WD začal prodávat první HDD s technologií OptiNAND. Zřejmě jsou to také první 20TB disky, které jsou volně dostupné (a nepoužívají záznam SMR).
V poslední době nestoupají kapacity HDD moc rychle a často jsou nějaká nová velká HDD oznámena, ale pak reálně rok ticho po pěšině. Vypadá to ale, že po taktových zdrženích se nyní konečně dočkáváme: přicházejí první HDD s kulatou kapacitou 20 TB (bez záznamu SMR). Jsou od Western Digitalu a skutečně už jdou na trh a dají se koupit. Navíc jsou zajímavá tím, že jde o první disky s nedávno představenou technologií OptiNAND.
Pro WD by nemělo jít úplně první 20TB HDD. Už v roce 2019 firma oznámila 20TB model Ultrastar DC HC650, který používal energií asistovaný záznam EAMR. Zejména ale 20TB kapacitu dosahoval jen pomocí problematického záznamu SMR, kapacita této generace se standardními stopami („CMR“) tehdy končila na 18 TB. Pokud se nepleteme, nejsou tato HDD obvykle běžně na prodej, dnes v obchodech najdete nejvýše 18TB HDD. Nové modely disků uváděné až nyní by tedy asi měly být první, které budou s 20TB kapacitou dostupné i běžně.
Nový 20TB model se teď v nabídce WD objevil na dvou různých místech. Jednak jde o WD Ultrastar DC HC560 20 TB (kódy WUH722020ALE6L1 a WUH722020ALE6L4), který je určený pro servery/datacentra.
Druhý model je už o trošku bližší sektoru osobních počítačů a měl by být prodáván na širším trhu: WD Gold 20 TB (kód WD201KRYZ). Tato zlatá řada je určená pro „Enterprise“ trh a také asi podle představ výrobce míří hlavně do NASů a podobných diskových polí. Oba disky jsou nejspíš založené na stejném technologickém základu a šasi.
První HDD používající OptiNAND
Jde o 3,5″ disk s rychlostí 7200 otáček za minutu, jenž je plněný héliem a obsahuje devět ploten – jak již bylo zmíněné, mají standardní univerzální zápis CMR, takže bez komplikací s SMR. Protože jde o modely pro disková pole, mají zvýšenou spolehlivost (střední doba mezi poruchami 2,5 milionu hodin, antivibrační ochrana, pětiletá záruka). Potud je to konvenční a nic nového, ale WD u nich také nasazuje onen energií asistovaný zápis EAMR a zejména pak novou technologii OptiNAND.
Ta přenáší metadata pryč z ploten a ukládá je na zvláštní úložiště typu UFS přidané do elektroniky disku, což zlepšuje výkon, spolehlivost a zejména také použitelné místo na plotně. Pravděpodobně lze říct, že OptiNAND je u těchto disků inovace, která umožnila zvýšit kapacitu na 20 TB i bez SMR, byť toto není její jediný smysl. Podrobně jsme aspekty této změny paradigmatu v mechanických discích probírali zde:
Více: WD OptiNAND: velká změna ve fungování pevných disků zlepší výkon, kapacitu i spolehlivost
Kombinace fyzické hustoty zápisu ve stopách a OptiNAND, které redukuje či eliminuje mnohá metadata, přispívá k na HDD poměrně slušné maximální sekvenční rychlosti čtení nebo zápisu 269 MB/s. Není to pravda nějak výrazně nad poměry ostatních výkonnějších HDD. Jde o údaj v dekadických „megabajtech“, v standardních megabajtech založených na násobcích 1024 to je 257 MiB/s.
Jak už bylo řečeno, oba disky mají asi stejný hardware a liší se jen firmwarem. Parametry jsou totiž stejné pro Gold i Ultrastar. Stejná je i spotřeba (6,0 W v nečinnosti s roztočenými plotnami, 7,0 W při čtení nebo zápisu) nebo hlučnost (20 dB nečinná rotace ploten, 36 dB při pohybu hlav). Oba disky mají stejnou 512MB mezipaměť DRAM a použité rozhraní je u obou SATA 6.0 Gb/s.
