AMD prý také chystá big.LITTLE procesory: 3nm Ryzen 8000 s L4 cache a Zenem 5 v roce 2024

52
Procesor Ryzen 2200G, 14nm čip Raven Ridge (Foto: Fritzchens Fritz)
-
Zdroj: Fritzchens Fritz

Objevily se drby o APU Ryzenech 8000 s architekturou Zen 5, podle kterých prý u nich AMD stejně jako Intel chystá big.LITTLE s malými jádry. A tvrdí i další zajímavé věci.

Už docela dlouho víme, že příští procesory Intelu budou jak pro notebooky, tak dokonce i pro desktop hybridní, kombinující malá a velká jádra po způsobu big.LITTLE procesorů ARM v mobilech. Budí to pořád vášně a pochyby o tom, jak dobře tento princip může fungovat ve Windows či obecně v PC. Ovšem teď se objevily zprávy, že by takovouto hybridní architekturu nemusel razit jenom Intel, ale mohlo by se přidat i AMD.

Informace je to zatím z poměrně neosvědčeného zdroje, takže bychom ji měli brát s velkou rezervou a připravit se na to, že může jít o něčí spekulaci nebo fake. Ale v případě, že by byla pravé, by byla hodně zajímavá. AMD údajně podle tvrzení webu Moepc uvede vlastní big.LITTLE architekturu společně s procesory architektury Zen 5. Přesněji to mají být APU s jádry Zen 5, tedy procesory s integrovanou grafikou, které se používají v noteboocích (ale vedle toho také v desktopu).

Strix Point

APU s jádry Zen 5 se prý jmenuje „Strix Point“. Odlišný leaker Vegeta (který nedávno přišel s kouskem roadmapy AMD ukazujícím procesory Raphael) uvádí stejné jméno. Shoda by mohla být zajímavým dokladem, ale Vegeta o „Strix Point“ tweetoval jako první ještě před zprávou o big.LITTLE od Moepc, takže to moc neznamená.

APU Strix Point by prý mohlo obsahovat osm velkých jader Zen 5 a k tomu čtyři malá úsporná jádra. Moepc neuvádí bohužel nic k tomu, jakou architekturu mají malá jádra mít, nebo jak přesně by vypadal jejich výkon. Tedy zda by jejich smyslem bylo zvýšit mnohovláknový výkon – v takovém případě by mohlo jít o relativně rychlá out-of-order jádra, což je přístup Applu a zdá se i Intelu – nebo čistě a pouze šetřit energii v klidu. Pak by dokonce mohlo jít o in-order architekturu, jakou používá ARM u Cortexu-A55.

Roadmapy AMD z Investor Presentation červen 2020 01
Roadmapy AMD z Investor Presentation (červen 2020): architektury CPU. Zen 5 a 3nm čipy ještě v žádných plánech AMD veřejně nejsou (Zdroj: AMD)

AMD od doby jader Jaguar, která neměla následovníka a jejich vývojový tým z velká části odešel do jiných firem, nemá separátní architekturu malého jádra, jakou si buduje Intel v podobě Atomů. Ba dokonce v roce 2016 mělo AMD za to, že Zen a jeho následovníci dokáží pokrýt jak výkonné, tak úsporné procesory jedinou architekturou. Pokud není Strix Point výmysl, změnilo AMD názor a pravděpodobně zase nějaké malé jádro vyvíjí. Pokud tedy nejde o nějakou bombu typu, že AMD do té doby nepřejde na architekturu ARM (nebo nepoužije u velkých jader x86 a u malých ARM, což by bylo asi ještě pikantnější).

2024

Strix Point má být podle tohoto zdroje jít na trh jako Ryzen 8000, ale asi má vyjít až v roce 2024. Tyto procesory prý budou vyráběné na 3nm procesu TSMC. To by znamenalo, že na něj firma skočí hned po prvních 5nm procesorech s architekturou Zen 4, které vyjdou v roce 2022 jako Ryzen 7000 (5nm APU s jádry Zen 4, která prý mají kódové označení Phoenix) – uvidíme, jestli se toto tvrzení potvrdí.

Tímto vzniká v roce 2023 díra, má-li být Ryzen 7000 vydán už v roce 2022. Ale mohlo by to být vysvětleno tím, že Ryzen 7000 (5nm/Zen 4) vyjde koncem roku 2022 a Ryzen 8000 (3nm/Zen 5) zase spíš začátkem roku 2024.

