AMD slaví půl století na světě. Jaká byla jeho historie, vzlety a pády

1. května 1969 bylo inženýry z Fairchildu založeno AMD, podobně jako dřív Intel. Ohlédneme se proto za jeho historií ve světě procesorů i grafických karet.

82
AMD vyroci 50 let 1600

Dnes 1. května 2019 je to přesně 50 let, co vzniklo AMD, druhý ze dvou hlavním výrobců procesorů x86 pro PC a posledních 13 let také výrobce grafických karet Radeon, v oblasti osobních počítačů tedy velmi důležitý výrobce čipů. Firma k této příležitosti vydala speciální edice produktů a herní bundle. My se trochu poohlédneme za její historií. Ostatně podobně jako jsme to udělali, když slavil loni padesátku Intelu.

 

AMD vzniklo podobně jako Intel: z Fairchildu

AMD vzniklo oficiálně 1. května 1969 a založilo ho osm bývalých zaměstnanců firmy Fairchild Semiconductor v čele s Jerry Sandersem, který se později stal CEO a AMD vedl až do roku 2002. Fairchild byl pionýrem polovodičů, ale příliš na tom nestavěl a mnoho jeho inženýrů mělo pocit, že jejich nápady v něm nemají budoucnost; zakladatelé AMD si proto založili firmu vlastní. Přesně takto vznikl i Intel, takže oba konkurenti mají vlastně společnou matku/otce.

AMD se po provizoriu v Santa Clara usadilo v kalifornském Sunnyvale a začalo nabízet některé čipy vyráběné Fairchildem jako druhý zdroj. Prvním jeho vlastním produktem byl v roce 1970 logický čítač Am2501 a dále řada nejrůznějších součástek, logických čipů i pamětí. V roce 1975 mělo už podle Wikipedie v nabídce 212 produktů, 49 byly jeho vlastní designy. V tehdejší době byly čipy o hodně jednodušší a v nabídce firem proto bývaly stovky produktů disparátních typů, zatímco dnes je portfolio typicky mnohem specializovanější. AMD prý například později bylo druhým zdroje pro procesor Zilog Z8000, což by asi dnes někoho sotva napadlo.

1969 Groundbreaking
Zakladatelé AMD při pokládání základů budovy firmy v Sunnyvale v roce 1969 (Zdroj: AMD)

Historická příležitost: PC a Intel/x86

Do počítačové historie asi AMD v povědomí většiny lidí vstupuje v roce 1982, kdy IBM zvolilo jako procesor pro tehdy nenápadný „osobní počítač“ („PC“) Intel 8086/8088. Protože ale chtělo mít jistější pozici, vyžadovalo sekundárního výrobce stejného čipu. To tehdy bývala celkem obvyklá věc, dnes ovšem u složitějších čipů jako CPU a GPU nepředstavitelná. A tímto záložním zdrojem bylo AMD, s licencí k výrobě stejných procesorů a licencí na použití stejného mikrokódu v nich (což později bylo důležité).

Historické foto čipu Intel 8086

AMD 9080: první (klonovaný) mikroprocesor

Ve skutečnosti je historie této symbiózo-konkurence s Intelem o dost starší. AMD vyrábělo už klon osmibitového procesoru Intel 8080, i když se k tomu dostalo celkem náhodou. Podle historek jednoho z tehdejších inženýrů se exemplář raného vzorku Intelu 8080 (byl vydaný v roce 1974) dostal před uvedením do Xeroxu a několik zaměstnanců ho důkladně nafotilo pod mikroskopem. Xerox ovšem nechtěl s tímto kapitálem něco udělat a napůl shodou náhod našli tito lidé jako zájemce AMD, kam přestoupili a reverzním inženýrstvím vyvinuli z fotek rychle funkční klon, který šel na trh jako Am9080. Intel to tehdy nakonec akceptoval a AMD se eventuálně stalo licenčním alternativním výrobcem. Díky druhému zdroji čipu se totiž Intel dostal k zakázkám, kam by jinak nebyl připuštěn.

AMD Am9080 Wikimedia Commons
AMD Am9080 (Zdroj: Wikimedia Commons, foto: Konstantin Lanzet). Logo se šípem mělo AMD už tehdy

Čip Am9080 byl údajně vysoce lukrativní, protože se prodával za několik stovek dolarů do armádních projektů (AMD garantovalo „Military Quality“), ale výrobní náklady byly velmi nízké. AMD jinak pro procesor 8080 vyvinulo i FPU jednotku (která tehdy byla separátní obvod), kterou pak chvíli přechodně používal i Intel, než vyvinul pro 8086 vlastní čip 8087.

S explozí PC přišly tahanice o peníze

Symbióza s Intelem se ale rychle změnila v nepřátelství, když se z PC stal velký byznys. U dalších generací čipů (80286, 80386…) se už Intelu eklovalo o píseček dělit a AMD (a dalším výrobcům klonů) házel klacky pod nohy soudními spory, kterými například zdržel uvedení 386ky od AMD. Soudů bylo několik a obvykle skončily nějakou dohodou o výměně technologií a oprávnění k výrobě kompatibilních čipů. Intelu se tedy konkurenci odstavit nepodařilo, ale hodně asi soudy přibrzdil její rozvoj, tržby a nebezpečnost. Ještě v tomto století ostatně neblaze prosluly praktiky, kdy se snažil AMD odstavit zákulisními pakty a ovlivňováním.

AMD Am486 Wikimedia Commons
AMD Am486 (Zdroj: Wikimedia Commons, foto: Henry Mühlpfordt)

Při launchi prvního Athlonu například výrobci desek a PC měli strach veřejně oznámit podporu, ve prospěch Pentií 4 byl údajně zmanipulován benchmark Sysmark a naopak prokazatelně výkon binárek produkovaných populárním kompilátorem od Intelu (respektive, binárky schválně běžely/běží pomalu na čipech, které nejsou od Intelu). Dellu Intel dlouho platil za to, aby nekupoval CPU konkurence a řada podobných nekalých praktik byla zdokumentována soudem, za který Intel zaplatil pokutu v USA i v EU (kde se však dosud odvolává) a zhruba miliardové odškodnění AMD. U toho ale asi také platí, že ony praktiky, za něž byl potrestán, Intelu vynesly či před konkurencí zachránily mnohem víc, takže v podstatě uspěly.