Disky řady Ultrastar se možná budou prodávat hlavně na serverovém OEM trhu, ale disk zlaté řady, tedy ten 20TB WD Gold „WD201KRYZ“, je již prodáván i normálně volně. Přímo Western Digital v oficiálním obchodu u něj má stanovenou cenu 680 $, což by u nás dělalo po připočtení DPH asi 18 250 Kč/725 eur. Oficiálně uváděná částka pro náš trh je však vyšší, 19 510 Kč/741 €. Je to poměrně vysoký příplatek za poslední 2 TB kapacity, takže pokud byste se orientovali podle ceny za jeden terabajt, lepší volba asi budou 18TB modely, které se dají najít za o dost lepší ceny.
Dostupnost tohoto 20TB disku je podle údajů v oficiálním obchodě WD během jednoho až dvou týdnů, takže skutečně asi můžeme říct, že jde o reálný příchod této kapacity HDD na trh. Western Digital to těsně stihl v letošním roce, i když je pravda, že jde o dostupnost pro americký trh. V eurozóně se zatím v eshopech tyto disky neobjevily a také eshop WD pro Českou Republiku zatím neuvádí žádný termín dostupnosti, takže příchod i do Evropy možná může mít pár týdnů skluz.
Galerie: 20TB pevné disky WD s technologií OptiNAND
Zdroje: WD (1, 2) ComputerBase
Hezký, když to vztáhnu na svůj nasík, tak při stejném počtu disků jako mám teď, by to bylo 80TB v Z2/R6, nebo 60TB v R10, případně, pro miláčky fortuny 100TB v Z1/R5. Jen ta cena za takové řešení nepotěší, 120 tisíc. 😀. Ale ty IOPSy budou zřejmě impozantní, s ohledem na tak malý počet disků.
Shodou okolností jsem včera boural 80TB pole, akorát složené ani ne z polovičních disků. IOPSově to byl ovšem fičák.
Tak ja mám DIY NAS-ko v RAID-Z2 (7xHDD+2xSSD cache) s desatinovou kapacitou diskov a s asi dvadsatinovou cenou za ekvivalent takého NAS-ka + HDD (7x20TB)…momentálne to stačí s prehľadom…ale už šom poškuľoval aj po nejakom poriadnom QNAP TS-873A s 8×3.5″ (ZFS), ale cena je uletená, takže to ostane zase pri DIY za 1/3 ceny…funkčne to bude rovnako super, ale nebude to mať takú peknú škatuľku (tak ako doteraz).
Upřímně, mně tyhle uživatelsky „přívětivé“ NASy do baráku nesmí. Je to moc černá magie a ty ani pořádně nevíš, co přesně nastavuješ. K tomu to má dost flegmatický výkon, když to srovnám se svým DYI FreeNASem, který bez potíží zvládá virtualizovat.
Na škatule kašlu (blbý je to, že se dnes už skoro nedá koupit case, který by měl dostatek pozic na HDD), leží to v komoře kam nikdo nechodí, protože ten rachot, když na to přistupuje celá rodina, ten se nedá vydržet. Přesunul jsem tam i starý, jen 2-diskový NAS od Zyxelu, protože mě otravovalo už i šumění ventilátoru. Pokud budu někdy v budoucnu investovat, tak do nějakého čínského NAS-like case.
Dám na teba, predsa máš viac skúseností s NAS-kami…tým pádom to vypadá, že smer, ktorým som sa vydal (Debian Linux 9.7 + zfs-dkms) je lepšie riešenie ako niečo na QTS od QNAP-u (aj keď je to založené na linuxe). Mňe to zatiaľ „hrkoce“ na chodbe v bedni Bitfenix Prodigy ITX (a ani sa ma nepýtaj ako som tam dostal 7x 3,5″ HDD 🙂 ), kde to najmenej otravuje hlukom, ale asi budem musieť vytvoriť už nejakú poriadnu NAS skrinu z poriadnej ocele, kde sa zmestí čo ma len napadne 🙂
Debian je moje oblíbené distro (spolu s Gentoo), ale jako NAS bych jednoznačně volil FreeNAS, je to primárně dělané na servírování dat. Debian si pak můžeš rozjet jako virtuálku, která si přes NFS, SMB případně iSCSI může „čuchnout“ ke sdíleným datům.