Roadmapa procesorů AMD sestavená z postupně uniklých výřezů
Roadmapa procesorů AMD sestavená z postupně uniklých výřezů. Ovšem mezitím se zdá se vydávání výkonných procesorů v horním řádku opozdilo proti tomu, jak je časově naznačené v plánu. APU Strix Point by následovalo až za APU Phoenix, které by v roadmapě mělo být napravo od generace Rembrandt (Zdroj: MebiuW/Vegeta, kompilace: Cnews.cz)

IPC až o 20–29 % vyšší než Zen 4, L4 cache?

Specifikace a výkonnostní cíle jsou prý podle Moepc již dané. Zen 5 má prý mít výkon na 1 MHz (IPC) zlepšený o 20 % či o trošku víc („+2X %“) proti architektuře Zen 4. Také specifikace integrovaného GPU už je prý hotová a výkonnostní cíl také daný, ale ten Moepc neprozrazuje.

Zajímavé je, že se prý má změnit paměťový subsystém, zatímco onen druhý leaker z Twitteru zase zmiňuje, že by APU mohlo mít L4 cache. Že by integrovaná grafika obsahovala Infinity Cache a ta byla zpřístupněná i pro jádra CPU právě jako L4 cache? To vše ale je třeba nahlížet s onou neustále zmiňovanou rezervou, protože si opravdu nemůžeme být jistí, zda si tito méně osvědčení leakeři jen nevymýšlejí.

Vzhledem k tomu, že vydání je možná ještě tři roky daleko, zde asi také platí nebezpečí, že i pokud jsou tyto informace legitimní, může AMD plány změnit, použít jiné specifikace a třeba některé vlastnosti vyškrtnout. Jsme opravdu zvědaví, co se z těchto zpráv nakonec potvrdí.

Dělá AMD dobře, když se uchýlí k big.LITTLE heterogenním procesorům?

Zdroje: Moepc, Vegeta (1, 2, 3)

AMD prý také chystá big.LITTLE procesory: 3nm Ryzen 8000 s L4 cache a Zenem 5 v roce 2024
Ohodnoťte tento článek!
4 (80%) 9 hlasů

52 KOMENTÁŘE

  1. vzdálená budoucnost, zřejmě to bude záviset na úspěchu intelovského průkopnického počinu. Může to zapadnout jako slepá ulička takže věštit na rok 2024 je jako hod mincí.
    Spíš ale z přístupu AMD vidím že není inovátor ale pouze následuje….

    • Možná jsem moc hloupý ale nikdo mi nebyl schopen vysvětlit v čem je budoucnost a přínosnost tohohle řešení. Co je na tomhle podle Vás průkopnického?

      Víte na mne to působí jako jako počin zoufalého Intelu který udělal slepenec dvou dosti vyčpělých produktů a prodává to masám jako super inovaci. Tedy vídím to jenom jako marketing. Zajímalo by mne jestli se AMD chce svést na téhle části trhu co je poblázněná touto big.LITTLE PR vlnou nebo opravdu v tom vidí nosný produkt.

      • Dvou dosti vyčpělých produktů? Řekl bych, že proti těm velkým jádrům Golden Cove nebude mít v době uvedení AMD vůbec nic, co by je mohlo v IPC překonat. A proti těm malým jádrům Gracemont taky nic s takovou energetickou efektivitou nemá. Tak kde vidíte tu vyčpělost?
        Přání otcem myšlenky?

          • neřeš čemu nerozumíš … přijde doba, kdy i čiplety budou označeny za „monolity“ … nemusíš se za každou cenu nacpat do každého tématu … a kudy cesta vede, nevede, na to tam mají jiné mozky …

          • A všiml jste si, že každý čiplet je monolit? 🙂
            Čiplety dostávají pořádný smysl jen ve dvou případech. Buď tehdy, když jsou vyráběny různými výrobními procesy (jako třeba desktopové Ryzeny 3000 a 5000), anebo tehdy, když se tak velký čip nedá vyrobit (jako třeba Sapphire Rapids).

            • Radek Holeček 4.5.2021 at 16:35

              Jo dobře odpovím Vám ve stejném duchu. A všiml jste si, že jeden chiplet Vám CPU nebo GPU nevytvoří? 🙂

              S těmi důvody pro použití chipletů souhlasím. Ještě bych dodal třetí a tím je ekonomika výroby.