Od klonů k vlastní architektuře a platformě: K5, K6

Kvůli sporům a tahanicím s Intelem se AMD ovšem postupně emancipovalo od pouhého klonování procesorů Intelu. Od 286ky po Pentium (čipy Am286, Am386) se postupně architektura a mikrokód začínala lišit. Poslední z Intelu vycházející čipy byly v generaci 486 (označené u AMD Am486 a poté 5×86). V roce 1996 přišlo AMD s prvním úplně vlastním x86 designem: K5. To byla ambiciózní out-of-order architektura podobná Pentiu Pro, ale ještě neuspěla. Čip měl zpoždění a příliš nízké takty (75–133 MHz), aby byl konkurenceschopný.

AMD K5 PR166 Wikimedia Commons
AMD K5 PR166. Označení znamenalo, že CPU mělo mít srovnatelný výkon, jako 166MHz Pentium. Potřeba instalovat pasiv a ventilátor na něj tehdy ještě byla explicitně uvedená (Zdroj: Wikimedia Commons)

Druhá architektura K6 (a poté K6-2 a K6-III) už dopadla lépe – měla slušné IPC i takty (166-266 MHz ze začátku, pozdní generace se dostaly na 550 MHz) konkurenceschopné s tehdy novými Celerony a někde i Pentii II Intelu. Procesor měl slabší FPU a tím herní výkon, ale také byl levnější. Další slabinou bylo, že nešlo plně o architekturu kompatibiilní s i686 (jde technicky jen o i586), což se ale projevilo výrazně až dlouho poté, co byly tyto procesory v důchodu.

AMD K6 na 166 MHz Wikimedia Commons
AMD K6 na 166 MHz (Zdroj: Wikimedia Commons)

Zajímavé je, že K6ka byla trochu Deus Ex Machina, která AMD vytáhla z problémů, když se K5 nepovedlo. Tuto architekturu totiž firma získala koupí menšího výrobce pokoušejícího se o x86 procesory NexGen, šlo o jeho třetí architekturu Nx686. V AMD pak byla dodělána podpora pro instrukce MMX a také kompatibilitu se socketem 7 – ten byl tehdy ještě společný s procesory Pentium MMX od Intelu, takže se pro oba procesory dala použít stejná deska, byť CPU byla už úplně odlišná. V další fázi se ale AMD i od toho odstřihlo a stalo se kompletně svébytnou platformou x86.

K7: první plné vítězství

Postaral se o to procesor Athlon (a později jeho levnější varianta Duron) s architekturou K7 v roce 1999. Mimochodem, káčková architektura je neoficiálně pojmenovaná podle „kryptonitu“, tedy substance, která dokázala dát čočku Supermanovi. Symbolika je asi jasná. Athlon a K7 něco takového opravdu dokázaly. Díky hegemonské pozici Intelu se sice tržní podíly moc nezměnily, ale Athlon byl regulérně výkonnější CPU než Pentium III, a to se tehdy prodával za klidně poloviční ceny. Co ještě tehdy chybělo, byly vlastní čipsety – ty AMD ze začátku generace K7 mělo, ale rychle je nahradily čipy VIA, SiS, Ali/ULi a později Nvidia. To se mělo změnit až za několik let.

AMD Athlon na 650 MHz pro Slot A Wikimedia Commons
AMD Athlon na 650 MHz. První verze ještě měly provedení pro Slot A kvůli použití externí L2 cache, než AMD přešlo na Socket A/462 (Zdroj: Wikimedia Commons)

AMD tehdy také jako první uvedlo procesor (Athlon) s taktem 1 GHz, zatímco Intel byl až druhý, a ještě měl chvíli problémy se stabilitou. Athlon pak dokázal víc než slušně konkurovat prvním ne úplně povedeným 180nm Pentiiím 4 Willamete a když AMD v roce 2001 vydalo vylepšený Athlon XP s vyšším IPC, bylo dlouho konkurenceschopné i proti o poznání lepším 130nm Pentiím 4 Northwood.

Triumf s 64 bity a K8

Nejlepší období AMD přišlo po architektuře K7. Jádro K8, s kterým přišly v roce 2003 Athlony 64 a serverové Opterony, bylo vylepšené a poprvé byl v CPU integrován paměťový řadič, což velmi zlepšilo výkon (Intel toto následoval až v roce 2008). Procesory Athlon 64 porážely Intel ve výkonu i spotřebě, zejména se s nimi ale povedla jedna průlomová věc. Intel se tehdy zdráhal rozšířit architekturu x86 na 64bitů a vypadalo to, že by ji raději nahradil vlastní proprietární instrukční sadou Itanium (která teď definitivně odchází). Tam by totiž neměl konkurenci…

Toho se ale chopilo AMD jako perfektní příležitosti a vyvinulo 64bitové rozšíření místo něj. Pro AMD64 získalo podporu v Linuxu i u Microsoftu, se kterým neveřejně spolupracovalo. Intel byl trhem dotlačen k tomu, že musel sám toto rozšíření přijmout, což zvládl velmi rychle, neboť na něm začal pracovat ještě před vydáním čipů AMD. Díky tomu mělo pak také AMD lepší pozici při vyjednání dohody o sdílení patentů a obecně se etablovalo jako rovnocenný hráč – na architektuře AMD64 jedeme dodnes a ještě dlouho budeme.

Speciální exemplář Athlonu 64 (65nm dvoujádro pro socket AM2) s vyrytými jmény inženýrů

AMD64 mělo důležitou roli v serverech a procesory Opteron se zde staly velmi populární. Kromě 64bitové architektury i díky podpoře až osmiprocesorových sestav a pokročilé architektury s integrovaným paměťovým řadičem. Serverové Xeony měly tehdy jeden řadič pamětí v čipsetu, který sdílela všechna připojená CPU přes FSB, což podstatně hůře škálovalo s počtem socketů. AMD tehdy mělo technologicky výraznou výhodu (navíc v roce 2005 uvedlo nativně dvoujádrové čipy, kdežto Intel měl dvoujádra také propojená přes FSB). Ale trh serverů na to reagoval jen hodně pomalu.

AMD + ATi

Na vrcholu tohoto nadějného období se ustavilo AMD jako ho známe teď. V té době se hodně jako výhoda Intelu skloňovalo, že nabízí celou platformu s čipsety, základními deskami, integrovanými GPU (tehdy v čipsetu, ne CPU) a dokonce i Wi-Fi síťovky pro notebooky. AMD naproti tomu produkovalo jen samotné CPU. V roce 2006 ale oznámilo strategicky důležitou koupi výrobce GPU Radeon, ATi Technologies, což byl dlouholetý hráč v grafických kartách/akcelerátorech a čipech, existující už od roku 1985. ATi vyvíjelo i čipsety, takže najednou mělo AMD svou vlastní platformu (i když ještě několik let byly na trhu hodně rozšířené i čipsety Nvidia, které předtím vytlačily firmy Sis, ULi a VIA).

