Cetin spouští vlastní podcasty. Nejen o tom, jak staví optické sítě

2
Cetin podcast
Cetin podcast
-
Zdroj: Radek Myška / Cetin

Cetin spustil podcasty, kde přináší rozhovory s vlastními odborníky. Dává tím trochu nahlédnout do toho, jak firma starající se o velkou část sítě českého internetu funguje a jaké má plány. Rozhovory vede Adam Zbiejczuk.

Prozatím vyšly první tři podcasty. S šéfem dohledového centra Cetinu (NMC) Radkem Myškou, Davidem Sýkorou, který má na starosti výstavbu optických sítí FTTH a Tomášem Toťem, který z gamingové scény přišel do Cetinu na studentskou stáž a už tam jako programový manažer zůstal. Odkaz na podcasty najdete na konci článku a v článku čerpáme informace hlavně z nich.

DSLAMy dostaly optiku blíž, FTTH ji má dostat až domů

Do DSLAMů většinou vede optický kabel, ale z něj pak k jednotlivým uživatelům pořád míří metalické vedení. Vedle 55 tisíc kilometrů optiky tu pořád máme asi dvacet milionů kilometrů metaliky. Ta má svůj strop někde u rychlosti 250 Mb/s a využívá se případně i bonding, tedy spojení dvou telefonních linek do jedné.

budejovice optika
Optika ve skříni

Metalická síť je skoro všude v rychlostech typicky 50 až 250 Mb/s. Díky stavbě předsunutých DSLAMů se průměrná rychlost pomalu zvyšuje, a průměr je nyní asi 120 Mb/s. Byť to samozřejmě nechtějí slyšet ti, kteří patří do relativně malé skupiny, u kterých je stále nízká. Většinou kvůli tomu, že je v oblasti složité provést stavební práce a/nebo vysoká konkurence.

Když se tahle část vymění za optický kabel, mluví se pak o technologii FTTH či FTTB (optika domů či alespoň do budovy). Cetin je nyní právě ve fázi, kdy již v některých lokalitách začíná vyměňovat metalickou síť za optiku. A celé se to děje hlavně kvůli videu, jež se na zvyšování provozu v síti podílí nejvyšší měrou.

250 Mb/s musí stačit všem?

Byť 250 Mb/s se prozatím může zdát jako dostatečná rychlost, konkurence nespí a když bude od někoho jiného v nabídce za stejnou cenu optika, proč by si pak zákazník volil cokoliv pomalejšího. Tak se na to Cetin nyní dívá a i proto staví gigabitovou optiku – i když pro ni nyní ještě tak velké využití není. Je to trochu jako s oním slavným „640 kB bude stačit všem“.

uvodni cetin lab

Dalším důvodem je tlak na zvýšení rychlosti uploadu. Nyní podpořený nárůstem videokonferencí během pandemie. Cetin sice od léta konečně snižuje poměr z 10:1 na 5:1, ale u optiky to jde technicky lépe a symetrické rychlosti na ní nejsou problém.

Jak zvýšit rychlost bez kopání

I dnes může dojít k navýšení možné rychlosti bez toho, aby se rozkopal chodník u domu. Jednak je to díky oněm novým DSLAMům, které se posouvají blíže k uživatelům, ale také třeba díky bondingu. K němu potřebujete zařízení zvané Terminátor, které nabízejí prakticky všichni současní operátoři (zatím s výjimkou Vodafonu). Terminátor je také celkově vhodnější prvek domácí sítě, než běžné DSL modemy, takže bych jej preferoval ve všech případech.

cetin terminator 1 orig
Terminator

Fotogalerie: Terminátor Cetinu

Bez kopání se ovšem dá položit i optická síť. V podcastu padl zajímavý dotaz: „Zákazníci Cetinu nahlásí, že se u nich na ulici něco kope. A ať jdou tedy kopat s nimi, domluví se, a aspoň položí do jámy i svůj kabel. Potom se chodník zase zaháže, někdy i rekonstruuje povrch a do takového se pak nesmí nějakou dobu sáhnout.“

David Sýkora na to odpověděl, že mnoho sítí budovaných v devadesátých letech se stavělo tak, že k metalickému kabelu rovnou přidali plastovou chráničku. Trubku, do které lze nyní optiku zafouknout i bez výkopových prací. Cetin se prý také snaží využívat i nadzemní sítě a nově zkouší stroj, který položí optiku jen těsně pod povrch. Udělá drážku v asfaltu, uloží kabel a rovnou to zase zalije.