            • DedekHrib:
              Jeden čiplet vám samozřejmě CPU nebo GPU vytvořit může, viz první Ryzeny, kde jeden čiplet fungoval jako obyčejný Ryzen a když se jich zapojilo více, byl z toho TR nebo Epyc.
              Ekonomika výroby právě moc do karet čipletům nehraje. Pokud má ten monolit hodně jader, která můžete jednotlivě vypínat, tak je jedno, jestli je to monolit nebo více čipletů. Samozřejmě, že chyba se může trefit do něčeho, co je na tom čipu jedinečné a bez čeho to nefunguje, ale na druhou stranu u čipletů musíte mít zase implementováno komunikační rozhraní (tím je čip v součtu větší) a taky musíte použít dražší pouzdření.
              Jediné, kde se ta ekonomika výroby projeví výrazně, je malosériová výroba hodně konfigurací. Kdyby mělo AMD dělat na Epyc čipy několik různých návrhů křemíku, bylo by to samozřejmě dražší. Ale se vzrůstajím objemem výroby se tahle výhoda ztrácí.

            • Radek Holeček 4.5.2021 at 17:24

              No vidíte pak takové GPU nebo CPU z chipletů nemůže být monolitické.

              Ale ekonomika výroby hraje. A to hned ze dvou důvodů. Jednak méně součástek v chipletu je vetší šance ho vyrobit (kvůli výrobní vadě). Více malých stejných součástí znamená množstevní slevu. Musím uznat, že to poslední při stávajícím nedostatku výrobních kapacit asi moc platit nebude. Se zbytkem (komunikační rozhraní, návrh, …) souhlasím.

            • DedekHrib:
              Té množstevní slevě moc nerozumím. Proč by měla být množstevní sleva vázána na to, kolik kterých čipů firma vyrobí? Tomu TSMC je putna, jestli vyrábí wafer s 80mm2 velkými čipy nebo s 500mm2. Odběratel platí za wafer, ne za kus čipu.
              Ty vady na čipu vám moc nevadí, pokud se objeví v těch částech, které můžete vypnout, takže když vyrobíte monolitické 8jádro a 16jádro (samozřejmě se stejnými jádry), tak 16jádro bude menší, než dvě osmijádra. Pokud se chyba trefí do jádra, tak ho můžete vypnout tam i tam. Teprve pokud se chyba trefí do toho zbytku, tedy například do řadiče paměti, tak ten čip můžete vyhodit celý. Jenže ty důležité části tvoří malou část čipu. Větší škoda tedy vznikne u šestnáctijádra, ale myslím, že tenhle celkem vzácný případ je vykompenzován zase tou menší relativní velikostí.

            • Radek Holeček 4.5.2021 at 18:49

              Vycházím z Vašeho logického závěru “ u čipletů musíte mít zase implementováno komunikační rozhraní (tím je čip v součtu větší) “ Dejme tomu, že to bude o 10% více waferů. Proto používám tu množstevní slevu na odběr většího množství chipletů, waferů, …

              Vady na chipletech vadí a projevují se více či méně negativně do výsledné ceny za kterou se GPU nebo CPU prodá (projeví se v počtu jader které jsou funkční v prodávané jednotce).

  2. V noteboocích to smysl dává, pomůže to i v konkurenci proti ARMu. V PC, pracovních stanicích a serverech to smysl nemá. Intel zavádí koncept big.LITTLE jen proto, aby zvýšil multijádrový výkon svých monolitů, ve kterém ho „slepence“ od AMD krutě válcují. Ale už má téměř připravenou vlastní čipletovou konstrukci.

    • Souhlas, u mobilních zařízení (včetně noťasů) má LITTLE.big smysl, ale u domácí herní mašiny, kde spotřeba (kvůli absenci baterie) nehraje takovou roli, a chlazení, které se dá měnit a zlepšovat, to prostě smysl nedává.

    • Malá jádra ve velkém počtu budou vždy efektivnější, než velká jádra v menším počtu. To není nějaký pokus, který by Intel dělal. To je realita, které využívá roky. Proč si myslíte, že do síťové infrastruktury osazuje 24jádrové Atomy? Potřebuje tam MT výkon a nízkou spotřebu. ST výkon tam k ničemu nepotřebuje. A u MT výkonu má zaručeno, že ten jednoúčelový software dokáže škálovat na velké množství jader, což je u PC zatím dost problém.

        • A proč tomu konceptu nevěříte? Jednovláknový výkon jiným než velkým jádrem nezískáte, takže ten koncept smysl má.
          Že ARMy mohou zatopit x86 je pravda. Ale to mohou už roky. Zatím to ztroskotává na tom, že nejde jen o výkon, ale i software. A tam má Intel stále náskok. Ne nadarmo o tom dost mluví (novináři to většinou ignorují, protože celý smysl oneAPI asi ještě nepochopili).