ATi Radeon HD 2900XT VGA Museum
ATi Radeon HD 2900XT (Zdroj: VGAMuseum.info)

Důležitou součástí tohoto plánu byly také integrované grafiky, ale ty se podařilo z čipsetu dostat přímo do procesoru (projekt „Fusion“) až s velkým zpožděním v roce 2011. I v čipsetu ale mezitím byly důležité, čipové sady AMD se osvědčily a prokázaly jako stabilní a spolehlivé. Problém ale byl, že ATi tehdy zrovna nemělo štěstí v konkurenci s Nvidií – v roce 2007 vyšla nepovedená architektura GPU R600 (Radeon HD 2000) a až po nějakých dvou generacích se ATi vzpamatovalo. Ovšem Nvidia mezitím hodně zesílila a AMD už ji nikdy nedokázalo dohnat co do tržního podílu, tržeb a zisků, byť mělo s příchodem DirectX 11 velký náskok. AMD za ATi zaplatilo pět miliard dolarů, což firmu velmi zatížilo, takže relativně neúspěšné a ztrátové výsledky grafické divize po akvizici byly dost neblahé. A bohužel se k tomu přidaly problémy další. Historicky ale mělo spojení s výrobcem GPU velký význam – kdo ví, kde/kdy by jinak AMD jako čistě CPU společnost skončila.

AMD 690G Anandtech
Čipset AMD 690G měl ve své době slušnou integrovanou grafiku. Bez ATi by nikdy nevznikl (Foto: AnandTech)

2006–2017: těžké období

Po až triumfální éře Athlonu 64 (a Opteronu) čekalo ale AMD několik negativních přelomů, které spustily prakticky dekádu trvající špatné časy. Začátkem bylo, že Intel v roce 2006 uvedl novou architekturu Conroe (či také „Core“) nahrazující Netburst a Pentium 4. Tou získal obratem na svou stranu prvenství ve výkonu a energetické efektivitě proti K8. AMD mělo také připravenou novou architekturu, ale ta byla opožděná patrně vlivem špatného managementu (který zdá se prošustroval čas, který mu získala zlatá léta architektury K8) a zrušených předchozích projektů.

Conroe a jeho 45nm “tick” Penryn poslaly Intel do vedení v soutěži x86 procesorů i energetické efektivitě

Jádra K10 v procesorech Phenom udělala změny, kterými se téměř dotáhla na Conroe (například 128bitové jednotky SIMD, chybělo ale SSSE3), ale přišla o rok později. A na potvoru se sešla se špatným 65nm procesem, kvůli kterému hluboce zaostaly frekvence (jen 2,3 GHz proti 3 GHz+ Intelu). A ještě horší bylo, že se v čipu našla chyba, kvůli které se muselo vypnout TLB u L2 cache, což výrazně snižovalo výkon. Toto zároveň hodně pošramotilo reputaci.

AMD phenom logo 2
AMD Phenom: AMD se chtělo od už zaostávajících Athlonů 64 odlišit novým jménem, to ale samo moc dlouho nevyrželo

Dolary šéfe…

Conroe a technické vedení Intelu vedlo k propadu příjmů, zejména se postupně propadaly tržby z lukrativních serverů, kde předtím Opteron dosáhl desítky procent tržního podílu (ale přes lepší technologii nikdy nedosáhl vlivem setrvačnosti trhu ani na 50 %). Toto ještě zhoršila finanční krize v roce 2008 a prakticky až do roku 2016 bylo AMD nutné periodicky zeštíhlovat, propouštět, rušit divize a investovat do restrukturalizací. To si vybíralo daň na financích a asi i na schopnosti vyvíjet produkty. Firma byla prakticky pořád ve ztrátě. Výraznou zátěží byl přirozeně i dluh po koupi ATi.

Prokletí horšího výrobního procesu a ztráta továren

Třetí ránu dodaly výrobní procesy. Athlon 64 se trefil do doby, kdy se AMD velmi povedl 90nm proces (2004), ale na 65 nm mělo už na Intel skluz a navíc špatnou technologii s příliš nízkými takty. Toto se pak opakovalo. Kvůli rostoucí náročnosti výrobních technologií také už tržby AMD nemohly továrny uživit a ty byly nakonec odštěpeny do samostatného podniku GlobalFoundries, jejž jako investici koupily fondy ropného emirátu Abú Zabí. AMD bylo smluvně vázáno v „GloFo“ vyrábět a toto skončí prakticky až letos.

Práce v tzv. cleanroomu továrny na čipy (Zdroj: GlobalFoundries)

Horší výrobní procesy byly ale celou dobu další věc, která zhoršovala schopnost AMD konkurovat Intelu. Enormním problémem se to stalo, když Intel přišel v roce 2012 na 22nm procesu s tranzistory FinFET. Ty mu přinesly mnohem větší efektivitu, kterou AMD mohlo dotáhnout až v roce 2017, když se mu podařilo vydat první 14nm CPU Ryzen.

Architektonický deficit

Povedená i celkem úspěšná druhá generace K10 na 45 nm (Phenom II) už byla bez chyb té první a na konkurenceschopných taktech, ale přišla až v roce 2008, když Intel vydal novou architekuru Nehalem, jejíž výkon AMD výrazně utekl. A tento proces se pak prohlubovalo až po příchod Ryzenů, protože když v roce 2011 AMD uvedlo vlastní novou architekturu nevycházející z K10 ale vytvořenou od základu nově, zklamala. Bulldozer dokázal celkem konkurovat ve vícevláknovém výkonu (dokud neudeřila ona nevýhoda v procesu), ale technologie CMT měla nízký jednovláknový výkon, což se ukázalo jako fatální chyba, zvlášť když Intel svá CPU v tomto ohledu zlepšoval (2011: Sandy Bridge, 2013: Haswell, 2015: Skylake).

AMD FX 6100 Bulldozer
AMD FX-6100, šestijádro architektury Bulldozer z roku 2011. Po Phenomu AMD zvolilo označení FX. Opět se asi chtělo odlišit od méně úspěšné značky, FX ale potkal úplně stejný osud

AMD po druhé a o něco lepší revizi Piledriver (2012) další architektury založené na Bulldozeru (Steamroller, Excavator) už implementovalo jenom do procesorů APU, jejich výkonnější desktopové a serverové verze byly zrušené. Na jednu stranu to ušetřilo peníze, ale mohlo jít o chybu, protože tím AMD úplně vyklidilo pole serverů a s Epycem muselo u zákazníků začínat úplně od znovu. Je možné, že toto rozhodnutí nebylo prozíravé.