Takto se dá optika řešit až k domu, ale co dál? Aby se místo FTTB dal realizovat FTTH, je někdy nezbytnost kvůli přístupu do jednotlivých bytů sekat díry i v novém štuku. A na to se majitelé domů tváří různě, zvlášť když v domě mají již hotové sítě jiné společnosti.

Slovníček

FTTH: fiber to the home. Optika až do domácnosti, pasivní síť, splittery (rozdělovače optických vláken) na více zákazníků. Jednorázově náročnější, kabely se musí natáhnout až do bytových jednotek. Z dlouhodobého hlediska podle Cetinu výhodnější.

FTTB: fiber to the building. Například do sklepa bytového domu. Aktivní prvek je zde nutný napájet.

Cetin má plán na více než milion optických přípojek do roku 2030. Aby to stihl, musí stavět rychleji než nyní. Do konce tohoto roku jich zatím bude 135 tisíc. Určité pokrytí získá i díky T-Mobilu, se kterým na stavbě v některých lokalitách spolupracuje.

Na druhé straně zůstávají lokality, kde se špatně zvyšuje rychlost i u metalického vedení a na nějaké zlepšené to zatím nevypadá. Rozvoj je spíše v oblastech, kde má zájem více lidí, ale také kde je dotovaná výstavba z fondů EU. Připojení rodinných domů je tak méně pravděpodobné a optiky FTTH se spíše dočkáte v bytovém domě.

Zaznívají ale i postesky nad smutnou realitou stavění čehokoli v Česku. Pro výstavbu sítí je potřeba získat velmi mnoho razítek. Může trvat i více než dva roky jen připravit dokumentaci a vypořádat se s vlastníky pozemků. Pak se zase nemůže kopat kvůli „volbám“, že by třeba nebylo kde parkovat.

Optika má být definitivní síť

Optika až do domu má mít podle Cetinu zásadní výhodu. Zní krásně a musíme spíše věřit, že to tak firma také myslí: Do budoucna v podstatě neomezená rychlost v obou směrech, která se bude moci nadále zvyšovat už jen výměnou aktivních prvků. Technické limity jsou i na optických vláknech, ale velmi vzdálené. Infrastruktura optických sítí má mít životnost delší než 30 let, čímž ale nejsou myšleny samotné dráty. Optika tak má být definitivní sítí, po které se už nebude muset pro výměnu infrastruktury nikdy znovu kopat. Poměr stahování a odesílání by poté mohl být 1:1 či 2:1.

Odkaz na podcasty: (Spotify, Apple, Google)  

Cetin spouští vlastní podcasty. Nejen o tom, jak staví optické sítě
Ohodnoťte tento článek!
3.5 (70%) 8 hlasů

2 KOMENTÁŘE

  1. Od O2/Cetinu jsem před lety utekl ze dvou důvodů: 1) nezvládnutí kapacity sítí (večer mi linka výkonově padala na jednotky megabitů) a 2) naprosto šílený poměr up/down (chápu, A/VDSL, ale i tam je to otázka jak to ISP nastaví – místo možných 10M up jsem měl uslintané 2M). Když jsem se ptal na možnost navýšit uplink, v podstatě se mi vysmáli. Je směšné, že dnes z toho dělají prioritu, ale chápu je, mít možnost jednu konektivitu prodat dvakrát (jednou home userům – down a jednou do datového centra – up), to je velké lákadlo.

    S příchodem optiky padá jeden významný rys ISP: kvalita poslední míle. DSL mělo velkou výhodu ve stabilitě a spolehlivosti. Teď už bude rozhodovat jen kvalita a rychlost sítě ISP jako celku a samozřejmě kvalita a rychlost peeringu. Cetin jako obvykle (viz ISDN a ADSL) promrhal možnosti posunout se na pozici inovátora, předběhli ho i vesničtí garážníci (v okolí vím o velké, dobře navržené optické síti, kterou má pod palcem jeden člověk) a zůstává mu jen výhoda přítomnosti prakticky na celém území ČR (byť s různě kvalitními a zastaralými technologiemi). Optiku budují jen proto, že na ni jsou aktuálně dotace z EU.