starší Scythe Kaze Master (KM01-BK). Na obou jsou zapojené ventilátory Noctua NF-A14 FLX.

Na Kaze Master II jsou záměrně nastavené nižší otáčky než na Kaze Master (~540 ot./min oproti ~690 ot./min). Přesto se po vypnutí a opětovném zapnutí počítače ventilátor na Kaze Master díky 12V startu bez problémů rozbíhá, zatímco na Kaze Master nastavené napětí na rozběhnutí ventilátoru nestačí (pro bezproblémový start je potřeba jít až někam mezi 740-800 ot./min).

Následně jsem oba ventilátory zastavil (u levého panelu kvičí alarm, u pravého by pištěl taky, kdyby nebyl deaktivovaný odstraněním příslušného jumperu). Levý panel po chvíli (~15 s) vypíná napájení (měla by to být ochrana ventilátoru proti spálení). Pro opětovné rozběhnutí je potřeba ventilátor vypnout (otočením kolečka zcela vlevo) a znovu zapnout.

V poslední části je potom vidět asi jedna z mála věcí, která se mi na novém panelu naopak nelíbila. Přestože jsou na panelu klasické potenciometry (a nikoliv volně otočné knoflíky s krokováním), reaguje elektronika na nastavení se zpožděním a ne tak precizně jako u starší verze, jakoby chyběla přímá vazba. Původní Kaze Master zvedal otáčky ventilátoru přesně a okamžitě (jistá prodleva šla jen na konto setrvačnosti rotoru a naměření hodnot z monitoringu). Ale dá se na to zvyknout a pořád je to lepší a rychlejší než nacvakávání hodnot pomocí tlačítek.

Zkoušel jsem i porovnat spotřebu obou panelů s jedním zapojeným ventilátorem. U Kaze Master II byl výsledek asi o půl wattu lepší. Celková spotřeba pak hodně závisí na nastavení ventilátorů a na tom, kolik je jich připojených. Panel bere proud z 5V i 12V větve.

  Kaze Master Kaze Master II
1× NF-A14, 1200 ot./min, 2× čidlo 3,17 W 2,70 W
1× NF-A14, 700 ot./min, 2× čidlo 2,89 W 2,32 W
1×, off, 2× čidlo 2,36 W 1,96 W

A další nevýhody či věci, které by někomu mohly vadit? Horší kontakt u konektorů prodlužek už jsem zmiňoval. Dvousečnou zbraní je použití VFD (Vacuum Fluorescent Display) místo podsvíceného LCD. Jejich velkou výhodou je, že jsou na rozdíl od LCD kontrastní a dobře čitelné i bez ohledu na pozorovací úhel a světelné podmínky. Jasnější svit ale může být kontraproduktivní třeba při tlumeném osvětlení. Jediná možnost, jak jeho jas snížit, je šroubovák a další tmavá fólie přidaná za štítek. Displej se nedá ani vypnout, což by se občas asi hodilo. A konečně, luminofor na číslech se časem vypaluje a jas displeje klesá, dobře je to vidět právě na videu, kde je nalevo vidět, jak svítí nový panel a jak vypadá panel po pěti letech intenzivnějšího (ale nikoliv nepřerušovaného) provozu.

Termální senzory nejsou z nejodolnějších, plast kolem nich má tendenci se po čase rozlepovat a také jsou docela křehké. Zejména pokud se pokoušíte dostat je někam mezi žebrování nebo do tenké mezery pod pasiv, doslova hoří pod rukama. To ale není problém Kaze Master II, stejně mizerně na tom byly všechny senzory u PC komponent, na které jsem zatím narazil.

Sehnat místo nich náhradní není zrovna snadné, svého času se tady v obchodech za necelé dvě stovky dala pořídit sada čtyř kusů prodávaná pod označením Scythe SCTSC-1000 (a stále se dá jako neprodejná dohledat). Stejně nenápadně, jako se vyskytla, ale také zmizela. A dost rychle na to, aby to bylo jen kvůli tomu, že nebyl zájem. Možná někomu došlo, že když chce člověk měřit teploty a zlikviduje všechna čidla, nezbude mu, než koupit za nějakou tisícovku rovnou nový panel.

Další „drobnost“ souvisí také s čidly – kvůli výrobním tolerancím nekladou všechny termistory identický odpor. Údaje na senzorech se tak při stejné teplotě mírně rozchází (rozdíly bývají kolem 1–2 °C.). Ale i to je obvyklé i u jiných produktů, opět nelze říci, že za to může výrobce panelu a jinde je to lepší.

 

Důležité je pohlídat si i parametry ventilátorů, které na jednotlivé kanály připojujete. Na panel lze zapojit ventilátory s odběrem nižím než 1 A při 12 V (12 W), což je u panelů obvyklé maximum. Drtivá většina ventilátorů má spotřebu výrazně nižší (i řádově), narazit na výjimky ale není nemožné. Kdysi se mi tak třeba povedlo odpálit na jiném panelu jeden kanál zásluhou chladiče Asus Triton 88. A to bylo zákeřné hned dvojnásob, jednak měl celkem nenápadný ventilátor s udávaným pracovním rozsahem pouhých 800–2100 ot./min, jednak byl ukrytý uprostřed dvojvěže, takže nebylo vidět jeho parametry (přičemž měl na maximálním výkonu odběr šílené 2 A při 12 V). Jen pro srovnání, větší 14cm Noctua NF-14A FLX z videa má mít maximální odběr 0,08 A při 12 V a 1200 ot./min.

A konečně (ale to není nedostatek, nýbrž vlastnost) – přestože je elektronika podstatně inteligentnější než u první verze, pořád jde jen o hloupý panel, který běží jen tak, jak jej nastavíte. Nemůžete počítat s nějakou automatickou regulací. Ale to není chyba, přesně tak byl postavený a má tak fungovat. Pro automatickou regulaci otáček na základě údajů ze senzorů nabízí Scythe jiný panel – Kaze Server Advanced.

První nebo druhý?

I když závěr předchozí odstavce nevypadaly tak optimisticky, doporučení je jednoznačné – výhody nové verze výrazně převažují, určitě bych neváhal připlatit. Dvojnásob to platí, pokud je u vás důvodem pořízení výrazné ztišení systémových ventilátorů. Pomalootáčkové ventilátory nastavené na neslyšné hodnoty mívají s rozběhem často problémy.

Scythe Kaze Master II

+ ergonomie, funkčnost, ovládání
+ bezpečný start ventilátorů
+ automatické vypínání zastavených ventilátorů
+ zacvakávací knoflíky
+ ventilátory lze vypnout
+ standardní konektory
+ dva náhradní kabely s termistorem v balení

± jasný a kontrastní displej (VFD)
± max 1A na větev
± neumí inteligentí regulaci podle teplot

− zpožděná reakce po nastavení
− údaje z termistorů se mírně rozcházejí
− zpožděná reakce po nastavení
− termistory jsou křehké (u všech panelů)

Za poskytnutí panelu do testu děkujeme společnosti TN Trade, spol. s r. o.
Ohodnoťte tento článek!