ATi Radeon HD 5870 od Gigabyte
ATi Radeon HD 5870 od Gigabyte. Tato karta měla šest výstupů, což byla v roce 2009 nevídaná novinka označená jako EyeFinity

V grafických kartách se AMD přechodně celkem dařilo. V roce 2009 po už úspěšných Radeonech HD 4000 vydalo jako první DirectX 11 grafiky Radeon HD 5000, zatímco Nvidia měla zpoždění a problémy se spotřebou. V roce 2011 až 2012 přišlo s grafickou architekturou GCN (Radeon HD 7000), poté ale v následujících letech ztrácelo dech a jeho nové architektury Polaris a Vega v letech 2016 a 2017 nebyly takový pokrok, jak bylo třeba nebo přišly pozdě, takže firma po dlouhou dobu neměla konkurenci v highendu. Dost možná jsou to dozvuky nedostatku peněz v letech 2012 až 2016.

Semicustom APU konzole Sony PlayStation 4 s jádry Jaguar

V tomto období AMD ale vyvinulo i separátní úspornou a levnou architekturu pro „lidové“ čipy inspirované Atomem od Intelu – Bobcat v roce 2011 a Jaguar v roce 2013. Jejich hlavní stopa je kromě netbooků a podobného hardwaru v herních konzolích Xbox One a PS4 (jádra Jaguar), ale od roku 2014/2015 AMD tuto linii zase utlumilo a dnes už vyvíjí jen „velká jádra“ linie Zen. Konzole však ve špatném období přinesly několik miliard tržeb a dost možná právě ony udržely AMD v provozu. Kromě Jaguaru na tom ovšem má hlavní podíl hlavně grafická divize, získaná koupí ATi. Bez ní by v tomto oboru AMD vůbec neexistovalo.

Procesor Ryzen a 14nm čip Zeppelin, kterým je tvořen (Foto: Fritzchens Fritz)

V procesorech se AMD znovuzrodilo, v GPU by to teprve potřebovalo

Ryzen a s ním návrat AMD coby seriózního protivníka Intelu v roce 2017 už je současnost, takže ho už probírat nebudeme. Jen je asi dobré si připomenout, že před jeho příchodem bylo všechno jinak. Jen málokdo firmě věřil a ač byly plány na Zen známé, zdaleka se od Ryzenu nečekal tak dobrý výsledek. Nicméně ani dnes není AMD ještě z problémů venku. Pokud se má udržet, musí vydržet Intelu konkurovat dlouhodobě a to tehdy, až ten vyřeší svoje táhlé problémy s 10nm procesem (které Ryzenu hodně pomohly).

Současně je ale na tom AMD poměrně špatně v grafické divizi, kde nestíhá uvádět nové architektury GPU se stejnou kadencí jako Nvidia. A také není schopné vydat stejný počet jednotlivých GPU, aby pokrylo celý trh. V herních grafikách kvůli tomu nastal bludný kruh, kdy stále ztrácí podíl a pozice a tím má také méně prostředků na další kolo boje. Teprve čekáme na to, jestli se to teď pokusí zvrátit (a jestli v tom uspěje) podobně jako v procesorech s Ryzenem. Nu, přejeme do toho boje vše nejlepší, a snad i dalších padesát let technologických inovací.

Nejen procesory a x86

Dnes je AMD známé prostě jako výrobce procesorů x86 a od koupě ATi i grafik. Ale v dávnějších dobách tomu tak nebylo. AMD například mělo v portfoliu RISC procesory Alchemy na bázi architektury MIPS, po ATi grafické kary s integrovaným TV tunerem (kdysi se jmenovaly ATi All-in-Wonder). Pro první Athlony na přelomu století AMD vyrábělo vlastní čipset, ještě než se do této oblasti vrátilo koupí ATi.

AMD Alchemy Am1771
Alchemy Am1771: úsporný MIPS procesor od AMD

Paměti Flash

Čím dál do minulosti, tím byla produkce rozmanitější, než se AMD rozhodlo plně věnovat jenom x86 procesorům. S Fujitsu například AMD mělo od roku 1993 společný podnik na výrobu pamětí NOR a NAND Flash. Ten v devadesátých letech firmu snad i dotoval. Tato divize byl ale nakonec v roce 2005 odštěpena do samostatné firmy Spansion, která se v roce 2015 spojila s Cypress Semiconductor. Logo AMD se jinak často dá vidět na čipech EEPROM (s BIOSem) v různém starším hardwaru. A na historických deskách a kartách se najde i spousta různých logických čipů.

RISC od AMD: Am29000 byl v tiskárnách i letadlech

Ještě než se AMD soustředilo na čipy x86, mělo i svoji vlastní architekturu procesorů RISC. Jmenovala se Am29000 a bylo to poměrně ortodoxní RISC jádro vycházející z Berkeley RISCu včetně třeba s použitím registrových oken, která však byla variabilní velikosti. První verze vyšla v roce 1988. Používalo se hlavně v embedded oblasti, časté bylo v laserových tiskárnách. AMD opustilo vývoj této rodiny čipů v roce 1995, když se rozhodlo vrhnout čistě na x86 procesory pro PC (trošku škoda).

AMD Am29000 Wikimedia Commons
AMD Am29000 (Zdroj: Wikimedia Commons, Dirk Oppelt)

Technologie ale byla použita ještě v onom procesoru AMD K5, který podobně jako Pentium Pro přešel na architekturu překládající instrukce x86 na RISCu podobné interní mikroOPy. A pro jejich zpracování bylo uvnitř procesoru K5 jádro částečně odvozené právě z Am29050. Ovšem ne kompletně, převzaté byly údajně sčítačky a násobičky v FPU, ovšem s nutnými změnami a mikrokódem zpracovávajícím některé speciální instrukce x87. Nešlo tedy o to, že by uvnitř byla celá 29000 a dekodéry překládaly kód přímo na její instrukce.

Fotografie procesoru AMD Am29000 Wikimedia Commons
Fotografie čipu AMD Am29000-25GC (Foto: Wikimedia Commons, Pauli Rautakorpi)

Asi nejzajímavější použití ale bylo v avionice. Takže když se AMD na tuto architekturu vykašlalo, licencovalo poslední generaci Am29050 firmě Honeywell. Ta používala procesor 29000 ještě velmi dlouho (jestli ne dodnes) v redundantní avionické jednotce VIA. Vygooglil jsem, že avionika založená na Am29000 je údajně v letadlech Boeing 777 a 737-600/700/800, ale prý třeba také v obřím transportním Lockheedu C5B Galaxy.

