Tim Berners-Lee: vynálezce webových stránek

0

Jeho práce na poli počítačů mu přinesla pasování do rytířského stavu – není se co divit, vymyslel totiž WWW stránky a umožnil tak vznik internetu, jak jej dnes známe. Značně tedy ovlivnil životy lidí na celém světě a umožnil značný pokrok civilizace. Jeho životní cesta začala v polovině dvacátého století v Anglii. Po studiu na Emanuel School v Londýně začal navštěvovat The Queen’s College na Oxfordské univerzitě, nejstarší vzdělávací univerzitě anglicky hovořícího světa. Roku 1976 zde obdržel bakalářský titul v oboru Fyzika.

Tim Berners-Lee
Tim Berners-Lee v CERN na počátku vývoje World Wide Web s prvním prohlížečem na světě

Od června do prosince roku 1980 pracoval jako nezávislý odborník pro agenturu CERN (Evropská organizace pro jaderný výzkum se sídlem v Ženevě). Bylo to právě zde, kde předložil Berners-Lee projekt založený na konceptu hypertextu za účelem sdílení informací mezi vědci. Tak vznikl systém ENQUIRE, předchůdce webu, jak jej známe dnes. Měl sloužit zhruba pro deset tisíc uživatelů pracujících v agentuře CERN a využívajících odlišný hardware a software. Výměna informací probíhala v té době pouze pomocí e-mailů a výměny souborů, což bylo velmi neefektivní, protože vědci potřebovali neustále udržovat přehled o tom, jak pokračují různé projekty ve stejném čase. Systém se spíše blížil dnešní Wikipedii než webovým stránkám, podstatné však bylo využití vzájemných odkazů.

Geniální myšlenka

Ještě téhož roku Tim Berners-Lee CERN opustil a začal pracovat ve společnosti John Poole’s Image Computer Systems v Bournemouthu v Anglii. Zde pracoval na projektech, které mu pomohly detailněji pochopit principy fungování počítačových sítí. V roce 1984 se vrátil zpátky do CERNu jako odborný asistent. Evropská organizace pro jaderný výzkum byla v osmdesátých letech nejdůležitějším internetovým uzlem v Evropě. V té době byl však internet využíván pouze pro sdílení souborů a posílání e-mailů v textovém formátu. Roku 1989 dostal Berners-Lee nápad propojit internet a technologii hypertextových odkazů.

Tim Berners-Lee z počátku nemohl najít firmu, která by o projekt webových stránek měla zájem

Jak později s nadsázkou popsal sám tvůrce, „bylo pouze potřeba uchopit myšlenku hypertextu, propojit ji přes Transmission Control Protocol a systém domén a byl tady World Wide Web“. Ve skutečnosti je koncept webových stránek přístupných všem uživatelů internetu se vzájemnými odkazy mistrovským dílem. Dnes nám přijde internet (jak nesprávně zobecněně web nazýváme) samozřejmostí, před rokem 1990 ale služby jako vyhledávač Google, Wikipedie, Facebook, Youtube, zpravodajství, blogy a spousta dalších stránek a služeb nemohla existovat. Stejně jako všechny vynálezy, nejprve musela někoho myšlenka webových stránek napadnout a někdo ji musel přivést v praxi k životu.

Programuje se World Wide Web

Během března roku 1989 vytvořil prvotní návrh projektu obrovské hypertextové databáze s odkazy, kterou by mohli vědci využívat k prezentování a sdílení informací. Návrh se sice nesetkal s velkou odezvou, jeho nadřízený Mike Sendall však podpořil Bernerse k vyzkoušení systému na nově získané pracovní stanici NeXT. Mimochodem společnost NeXT založil v osmdesátých letech Steve Jobs poté, co na nějakou dobu opustil Apple. 

První WWW prohlížečScreenshot prvního webového browseru na světě, pořízený roku 1993 na počítači NeXT

Pro svůj projekt nazvaný World Wide Web (volně přeloženo celosvětová síť) získal nadšeného spolupracovníka Roberta Cailliau. Společně přepracovali původní projekt a hledali nadále prostředky pro jeho realizaci. Bohužel ani na evropské konferenci o hypertextové technologii nezískali žádnou společnost, která by podpořila myšlenku spojit internet a hypertext. Pracovali tedy dále na vlastní pěst.

Okolo Vánoc roku 1990 dokončil Berners-Lee programování všech základních prvků nutných pro funkční web: HyperText Transfer Protocol (HTTP 0.9), HyperText Markup Language (HTML), první webový prohlížeč pojmenovaný WorldWideWeb (který byl zároveň i editor), první software pro chod HTTP serveru (nazvaný CERN HTTPd – Hypertext Transfer Protocol daemon), první webový server s doménou http://info.cern.ch a první webové stránky, které popisovaly samotný projekt. Prohlížeč uměl přistupovat i k diskuzním skupinám Usenet a využívat FTP pro upload a download souborů.

První prohlížeč a webová stránka

První webový prohlížeč na světě však běžel pouze na počítači NeXT s operačním systémem NeXTSTEP, stejně jako první server. Další spolupracovník WWW týmu Nicola Pellow proto vytvořil jednoduchý univerzální textový prohlížeč nazvaný Line Mode Browser, který byl následně přenesen na všechny možné platformy od systémů UNIX až po MS-DOS. Aby získal systém na popularitě a začal se v rámci CERN využívat, umístili na první webový server telefonní seznam.