Jako bonus máš pak velmi dobře fungující web management toho vlasntího NASu.
FreeNAS som istý čas skúšal, ale žralo to neskutočne veľa ramky oproti Debianu, tak som sa vrátil späť na linux…Ale keď budem stavať niečo nové, tak tomu dám šancu…ale ako sa zdá, tak dovtedy doladia rýchlosti (IOPS) aj na linuxe https://www.root.cz/zpravicky/linux-prolomil-hranici-10-milionu-iops/
FreeNAS bude vždy „žrát“ paměť, je takto nastaven, a IMHO je to dobře. Když pak z toho sebereš část na virtualizaci, tak se s tím bez potíží popasuje. Ony totiž ty IOPSy jdou přesně za tou RAM a schopností BSD jádra správně „nadávkovat“ RAM pro ZFS cache. Osobně říkám, že když už ZFS, tak BSD.
Ty číňanské skříně pro NASy jsou fajn. Není to teda žádný zázrak, ale jako krabice na mITX desku, zdroj a pár hotswap disků to je OK.
Za zvážení ale stojí i nějaký bazarový tower server, má to hotswap, redundantní zdroje, stačí vyhodit větráky a desku a pořídit SAS řadič a je z toho dobrý NAS.
Já tyhle starý tower plečky znám, tam ale bývá problém v tom, že všechno je atyp, takže je problém si to vybavit po svém. Jinak netrvám ani na HS klíckách, tohle je v domácích podmínkách naprostý a zbytečný overkill, stačí jen prostá pozice na 3,5″ HDD v dostatečném počtu.
Naopak domácí nasík bych očekával s co nejmenší spotřebou, takže 1x kvalitní PSU okolo 300W aspoň bronze (s větším počtem disků, u menšího počtu dává smysl jít do goldu nebo platinum)
Ono těch skříní, které umožňují osadit od 7 až 8 či do 10 disků 3,5″ je stále dost a když člověk netrvá na designu, či síle použitého plechu i docela levně. Jasně ten výběr už není jako dřív, ale stále si výrobci uvědomují, že všichni zákazníci nejsou stejní.
no jo, ale když opravdu těch 8 disků osadíš do papírové skříně, tak najednou zjistíš, že case už váží o minimálně 4 kila víc, a že ten papírový plech to nedává a kroutí se. Ano, částečně je to řešitelné tím, že disky pořádně přišroubuješ místo použití plastových rychloupínáků, ale to je takové řešení neřešení…
Dodnes vzpomínám na staré dobré Autocontí skříně z poctivého plechu, a pak mám jednu extra vzpomínku na PC 386 značky Triumph-Adler (to bylo někdy těsně po revoluci, to PC stálo jako několik Favoritů a všichni kolem toho chodili s nábožnou úctou), které vážilo snad 20kg 😀. Tomu se blížila značková IBM, to byly taky poměrně vážné mastodonty…
Stále je i dost kvalitních skříní jako Thermaltake, Fractal Design i bez průsvitné bočnice a zbytečných světýlek, s dostatkem pozic pro ventilátory i rovnou odhlučněné, jsou i cenově dostupná serverová šasi, vybrat se dá už kolem 3-4 tisíc kvalitně.
Prostě jsem koupil opravdu, ale opravdu velkou skříň, osadil 26HDD, 2 RAID 60 pole a NAS neřešil. Z HW raidu60 je to přímo ve stanici vždycky rychlejší, než se snažit po síti.. Sice nemám NAS ve sklepě, ale 10Gbit síť by taky něco stála..
