V médiích se prakticky denně objevují zprávy o bankovních podvodech, při kterých lidé přicházejí o peníze. Často se stávají oběťmi podvodníků vydávající se za bankéře, ještě častější je ale phishing, kdy uživatel zadává bankovní údaje na podvodnou stránku. Rozšířený názor přitom říká, že získat odcizené peníze je velmi složité či dokonce nemožné. Soudní dvůr EU ale nyní vydal stanovisko, které říká opak – podvedeným klientům by banky měly neprodleně vracet peníze.
Opora v evropské legislativě
Precedentním případem by se měl stát spor klientky polské banky, která přišla o peníze po zadání svých údajů na podvodném webu. Stala se tak obětí klasického phishingu. Banka jí nevyhověla s žádostí o navrácení peněz a obrátila se tak na lokální polský soud, který si vyžádal posouzení Evropského soudního dvora. Do hry se totiž v těchto případech dostává evropská směrnice 2015/2366 o platebních službách (PSD2), která pokrývá i podvody tohoto typu.
Stanovisko generálního advokáta Soudního dvora se staví na stranu klientky, které měly být navráceny peníze ihned po nahlášení podvodu. Podle směrnice mohou banky refundaci odmítnout pouze v případě, kdy mají podezření na podvod ze strany klienta nebo jeho hrubou nedbalost. V případě podvodu musí tuto skutečnost banka ohlásit lokálním úřadům.
Stali jste se někdy terčem phishingového útoku?
Směrnice se staví na stranu klientů a banky by jim měly vracet peníze neprodleně. V případě sporného případu by mělo dojít k refundaci celé částky a až v rámci následného sporu může banka požadovat refundované peníze zpět. Posuzovat se bude především tzv. hrubá nedbalost, tedy do jaké míry si klient za podvod může sám. Rozdílně bude přistupováno ke klientovi, který zadal své údaje do zjevně podvodné stránky a ke klientovi, který je zadal do klonu oficiálního bankovního webu.
Za hrubé porušení se považuje vědomé sdělení přihlašovacích údajů cizí osobě. Stejně tak potvrzení transakce pomocí aplikace nebo autorizační SMS v případě, kdy ji klient nezadal. Hrubým porušením je i uchování PIN kódu vedle karty, nebo schválení podezřelé transakce i přes varování banky.
Stanovisko generálního advokáta Soudního dvora není pro lokální soudy závazné, v případě obdobných sporů by ale mělo sloužit jako vodítko pro výklad směrnice.
Zdroj: Soudní dvůr EU
ČLÁNKY DO MAILU