Tím jsme došli na závěr našeho příležitostného historického ohlédnutí. Děkujeme, že jste to vydrželi a pokud ještě nemáte dost, můžete se podívat ještě na přehled, který nám poslalo AMD. Ten se někdy soustředí na stejné věci, o kterých jsme tu psali, někde ale zase na jiné.

AMD vyroci 50 let casova osa
Ohlédnutí AMD za 50 lety existence firmy, časová osa

Galerie: Historie procesorů a dalších čipů AMD


AMD slaví půl století na světě. Jaká byla jeho historie, vzlety a pády
Ohodnoťte tento článek!
4.7 (94.5%) 40 hlas/ů

82 KOMENTÁŘE

  1. Dekuji pekne za clanek.
    Moc se mi libi, ze na rozdil od konkurencniho webu, jste uvedli i neuspechy a problemy, ty jsou prece nedilnou soucasti historie amd take ne?
    Takze clanek se libil, obdivuji jak jste dokazali nacpat dost informaci o amd do jednoho kratkeho clanku. Palec nahoru a diky.

    • Souhlas. Čtvrt století CPU s řadou mých AMD vzpomínek na časové ose: Intel 286, AMD 386DX40, Cyrix 486SX, Intel 486DX2-66, Pentium 90MHz (66MHz s Fdiv bugem do sbírky), K6-300, K6-2 500MHz, Athlon 650(700MHz), Duron 700, Athlon XP 1700, Athlon XP 2400, C2D QX6700, Phenom II 550BE, Atom330(N270), Turion64, Intel SU2300, Athlon X4 610e, C2Q 6700hq, Athlon X4 810, Tr 1950X, Intel Pentium Gemini. Výkon vždy nerostl, to podle toho jak se měnila okamžitá preference výkonu/ticha.

    • Jeste tak umet si precist nejaky komentar k tem vysledkum, krome srovnani 2 pindiku z grafu..a nebo jak podat tragicky zpravu, kterou nikdo za tragickou nepovazuje.
      Maudit analytik .. 😉

      The chipmaker beat expectations for earnings and revenue for the first quarter.
      https://markets.businessinsider.com/news/stocks/amd-earnings-revenue-q1-2019-2019-4-1028155632
      https://wccftech.com/amd-stock-soars-after-beat-on-earnings-ryzen-helps-boost-margins/

    • Když chcete komentovat to, jestli jsou výsledky tragické nebo ne, je vždycky lepší se podívat, jaký byl poslední odhad. Tedy podíváte se, co AMD před 3 měsíci předpovídalo. A zjistíte, že proti tomu, co předpovídalo, to dopadlo ve skutečnosti lépe (byť jen o trošičku). A tedy těm výsledkům se pak neříká tragické, ale lepší, než očekávané.

    • No jednoho tragéda tady vidím,že Mauditku.
      Už jsi obrečel že Tesla kašle na Tegru?:) Komu ten zastaralý odpad budou prodávat je otázka.Ale je fakt že po debaklu s RTX už snad nemůže nVidia ani překvapit ničím…
      Vzhledem k celkovému trendu PC trhu jsou výsledky očekávané a slušné.Nové produkty na obzoru a dá se očekávat že nový RyZen bude ještě větší trhák.

      Jinak článek super.
      Doby K6-3D,Athlon XP,Athlon 64 proti hrůznému P4 Prescott,Via chipsety,Cyrix…Zabugované chipsety od NVidia:) To byla doba:)
      Phenom II také nebyl špatný.V okolí řada jede do dnes.

      • Dalsi trombuv multiucet?
        Hele, a kolik myslis ty experte, ze tesla delala v automotive earnings, se svymi objemy prodeju? 😀 Podivej se kolik spolecnosti ty tegry pouziva.
        Meanwhile se “RTX debakl” prodava dle oblibeneho mindfactory asi 10x lepe nez RVII a nvidia na nem vydelava o pulku vic jak na pascalu.
        “Ryzen a dalsi produkty na obzoru” budou asi desnej trhak, kdyz amd hlasi na pristi ctvrtleti pokles.

            • To vis ze jo, pro tve krasne oci 😀
              jak nekdo muze byt tak blbej, aby neco takoveho napsal, mi zustava zahadou…vlastne ne, mas tady Maudita a dalsi, kteri ti zdatne sekunduji, takze asi je to normalni..

            • no pro moje voci ne, ja bych ti za to co predvadis fakt nedal ani korunu 😀

            • Tak to jsem na tom porad dobre…ja bych te za to co predvadis ty poslal k psychiatrovi..
              😛

            • neni potreba, zde je tzv. diskusnich psychiatru hned nekolik, s tebou v cele. divim se ze vubec delegujes pravomoci.

            • Hele hnizdile, ja na ty tvoje detinske komentare nemam ani chut ani cas..

            • Mne vadi lidi jako ty, kteri bezostysne lzou, vymysleji si a prekrucuji. Perlickou je uz pak jen to, ze to stejne pak napisi bezostysne i o tech, co to o nich napisali drive….
              Co si o tobe a tobe podobnych myslim, jsem napsal nekolikrat. Na tom se nic nemeni i s tim, ze venovat tobe a podobnym pitomcum komentar, je ve skutecnosti skoda casu.

            • vidis to, a zase sis na mne udelal cas 🙂 to pak nepusobi dobre, kdyz jine nazyvas lhari, a lzes sam sobe 😀

            • Tombo rýpe rád, ale proti blbečkovi “tom-one” je mistrem dialogu …

            • pokud dialog nazyvame chlistani ho*en na druhe pod vysokym tlakem, pak bezpochyby, v tom zde nema zadnou konkurenci. tom pravda neumi ani to.

            • Vy dvaja ste tak neskutocne odlisni, ze nikdy neviem, ktory je ktory. V tapetovom priemysle by ste boli bez konkurencie.