            • Tak big.LITTLE může být jak monolitické, tak i čipletové konstrukce. Vypínáním čipletů získáte co? Ten big.LITTLE má tři režimy, které dávají smysl. 1. je superúsporný, kdy jsou uspána všechna jádra a běží jen jedno či více těch malých úsporný. V 2. režimu běží jedno či několik velkých jader, když potřebujete velký ST výkon (zbytek může taky spát). No a 3. režim je masivní MT, tedy běží všechna jádra malá i velká.
              V prvním režimu oceníte malá jádra, v druhém velká a ve třetím obě. Ani v jednom režimu vám to kombinování malých a velkých nepřináší žádnou nevýhodu. Když budete mít v čipu jen velká jádra, v prvním a třetím režimu bude ten čip žrát více. Když budete mít jen malá jádra, bude v druhém režimu problém s nedostatečným výkonem. Prostě big.LITTLE smysl dává vždycky, zatímco ostatní varianty jen někdy.

            • Vypínáním chiletů získám nižší spotřebu. Ideální by bylo vypínat jednotlivá jádra v chipletu ale to by asi bylo na začítek až příliš.
              Když se tohle podaří pak bude celá programovatelná jednotka fungovat jako shluk little procesorů které se budou zapínat nebo vypínat dle potřeby. To je přesně funkce big.LITTLE kvůli které to vzniklo a hlavně je to vše se stejnými procesory namísto lepení rozdílných procesorů.

            • DedekHrib:
              Když bude procesor fungovat jako velký shluk little procesorů, tak z něj nemáte šanci vyždímat velký jednovláknový výkon. Vždycky budete omezen rychlostí toho jednoho malého jádra.
              Na spotřebu by to samozřejmě byla nejlepší metoda, ale o tom jsem psal výše, když jsem mluvil o 24jádrových Atomech.
              Ta koncepce big.LITTLE vznikla proto, že maximální jednovláknový výkon a spotřeba jsou dvě strany téže mince a nemůžete mít oboje najednou. Buď jedno nebo druhé. A jelikož chcete oboje, tak holt musíte také oboje implementovat.

            • Bude mít ten vysoký jednovláknový výkon. Mám na mysli stávající chipletový Ryzen procesor a jediné co se na něm změní je přidat zdokonalené řízení. Tady ne jenom změna frekvence ale dotáhnout to až na vypnutí celého chipletu nebo jednotlivých jader v chipletu.

            • Řízení vás nijak nezachrání. Když potřebujete nízký výkon, tak to jádro nemůžete vypnout. Musíte ho nechat běžet. A když ho necháte běžet, tak je prostě fakt, že velké jádro bude mít několikanásobně vyšší spotřebu, než to jádro malé. Když má velké jádro 4x tolik tranzistorů, než jádro malé, tak k jeho provozu i v ideálním případě potřebujete 4x více energie. A to nemáte jak obejít. Nemůžete vypnout 3/4 velkého jádra, abyste se dostal na tu spotřebu jádra malého. V idle bude mít malé jádro menší spotřebu, to je obyčejná fyzika.

            • „Prostě big.LITTLE smysl dává vždycky, zatímco ostatní varianty jen někdy.“
              No, tak jednoduché to asi taky není. Big.LITTLE asi má potenciál způsobit regrese nebo neefektivitu tam, kdy program nečeká, že jádra mají rozdílný výkon. Toto by mohlo být kompenzováno/obejito tehdy, když má velké jádro SMT a výkon jednoho malého jádra vychází blízko výkonu jednoho vlákna velkého jádra.

              Další problém může nastat v tom, že malé jádro může brzdit celkový návrh třeba tím, že by se v něm těžko implementovaly pokročilé věci jako TSX/AVX-512 (docela by mě zajímalo, jestli SVE bylo navržené i s ohledem na big-LITTLE…)

              Dokonalá/100% přínosná/bezproblémová ta koncepce asi není, stejně jako není 100% blbá, jak se tu objevovalo v názorech dřív 🙂

            • Víte pane Holečku tohle je o přesvědčení. Prostě naše víry jsou nekompatibilní. Vy máte výhodu, že produkt Vaší viry reálně existuje. Já mohu jenom věštit. Ano z hlediska regulace spotřeby nemá nyní big-LITTLE konkurenci ale je to slepenec zcela heterogenních věcí. Jako nouzovka to bude fungovat do té doby než nám chiplety dospějí.

