V noteboocích teď možná brzo začnete vídat nové SSD Micronu. Tato firma přímo vyrábějící paměť NAND prodává volně v obchodech paměti a disky pod značkou Crucial, ale pro OEM trh je označuje pod svým vlastním jménem. Teď má novinku označenou Micron 2600, která je založená na paměti NAND typu QLC, ale slibuje, že výkon bude mít jako TLC moduly nebo i lepší. Má to zajistit speciální způsob zápisu, ale zázraky to asi nebudou.
Micron 2600
Micron 2600 je základní SSD pro OEM počítače a notebooky s rozhraním PCIe 4.0 ×4, nabízené v kapacitách 512 GB, 1 TB a 2 TB. Micron ho založil na řadiči Phison E29T nepoužívajícím DRAM a nové 9. generaci čipů 3D NAND s 276 vrstvami. Nabízí ho ve formě standardních dlouhých modulů M.2 (provedení 2280), ale i ve zkrácených verzích s délkou 30 mm (2230) a 42 mm (2242), které využívají například herní handheldy.
V tomto SSD jsou použité čipy NAND se záznamem QLC, které se nezbytně pojí s horším výkonem a zejména horší zapisovací výdrží. Micron ale tvrdí, že se mu podařilo nevýhody eliminovat (ve skutečnosti asi spíš zmírnit) pomocí speciální technologie Adaptive Write Technology.
Adaptive Write Technology
Adaptive Write Technology je podle všeho rozšíření pseudoSLC cache už dlouho používané ve všech SSD používající paměti se zápisem TLC či QLC (tedy zaznamenávající 3 nebo 4 bity do jedné buňky, což vyžaduje rozlišení 8, respektive 16 úrovní napětí). SSD všechny zápisy provede nejdříve do části paměti, ve které se do buněk zapisuje jen jedna hodnota (tedy jako by byly typu SLC), což sice využije jen zlomek kapacity, ale takový zápis je mnohem rychlejší. Později mimo zátěž pak SSD tato data znovu uloží už v nativním režimu zápisu.
Adaptive Write Technology spočívá v tom, že disk nemá jen omezený buffer, který používá tímto stylem, a současně nerozlišuje jen mezi režimem SLC a finálním způsobem uložení. Moduly Micron 2600 nejprve data ukládají jako SLC a ponechávají je v této formě trvale. To ale logicky mohou dělat jen do určitého zaplnění kapacity. Kapacita paměti NAND je totiž v režimu SLC NAND jen čtvrtinová proti QLC.
Když se zaplnění disku začne blížit určité hranici, začne SSD místo toho data ukládat v režimu TLC, součástí čehož by mělo asi být i překonvertování dříve uložených dat (což SSD provede na pozadí). V režimu TLC by disk měl teoreticky mít možnost využít až 75 % kapacity, ale v praxi samozřejmě limit bude o něco níže. Až v momentě, kdy se začnete blížit této míře zaplnění, začne SSD zapisovat nová data jako QLC a konvertovat starší data do režimu QLC zápisu. Pokud by se významná část disku uvolnila, patrně by se zase začalo zapisovat v režimu TLC.
Hlavní zlepšení Adaptive Write Technology tedy spočívá v tom, že umožňuje QLC modulu fungovat přechodně v režimu TLC, pokud není procento zaplnění příliš vysoké. Micron uvádí, že disky dovolují zapisovat vysokou sekvenční rychlostí až do asi 40 % kapacity, než rychlost klesne (kvůli přepnutí do QLC režimu). Firma uvádí jako příklad, že na 2TB model lze zapsat vysokou rychlostí najednou až 800 GB (toto ale bude záviset na zaplnění, zde je asi řeč o situaci, kdy se začíná s prázdným zařízením).
Micron tvrdí, že díky tomuto zlepšováku je výkon lepší, než u „konkurenčních levných TLC SSD“ nebo obdobných SSD s QLC NAND, údajně s až o 63 % lepším sekvenčním zápisem a o 49 % lepším náhodným zápisem. Ale nevíme, proti čemu přesně toto srovnání je, Micron si nejspíš k porovnání vybral nějaké zvlášť pomalé TLC SSD, které třeba ještě nepodporuje PCIe 4.0. A nejspíš se odvolává na výkon Micronu 2600 v TLC či SLC režimu.
Plný výkon PCI 4.0 ×4 (v ideálních podmínkách)?
Na papíře má Micron 2600 rychlost sekvenčního čtení až 7200 MB/s a sekvenčního zápisu až 6500 MB/s, tedy jako výkonné PCIe 4.0 moduly. Náhodné čtení má zvládat až 1 000 000 IOPS a náhodný zápis až 1 100 000 IOPS – ale hodnoty pro zápis budou v pseudoSLC režimu, jak už to chodí. Zmíněné výkony jsou ovšem pro 2TB model, menší kapacity mají parametry zhoršené, viz tabulku specifikací:
Moduly mají maximální spotřebu nižší než 5 W a klidovou spotřebu pod 0,1 W. Při použití režimu Sleep / PS4 je pak příkon dokonce nižší než 2,5 mW. To je dobře pro použití v noteboocích, když už to musí být (mít operační systém na QLC paměti ale nikdy nebude ideální volba).
Zatímco Adaptive Write Technology může zmírnit výkonnostní nevýhody QLC SSD, bohužel neodbourá zhoršenou zapisovací životnost, která je problémem větším. Micron slibuje, že moduly zvládnou zhruba 400 přepisovacích cyklů na jednu buňku – u nejmenší 512GB verze tedy celkově 200 TB zápisu, u 1TB verze 400 TB a u 2TB modulu 800 TB celkového zápisu.
Tato koncepce je asi u QLC SSD dobrý krok, ale to, že váš disk funguje výrazně lépe jen tehdy, pokud ho máte málo (třeba jen z poloviny nebo ani to) zaplněný, je otrava. Kapacity úložišť v počítačích jsou od nástupu SSD stále spíše nižší a chtít po uživatelích je nechávat nevyužité se moc nedá.
Proto bychom vám i přes podobná zlepšení QLC SSD spíše doporučili se jim vyhýbat a volit moduly s TLC NAND. Když ale kupujete notebook, často nebudete vědět, jaký typ nebo dokonce ani jaká značka modulu je v něm osazená – uděláte dobře, když se popídíte po recenzích, které použité SSD prozrazují a mohou vás na QLC modul upozornit.
Zdroje: Micron, techPowerUp, Tom’s Hardware