      • @tomone Vzhledem k tomu, ze Nvidia podepsala smlouvu na exclusivni dodavky samoridiciho software/hardware s Toyotou, nejvetsi automobilkou na svete, a prodaly se miliony Switchu, tak nemam strach o Tegru strach 😂

        @vsichni ti joudove, co tu tvrdi neco o ocekavanych vysledcich

        Pokles 23% je tragicky. Je fuk jestli to AMD vedelo dopredu. Porad je to pokles 23%. My taky dopredu vime, ze AMD fans nejsou schopni smysluplnyho vyjadrovani, ale stejne jsou ty vase komentare vzdycky tragicky 😉

        • Opravdu by se hodilo, kdybyste si o tom nejdřív něco přečetl. V tom 1Q loňského roku vrcholila poptávka po grafikách kvůli kryptoměnám. Všechno bylo vyprodáno a AMD prodávalo tak rychle, jak jen dokázalo vyrábět. Opravdu se ta čísla nedají srovnávat s letošním 1Q.
          A nemyslím si, že by někdo tady měl pocit, že zrovna já jsem nějaký fanda AMD.

          • ano, minule melo amd kryptobublinu, ale ted bude ryzen pry dokonce lepsi nez intel, ma volny trh s deficitem cpu na vsech frontach, highend gpu se sice neprodavaj, ale v mainstreamu maj co nabidnout, marze slusne vzrostla a stejne hlasi pokles o 23%.
            to fakt neni dobry. at se na to podivas z jakehokoliv uhlu.

            • Že rostla marže nemá s poklesem obratu o 23 % nic společného. Ba právě naopak, je dost překvapivé, že rostla marže i přesto, že došlo k tak velkému poklesu. Ale indikuje to jediné. Na grafikách AMD vydělávalo hrozně málo, jak v minulosti, tak dneska. Naopak u procesorů je ta marže lepší, takže s tím, jak roste jejich podíl na obratu, roste i celková marže.

            • obrat s marzi primo nesouvisi, nicmene marzi si muzes dovolit zvedat, kdyz ti nekdo zaplati vic za tvoje produkty a ty produkty se prodavaji. jinak musis dolu s cenou a tim padem i s marzi.
              pouze poukazuju na zrejme – produkty jsou a stejne to nestaci.

            • nestaci na rust obratu, tedy prodeju.
              zlepseni financni situace za techto mimoradne priznivych trznich podminek povazuji za samozrejmost. zkus si predstavit dusledky opaku.

            • hnizdo:
              A už jste se podíval na tu prezentaci? A všiml jste si, že mezi 1Q/2018 a 4Q/2017 narostly prodeje o neskutečných 307 milionů (22,9 %), což je naprosto atypické chování firemních financí, kdy 4Q bývá výrazně lepší, než 1Q. Tedy z čísel jasně vidíte (když chcete vidět), že 1Q loňského roku byl naprosto atypický a mimořádný. Tedy to letošní meziroční srovnání (-23 %) je tím velmi ovlivněno a závěry z něj dělá jen idiot.

            • dobra. takze myslis, ze za soucasnych idealnich trznich okolnosti je pozitivni fakt, ze Q2 2017 je priblizne stejny jako Q1 2019?

            • hnizdo:
              Srovnávejme srovnatelné. Pro 2Q letošního roku předpovídá AMD 1,55 miliardy tržeb. To je skoro o 35 % víc, než dělal ten 2Q před 2 lety a o 51 % víc, než 2Q před 3 lety. Bohužel srovnání s loňským 2Q je opět zatíženo tou bublinou, takže je to nesrovnatelné.

            • proc nejsou Q2 2017 a Q1 2019 srovnatelne?
              (ja pozitivni signaly nerozporuji, ale vidim i ty negativni. zduraznuji, za soucasne idealni situace na trhu, ktera zcela jiste nevydrzi vecne.)

            • hnizdo:
              Protože prodeje bývají rozloženy v průběhu roku nerovnoměrně.
              Negativně vidím taky spoustu věcí. Jako největší problém vidím neschopnost AMD využít konkurenční výhody v podobě funkčního 7nm procesu k tomu, k čemu se hodí nejvíc, tedy k útoku na mobilní segment. Toho budou litovat a nebude to dlouho trvat.

            • pri pohledu do histori, pokud tedy nebereme v uvahu krypto, si nemyslim ze Q1 a Q2 se nejak zasadne lisi, pokud se divam spravne, Q1 2017 byla v okoli 1mld$.

              amd v Q2 predpoklada rust trzeb, ale pokud bereme v uvahu sezonnost prijmu, o ktere se zde ostatne tez hovori, jedna se o standardni jev v ramci obvykle krivky. mylim se?

            • hnizdo:
              Pokud já dobře koukám, tak v roce 2017 byl nárůst mezi 1Q a 2Q skoro 24 % v tržbách. Letos AMD očekává 22% růst mezi těmito kvartály. Tedy veškerý růst je v podstatě běžný sezónní.
              A proto tedy nemá smysl porovnávat 1Q/19 s 2Q/17, ale naopak je rozumné porovnávat 2Q/17 s 2Q/19, kde se očekává ten 35% růst.

          • Objednavky GPU se nasmlouvavaji a delaji vzdy nekolik ctvrtleti dopredu. V Q1 uz diky tomu AMD vyrabela maximalne tak ty dnesni neprodejne skladove zasoby. GPU prodana koncovym zakaznikum v Q1 byla vyrobena a prodana vyrobcum grafik minimalne v Q4 predchoziho roku, ne-li driv .. ach ta naivita AMD fans.

            • Ano, v první části máte naprostou pravdu. Jenže nasmlouvané objednávky se samozřejmě realizují. Takže na skladu nejsou u AMD, ale u výrobců grafik. A ti za ně AMDčku samozřejmě zaplatili. A právě kvůli tomu je ten meziroční pokles tak velký. Výrobci grafik prodávají své skladové zásoby, z čehož AMDčko už nemá ani dolar, protože za ně dostalo zaplaceno už v tom minulém roce.

            • Jasne se mluvilo o skladovych zasobach cipu, ne karet. Kdyby to byly karty a v Nvidia/AMD svoje zasoby prodali, tak diky kryptobubline nejsou v problemech AMD/Nvidia, ale vyrobci karet …

            • Maudit:
              Skladové zásoby čipů u výrobců karet. Firmy AMD a nVidia měly výhodu v tom, že jsou první v řetězci, tedy v okamžiku, kdy kryptobublina opadala, oni vyráběly čipy, na které už měly smlouvy na odběr. A v okamžiku, kdy už nevyráběly ty nasmlouvané čipy, bylo jasné, že kryptobublina je fuč a oni neměly moc důvodů vyrábět dál. Tím nechci říci, že by jim nic nezbylo, ale hlavní problém byly čipy u výrobců karet, ne u výrobců čipů.

            • To uz prekrucujes trochu moc i na me. Jasne se mluvilo o vyrobcich cipu.