              Chiplety jsou na trhu krátce a zatím bohužel v nich není konkurence. Víte mám podezření, že to co uniklo z Intelu je slepenec monolitů a ne chiplety. To že Nvidia odložila Hooper ukazuje že i tam mají designem veliké problémy. Jenom se v celé nahotě ukazuje kolik práce v AMD odvedli a jak bohužel u Intelu a Nvidie zaspali. Obě společnsoti to ale nakoplo a vydaly se správným směrem.

              Očekávám že někdo, a může to být Intel, Nvidia nebo AMD, si řekne, že nejvíce žerou ty části co jsou označovány Core die. udělají novou generaci chipletů a to tak, že do částí které mají mnohem menší spotřebu než core kterou označují jako I/O die dají ne jen zapínání chiletů ale i jader. Tuhle část energeticky zoptimalizují a výsledkem bude to, že bude mít nižší spotřebu než one LITTE proceor který bude stále obsahovat tu energeticky nenažranou část označovanou jako core. Mám pocit, že tahle chipletová cesta je čisté architektonické řešení a ne nouzový slepenec. Je to ale jenom moje víra, že se tohle narodí a pošle big-LITTLE na smetiště dějin. To jestli mám nebo nemám pravdu se uvidí za nějaký 5 či 10 let. Jestli se tady za tu dobu sejdeme na Cnews můžeme si o tom opět poklábosit.

            • to očekáváš marně … latence jsou už teď problém u čipletů, pokud by na IO hodili i „zapínání“ jader, kdejaký Atom by byl proti tomu raketa …

            • tombomino 5.5.2021 at 11:26

              Vzhledem k tomu že big-LITTLE je slepenec hodně odlišných procesorů tak by bylo hodně překvapivé kdyby frekvence stejné. Tohle je tedy vcelku předvídatelné “ frekvence malych a velkych jader budou ruzne“.

            • Je pekne, ze se tu prevazne diskutuje o uspore energie v souvislosti zapojeni malych jader, ale jestli se nemylim, tak Intel se nechal slyset, ze mala jadra chce jako vypomoc pri MT. Tedy varianta, kdy jedou vsechna jadra spolecne.
              Co je zrejme problem Intel big.LITTLE – rozdilnost jader. Zrejme nebude mozne pustit aplikaci na velkem jadru a pak si jej v pripade idlovani „premigrovat“ na male. A to se vlastne dostavam i k problemu „chipletove konfiguraci“, jak ji vidi pan DedekHrib. big.LITTLE docela popsal Radek. Prevest stejny koncept na libovolne jadro neni uplne mozne, protoze ten chip by musel kvuli uspore vypinat ALU, AGU, cast cache, apod. To by na bezicich aplikacich znamenalo ztratu dat, omezeni instrukci a dalsi. Take by musel byt implementovan ridici obvod (i ten spotrebovava energii). V budoucnu se mozna reseni problemu najde, ale zase by tento zpusob prinesl nejsruznejsi zranitelnostli souvisejici s pridelovanim prostredku a pameti.

              Ja osobne zatim x86 big.LITTLE uplne neverim, na druhe strane jsem na Alder Lake zvedavy, mozna to prece jen bude evolucni skok pro x86. Co se tyka 3nm a r. 2024… ;))

            • Alich 5.5.2021 at 13:59

              Když ta témata rozšiřujete tak bych ještě vzpomenul jaké to může být pěkné semeniště pro bezpečnostní bugy.

          • amd nemělo, nemá peníze na vývoj deseti druhů čipů … vyvine jeden, k tomu io čip a lepí to dohromady od dvou, po 64, nebo kolik jader … cpu nejsou ve velikosti čipů zdaleka tak špatně, jako gpu, pokud tedy nejde o profi sféru … a na význam/nevýznam big.little bych si počkal, až vyjde …

            • i mělo (viz malé kočkovité šelmy), ale nedává to smysl. V okamžiku, kdy můžeš vyrábět „zmetky“ typu 200GE, které ti v sebevyšší zátěži nepřelezou se spotřebou celé sestavy přes 50W, je prostě malý CPU typu Kabini „mrtvej Homolka,“ protože spotřeba sestavy bude nižší o pár wattů, ale dostupný výkon bude níž o desítky procent.