První webová stránka nabízela návštěvníkům podrobnější informace o hypertextu a systému odkazů. Nechyběl zde ani návod, jak vytvořit vlastní webové stránky a jak vyhledávat na webu informace. Později roku 1992 obsahovala tato stránka také informace jak používat prohlížeč a jak založit vlastní webový server.

První WWW serverPracovní stanice NeXT (původně umístěna v CERN) prodávaná společností Steva Jobse, která posloužila jako první webový server na světě, je fixou označena: „Tento stroj je server, nevypínat!“

Roku 1994 založil Berners-Lee při MIT (Massachusetts Institute of Technology) mezinárodní konsorcium W3C (World Wide Web Consortium), jehož členové společně s veřejností vyvíjejí webové standardy. Oficiálním posláním W3C je „rozvíjet World Wide Web do jeho plného potenciálu vývojem protokolů a směrnic, které zajistí dlouhodobý růst Webu“.

Dodnes fóru předsedá Tim Berners-Lee, který koneckonců prvotní standardy a specifikace URL (Uniform Resource Locator), HTTP a HTML sám vytvořil. Před založením konsorcia využívaly různé společnosti různé upravené verze jazyka HTML, které nebyly vzájemně kompatibilní. Fórum W3C sjednocuje standardy a snaží se zachovat bezproblémovou kompatibilitu. Bohužel ne vždy se všichni vývojáři (například webových prohlížečů) drží pevně standardů a některé webové stránky se zobrazují v různých prohlížečích odlišně nebo nefungují správně. Konsorcium se dohodlo, že všechny standardy budou publikovány bez patentů na základě royalty-free licence, aby je mohl využívat bezplatně každý. Jedině tak bude možné udržet všechny standardy napříč odborníky, komerční sférou i širokou veřejností.

Další vize a plány

Vynálezem webu ovlivnil Berners-Lee současnou informační společnost více, než kdy mohl snít. Stále však zůstává velmi aktivní ve veřejném odborném životě. Roku 2004 byl jmenován profesorem na oddělení počítačových věd University of Southampton ve Velké Británii. Od té doby pracuje dlouhodobě na novém velkém projektu Semantic Web, někdy též nazývaný WEB 3.0.

Robert Cailliau
Robert Cailliau, nejvýznamnější spolupracovník Tima Bernerse-Lee na projektu WorldWideWeb s historicky prvním webserverem

Prozatím není přesně definované, jak má vlastně budoucí forma webu vypadat a v čem se má od té nynější lišit. Obecně by měla být kromě rozšíření již existujících prvků webu 2.0 (jako je větší interaktivita, sdílené aplikace, Cloud Computing, multimédia, 3D zobrazení) uplatněna také částečná umělá inteligence webu, kdy systémy budou chápat zobrazovaný obsah a podle typu obsahu jej zobrazovat. Budou-li systémy schopné „rozumět“ obsahu webových stránek, bude také možné informace z různých zdrojů automaticky shlukovat, překládat, vyhledávat, třídit a odstraňovat duplikace.

Od roku 2009 je Tim Berners-Lee oficiální spolupracovník vlády Spojeného Království. Jeho úkolem je prezentovat co nejpřístupnější formou informace pomocí webu. Společně s profesorem Nigelem Shadboltem jsou hlavními postavami za projektem data.gov.uk, který má za úkol zprostředkovat téměř všechna neosobní data sesbíraná pro oficiální použití otevřeně všem. K dnešnímu dni obsahuje více než 5600 prezentací dat nejen z různých ministerstev vlády Spojeného království. Cíl je jediný: dát všem občanům přístup k informacím. Ať už se jedná o dopravu, kriminalitu, zdraví, školství, trh práce, ekonomiku, statistická data, lokální informace apod. Informace jsou zde podávány často netradiční formou: například mapa země s vyznačením míry kriminality a antisociálního chování nebo mapa s více než 40 000 školami a přesnými informacemi o nich. Značná část informací je přístupná přes různá aplikace pro iPhone a další mobilní zařízení.

Není divu, že vynálezce a hlavní tvůrce konceptu webu byl roku 2004 povýšen do rytířského stavu královnou Alžbětou II. a nese tedy hrdé označení Sir. Rovněž získal celou řadu čestných doktorátů na slavných univerzitách po celém světě. Roku 2009 byl zvolen členem Národní akademie věd Spojených států. Sir Tim Berners-Lee bývá často označován za „otce internetu“. Měl by být označen za otce World Wide Webu, když se ale zamyslíme nad nejčastějším použitím internetu v současnosti, čím by byl internet bez webových stránek?

iPhone aplikace
Jedna z mnoha aplikací, které tým Tima Bernerse-Lee vytváří pro publikování dat zveřejňovaných britskou vládou ukazuje počet různých typů trestných činu ve vašem okolí ve zvoleném měsíci

Tim Berners-Lee: vynálezce webových stránek

Ohodnoťte tento článek!