Heliová HGST jsou i celkem tichá, horší je to s větráky na backplate.
U takhle velkých disků si nejsem jistý jak je používat. U 2TB to byla legrace.. jeden v poli odešel a za 6 hodin byl hotový rebuild pole.. Ale 20TB ? To by vylučovalo RAID 6 a RAID 60, rebuild by trval týden..
Jedině zrcadlit? Ale to by provize na paritu rostla do nebes..
Máte nějaký nápad?
Rozbít pole doplnit disk a přes víkend obnovit ze zálohy?
No to je teda řešení ve stylu „pojedeme zkratkou, je to horší, zato delší cesta“ 😃
Myslíš, že bude rychlejší vylít n-2 x kapacitu disku, než nechat dopočítat 1x kapacitu disku?
Diskutující vyloučil rebuild i raid 60, tak co zbyva?
Rebuild i pole z i takto velkých disků se dělá běžně. A ano, trvá to, proto se taky používá RAID6, který poskytuje vyšší odolnost vůči výpadkům disků, které mohou nastat pravděpodobněji při vyšší zátěži pole. A aby k těmto záležitostem nedocházelo tak často, mají moderní řadiče funkce předcházející těmto situacím, jako je PatrolRead, vyhodnocování SMART apod.
Jak jsem psal o bourání 80TB (naštěstí už prázdného) pole, tak jsem následně vystavěl pole nové a jeho inicializace (což je defacto přepsání všech jeho disků) trvala cca den a půl. Je to o dost rychlejší, než těch (např.) 80TB odkopírovat a následně nakopírovat zpět – jedná se o přenos 160TB, kdežto rebuild disku pole znamená přepis např. jen 20TB toho jednoho konkrétního disku. Ano, výkon pole je degradovaný, ale to jinak stále slouží, oproti stavu, kdy ta data musíš úplně zrušit a následně nahrát znova, tam je to jednoznačně s výpadkem.
edit: to „vyloučení“ rebuildu bylo spíše řečnické. 🙂
Asi bude zalezet na okolnostech.
Rebuild znamená PŘEČÍST N x 20TB disků (fragmentovaných) vypočítat paritu a zapsat 20TB dat.
Pokud budu číst (z již existující zálohy) přes rychlé rzohraní a budu zapisovat sekvenčně relativně učesaná data, tak to může být teoreticky rychlejší. V praxi bych to taky nechal rebuildovat. Každopádně je asi rozumější raději stavět větší pole z menších disků, než tlačit 20TB macky do menšího pole.
.-) bylo řečnické… u dlouhých rebuildů přicházejí další rizika.. výpadek napájení.. výpadek dalšího zatíženého disku..během procesu.. Výpadek napájení během rebuildu konzistenci dat neprospívá a pak se s tím pere kontrola konzistence.. Zkrátka..Je to zdlouhavější proces.. a čím větší disky tím je to časově náročnější. Delší dobu je server v degradovaném stavu.. Kdysi jsem si dal závazek, že používat 4TB HDD v poli je předěl.., možná bude na čase přejít na jiný systém organizace úložiště než HW RAID na LSI řadiči..
Osobně mám „práh bolesti“ posunutý na 8TB, ale jinak souhlas. Bohužel nic jiného, než pole SW/HW RAIDu neexistují. Tedy existují obezličky jako unraid, ale to je řešení z pohledu bezpečnosti dat ještě horší.
Do budoucna je řešení IMHO evoluce raidu, tedy menší RAID+realtime deduplikace dat+tiering.
Nic proti, ale velké diskové pole si automaticky pojím s dostatečně výkonným záložním zdroje s hodně velkou akumulátorovou kapacitou a to dále zálohováno nezávislým zdrojem elektrické energie, jasně stojí to peníze navíc, ale to už je otázka toho, jak moc si těch dat vážíme. O adekvátní zálohovací technologii pro samotná data nemluvě.