              Na 200GE mám btw postavený NAS. Kromě toho, že nejvíce žerou disky a paměť (5x HDD, 24GB RAM), tak prostě nevidím důvod stavět to na nějakém slabém x86 CPU nebo dokonce prašivém ARMu, který nezvládá pořádně ani vlastní GUI NASu, natož aby mi umožnil virtualizovat a provozovat dostatečně komfortně další funkce jako DLNA apod.

            • tynyt 5.5.2021 at 9:08
              No jsem rad, ze to takto nekdo napsal 🙂
              Ja jsem dlouhodobe provozoval i3, ktera mela na multimedialni server + NAS super vykon, ale spotrebu vysokou (40 – 80W). J1900 byl skvely NAS, ale multimedia diky iGPU strasne (15 – 20W). Nakonec jsem zkoncil na ADM Athlonu, ktery zvlada bez problemu multimedia a NAS (18 – 24W).
              Na ARMu jsem take zkousel nejake fileservery a dostal jsem se treba o 10W niz, ale jakmile od toho zacne clovek chtit sifrovani, GUI, dalsi sluzby kolem NAS a prehravani medii, zacne to byt utrpeni. Tech par usetrenych W za to nestoji.
              Na co mi prijdu ARMy skvele – amaterske monitorovaci systemy, ovladani ruznych spinacu a motorku, logovaci systemy, apod.

  3. Keď dvaja robia to isté, nieje to, to isté. 🙂 nechám sa milo prekvapiť…už len ten pomer 8+4 (big+little) dáva tušiť, že to nebude „to isté“…tak ako o tom rozmýšľa Intel je 8+8, a tam je aj iný zámer ako spotreba.

  4. Tak mne to je jedno, ale budem sledovať ako to dopadne. Čo mám skúsenosti z mobilu tak to môže dobre fungovať ak to aj soft podporuje.

    Ale po hejtoch AMD boys aká to je úbohosť od Intelu, je fajn sledovať ako teraz otáčajú kurz 😂

    • Ono to nakoniec dopadne tak, že iba v notebookoch to bude mať zmysel…ja som stále k tomuto riešeniu skeptický a považujem to za mrhanie kremíkov pre desktop, respektíve tam kde sa nehrá o každý watt kvôli batérii.

      • Proc jen v mobilu? Proc nemit nizkou spotrebu desktopu? V bezne pracovni cinnosti mi M1 zere cca pul wattu az watt. V plne zatezi jde na 20w v pasivne chlazenem airu pak klesne pod 10w v MacMini drzi tech 20w. Vykon srovnatelny s i5 a cca 60w ktery ale v idle bezi na cca 7w a pri bezne praci skace mezi 7 az 20w a to nepoxitam grafiku ktera v m1 v 2d bere par mW kdezto idlujici diskretni je na 10w

        • Protože to nedává smysl!
          Horko-těžko jsme dospěli k šíleně drahým platinovým zdrojům, které dokáží jakžtakž fungovat efektivně v rozmezí 50-500W, a budeme teď řešit zdroje, co mají umět jakési hyperúsporné režimy? A proč? Bude zbytek toho desktopu taky tak úsporný? No nebude, protože neuspíš ani grafiku, ani disk(y), když to má podle tebe „pracovat“ a ne spát.
          Tenhle režim jednoho slabého jádra, co žere málo, má smysl pro jednočipové stroje, kde je i zbytek stroje (mj. displej, úložiště, OS) nastaven na extrémní úsporu energie. U klasického PC, s disky, RAM, grafikou a dalšími kartami ve slotech, plus plnou sadou I/O (USB, PS/2, apod.) je tohle naprostý nesmysl. Asi stejný, jako šetření spotřeby u dálkového autobusu tím, že použiješ menší zpětná zrcátka. Ušetříš, ale neznatelně, protože daleko víc dělá odpor čelního skla, valivý odpor pneu, nebo klimatizace.

          Jinak ten tvůj M1 hype byla sranda, ale už je to prostě moc. Ten procesor není ani náhodou obecně srovnatelný. Něco málo o tom vím, protože tyhle jablečné hypy tu jsou odnepaměti (prakticky od MC68k, přes PPC a dál). Prostě si stačí vybrat jeden scénář kde to vychází dobře, a ten do zblbnutí opakovat, to je celé. Akorát s tím už prudíš.

    • Nemusí. Proč by museli? Oni nemají starou architekturu, která žere jak protržená a není schopná škálovat jádra (Intel) a nemají problém s tím, že neumějí vyrobit desktopový procesor s funkčními powers states (ARM).

      big.little je totiž jen úkrok stranou, není to nová kvalita, ale obejití neřešitelných problémů.