            • Maudit:
              Co znamená mluvilo se?
              Když se podíváte na graf tržeb AMD, je zřejmé, že vrchol prodejů přišel až v 2Q loňského roku. V té době tedy výrobci grafik odebírali nejvíce čipů (protože je měli nasmlouvané), ale prodeje karet jim už strmě padaly (vloni v dubnu tu byl článek, že prodeje grafik klesají o víc jak 40 %). Je tedy snad jasné, kdo měl na skladě ty vyrobené čipy.

            • Tak si to nejdriv ujasni. Q1 nebo Q2? ..
              V jednom postu tvrdis to, v druhem ono ..

            • Maudit:
              Pokud dobře koukám, tak jsem tu psal dvě věci:
              a) že v 1Q/2018 vrcholila poptávka po grafikách
              b) že v 2Q/2018 byl vrchol prodejů grafických čipů
              A to se vzájemně nijak nevylučuje. Ba právě naopak. Výrobci grafik na základě obrovské poptávky objednávají rekordní množství grafických čipů, které jsou jim následně dodány a oni za ně musí zaplatit, přestože je už vlastně v takovém množství nepotřebují.

        • Ty tvoje nesmysly nema Maudite cenu komentovat.. Nicmene tady Radek ti to napsal ve zkratce celkem jasne i s komentrem, ze si mas neco nastudovat, nez zacnes plkat nesmysly.
          Co ‘tahne AMD dolu’ je neprekvapive jejich graficka divize. Zbytek cisel je takovy, jak ma na toto ctvrtleti byt.

          • A kdo cekal neco jineho nez ze se ukazi pomatenci Maudit a hnizdo a hned zacnou se svym utokem 🙂
            Maudite, tak co ty Tvoje zaloby? jak dopadly? + Uz si jako chlap konecne priznal ze jsi tu vsem lhal ? Tedy pardon jen sis spatne vylozil PR nVidie…
            Hnizdo, tak co Ty kluku usata uz si nasel aspon neco co bys mohlpouzit a podlozit tak sve neustale lzi o o me a dalsich lidech tady? Ne jen ses zas propadl na dno a meles o multiuctech 😉
            Cekam kdy prispechaji na scenu dalsi komici…
            PS: Jan to tady krasne napsal a uprimne jsme se u toho dost pobavil bravo to se povedlo Jane 😉 https://bit.ly/2DBnYwf

            • Nechtel jsem to vytahovat. Do slabsich se nekope, ale kdyz to zminujes 😀 V ramci podnikani mam u pravnika predplaceny 2h mesicne, takze to chvili trvalo (nehodlam za to utracet nic extra) a vis co mi pak rek? Ze je lepsi se na to vykaslat, ze na cloveku jako on si stejne nic nevezmu. Asi tak 😀

            • 😀 😀 😀
              V překladu: Jednou za měsíc mě přijde na dvě hoďky do Bohnic navštívit maminka, tak jsem se jí vyplakal na rameno, že mě na Cnews šikanujou, pohladila mě a řekla, ať se na ně vyprdnu. 😀

            • Aznohh 1.5.2019 at 16:54
              V překladu a i bez něj se tu Maudit totálně zesměšnil… A jen dokázal všem co je vlastně zač… Neuspěl by a neměl by ani s čím uspět… Prostě komediant…

              Jinak jestli někdo čekal že když něco slaví jím nenáviděna firma, že se tu neukáže aby nekydal hnůj… Tak myslím, že byl moc naivní… A aby se Hnízdečko lásky a nenávisti k AMD nepřidalo… No to bylo taky očekávané. Spíš je dobré si povšimnout, že už začínají být v tom svém stylu osamoceni… Což je jen dobře.

              Tome nevím proč s nimi vedeš ty nekonečné přestřelky… je to zbytečné a jen jim tím nahráváš a zviditelňuješ je. Plus tím škodíš sám sobě… Chce to víc klidu a míň rozčilování 🙂

            • Že psychouškovi nedá AMD spát a budí se v noci celej zpocenej s noční můrou o zlé AMD je jasné, stejně tak bylo jasné, že sem doleze vyblít tu svou pravidelnou dávku hnisu. A stejně tak bylo jasné, že se u toho jako vdžy totálně ztrapní.

              Ten už nepřekvapí. 😀

            • Ah, moji oblibeni nohsledi 😁 Je fajn vedet, ze to beze me porad nedavate. A koukam, ze ani z tech svych iluzi jste porad jeste neunikli. Dobree, jen tak dal 🤣

  2. Ohledne Phenom 2 rady od AMD si to pamatuji trochu jinak. V dobe kdy prisla jejich 955BE edice, tak drzela krok s jejich 1000+ dolarovym kouskem Core 2 Extreme QX9770 a i prvni nehalemy jako i 920, 940 nijak extra neexcelovali (krome ceny). Krome toho meli slusny OC potencial na cca 4+Ghz, coz mohlo pridat dalsich 10+% vykonu navic.
    https://www.computerbase.de/2009-04/test-amd-phenom-ii-x4-945-und-955-black-edition/28/
    Co si tak jest epamatuji tak jsme tenkrat davali Phenomy2 do masin bezne a to dokonce jeste do doby X6, ktera sice uz mela manko v IPC, ale porad dokazala slusne drzet krok s tehdejsim Intelovskym Highendem. vyjma “X” rady.
    https://www.computerbase.de/2010-12/test-prozessoren-2010/28/

    Co AMD pak zlomilo byl prichod Sandy bridge zacatkem 2011, na ktery AMD nedokazalo uz navazat..

    • Jojo to ipc bylo dost slusny u Phenom2, mam dojem ze bylo vyssi nez u prvniho fx Bulldozeru. Akorat to nemelo tolik “valcu” jako Bulldozer. A amd zacala tlacit na pocet jader vic nez na vykon ipc…

      • Phenoma II x6 mám v kompu a stále nemá problém s žádnou hrou. Jasně, někdy je cítit že RX 470 je jím brzděna, ale pokud single hra jede nad 40 fps, nemám potřebu něco řešit. A onlinovky to zvládá v poho.

    • AMD zlomil vaz debil ve vedeni co prodal cast GPU divize, za jehoz pusobnosti prisly FX procesory a hlavne co nechal, aby vypadal jako velky sef a mohl si dat premie, vyrobit na sklady obrovske mnozstvi APU + zavazal AMD k velkym odberum u GF… Jen aby umele vyvolal dojem ze je o to prehnany zajem a prave tim se chtel prezentovat jakop velky borec (blbec) … Nasledky toho resi AMD jeste dodnes…

      • Rory to byl opravdu “kvalitni’ typek 🙂 Hlavne ten ‘perspektivni’ tah s prodejem mobilnich grafik, to se hned tak nekomu nepovede…
        Typicky “mesicni” technikou nepolibeny manazer..po mne at prijde potopa 🙂

    • Ja som mal Phenom II 940BE (3GHz). Prechádzal som z AMD Athlon x64 x2 (3GHz). Bol to pekný skok vo výkone. Čo sa týka taktovania, bolo to ale dosť zlé. Nemal som šancu sa dostať ani na 3.2GHz. Bol to ale dobrý procesor s ktorým som bol spokojný. Potešilo ma v tom čase aj to, že som nemusel kvôli nemu kupovať novú dosku a mohol som použiť pôvodnú.

        • To záleží aj od toho akú má grafiku. Ja som v čase kúpi Phenoma II mal 8800GT. Tú som časom vymenil za GTX460. Čo bolo stále v pohode a CPU ju zvládal nakŕmiť. Potom som si v zľave dokúpil druhú GTX 460 a to už absolútne nestíhal. Keď som potom prešiel na i7 3770K, tak to bol veľký skok vo výkone. A moho som prejsť na oveľa silnejšie GPU. Vtedy som už ale prestal kupovať mainstream, pretože sa rýchlo “unavil”. 🙂 Tak som kúpil GTX 780, ktorá mi vydržala 5 rokov kým som ju nevymenil za aktuálnu GTX 1080. S Phenonom II by som už pri GTX 780 mal dosť problém podľa mňa.

          • “To záleží aj od toho akú má grafiku.”
            .. to je jasny 🙂 On ma 900p monitor a 1060 3GB verzi. Sice trochu overkill po to CPU, ale u nej mu to staci nakrmit vzhledem ke hram, kere hraje. Ja se ho snazil dokopat k upgradu CPU, ale finance mu ridi manzelka 😉

  3. Pár finančních zajímavostí:
    1. Za posledních 25 let firma utržila za své výrobky 112 miliard dolarů.
    2. Za posledních 25 let firma prodělala 8 miliard dolarů.
    3. Za posledních 25 let byla firma 9x v plusu a 14x v mínusu.
    4. Za posledních 25 let měla největší zisk v roce 2000 a to 983 milionů (doba prvních Athlonů do slotu).
    5. Za posledních 25 let měla největší ztráty v letech 2007 a 2008 a to 3394 a 3096 milionů.
    6. Za posledních 25 let firma navýšila tržby 3,03x, po odečtení inflace dolaru pak 1,79x.
    7. Za posledních 25 let měla firma největší tržby v roce 2011 a nejmenší v roce 1996.
    8. Za posledních 25 let měla firma nejdelší ztrátové období 2012-2017, kdy celkem prodělala 2860 milionů.
    9. Za posledních 25 let měla firma nejdelší ziskové období 2009-2011, kdy celkem vydělala 1270 milionů.

    Dohledat starší údaje je nereálné, proto jsou údaje jen za druhou polovinu existence firmy.

  4. A já už skoro čtvrt století neměl AMD doma. Zkusil jsem to s Ryzenem 2700 a šel zase pěkně zpátky k prodejci.
    Snad už konečně vyrobí něco pořádného, konkurenceschopného … i když Intel už začíná padat do stejného bláta.

    • To já v době i7 7700 si koupil R7 1700@4GHz a jsem dodnes vysmátý 🙂 Přidal jsem i R5 1600@3,9 a R5 1400 (ten už šel dál) Nakonec i 2200G. 1400 už šla do světa a připravil jsem se na ZEN2 ( bude mi asi stačit 8/16) . No a R5 1600 asi půjde k Bráchovi do PC místo i5.
      AMD podle všeho umožní to co už dlouho nešlo… na 1 desce víc generací CPU . Takže možná pak vyměním i 1600 a 1700 za 3XXX řadu.

        • Cool & Quiet jenom srazilo spotřebu (frekvence 800 nebo 1000 MHz, napětí iirc okolo 1.1 V, zatímco normální zátěžový takt byl třeba 1,8 nebo 2,0 GHz na 1,35-1,40V). Toť vše.

          Regulace ventilátoru byla kompletně na SuperIO čipu desky a BIOSu. Třeba Asus A8n-e, co jsem měl/mám, tak ten uměl regulovat CPU fan – zadala se cílová teplota a ono to snižovalo otáčky, když byla teplota pod – docela dobrý princip (lepší než co jsem měl na některých deskách potom), akorát to nepočítalo s tím, že na nízkých napětích (tehdy ještě čtyřpiny nebyly) se ventilátory nerozjedou nebo mají příliš nízké otáčky, aby to tachometr zaznamenal, takže se každej boot muselo mačkat F1, protože “fan failure”.
          Spousta desek ale měnit otáčky ventilátoru neuměla.

          Ostatně takhle je to přece dodnes, CPU si přímo do řízení chladiče nemluví.

          • Nemyslel jsem to tak, že by CPU mluvilo do řízení chladiče, ale že spolu s řízením frekvence CPU bylo součástí technologie C&Q i řízení ventilátoru chladiče. Tedy že to asi měli všechny desky. Prostě si to pamatuju tak, že to uváděli spolu. Cool – řízení CPU, Quiet – řízení ventilátoru. Ono by to jeden bez druhého nemělo takový význam.

            • Myslím že to spolu nesouviselo, třeba na té Asusce se to jmenovalo Q-Fan.

            • “All AMD Athlon 64 Processor-In-A-Box packages include thermally controlled fans.”
              Hmm, to je zajímavý (a pro mě novinka). Nevím, jak vypadaly box chaldiče u první generace Athlonů 64, takže tam asi byl větrák s čidlem. Ty v těch letech 2003-2004 celkem byly, taky jsem si jeden tehdy koupil (ale bylo to k ničemu, protože i při nízký teplotě byly otáčky/hluk strašně vysoko – jó, to byla legrace tehdy kupovat větráčky naslepo).

              Ale v roce 2005 už revize Venice asi tyhle boxy neměly, nebo aspoň u nás ne. Co jsem měl tehdy já i co jsem viděl později (Venice A64 3200+, 3000+, Sempron, pak A64 X2 do AM2) mělo všechno obyčejný ventilátor bez termistoru a s konstatntníma otáčkama, pokud nebyla regulace na desce.

              No každopádně se tím asi vysvětlilo, proč jsme si to každý pamatovali jinak.