V lednu na veletrhu CES 2026 se vyrojilo množství různých novinek, mezi kterými nám zapadla jedna od Nvidie, ke které se stojí za to vrátit. Už v roce 2024 firma představila plánovanou technologii monitorů Pulsar stojících na základě G-Sync s dalšími zlepšováky, nicméně od té doby uplynula dlouhá doba, aniž by se dostala na trh. Teď během CES 2026 se tak konečně stalo a do prodeje přišly čtyři monitory, které Pulsar používají.
G-Sync Pulsar
Technologie adaptivního obnovování na monitorech, kterou Nvidia značí G-Sync, už se v monitorech objevuje přes deset let (standardizovaná alternativa fungující se všemi GPU se jmenuje FreeSync nebo Adaptive-Sync). Nvidia také paralelně s ní v elektronice G-Sync monitorů implementovala režim nazvaný ULMB, který potlačuje rozmazání pohybu pomocí stmívání (blikání) podsvícení. To ale dlouho nebylo kompatibilní s adaptivním obnovováním.
Spojit tyto technologie dohromady se povedlo poprvé u FreeSync (na monitorech s technologií ELMB Sync od Asusu), Nvidia poté přinesla vlastní vylepšenou verzi stmívaného podsvícení nazvanou G-Sync ULMB 2, která ale stále nemá adaptivní obnovování.
Adaptivní obnovování je samozřejmě žádoucí pro herní monitory, protože dokáže zobrazit plynulý pohyb bez trhání (a navíc s nižší latencí) i při fluktuující frekvenci snímků vykreslovaných na GPU. Efekt stmívání podsvícení je zase v tom, že dokáže schovat odezvu pixelů na LCD tím, že se obrazovka rozsvítí (rozsvícením LED podsvícení) až v momentě, kdy pixely prošly změnou odstínu. Lidský mozek by měl také minimálně podle některých názorů a výzkumů vnímat pohyb na monitoru plynuleji, pokud bliká.
První 360Hz panel
Technologie Pulsar konečně přináší ono adaptivní obnovování i v režimu stmívaného podsvícení. Zatím tato technologie funguje jen s jedním konkrétním panelem s rozlišením 2560 × 1440 bodů a úhlopříčkou 27 palců, na kterém jsou založené všechny uvedené monitory. Má obnovovací frekvenci 360 Hz a maximální jas 500 cd/m². Důležité je, že panel má podsvícení, které lze vypnout po částech.
Elektronika monitorů by tentokrát neměla být založená na FPGA modulech, které jsou drahé a mají vyšší spotřebu, ale měla by být implementována v ASIC řídící logice od MediaTeku, který je zde partnerem Nvidie (tato spolupráce také byla oznámená už v roce 2024).
Charakter obrazu bude trochu krokem zpět do doby CRT
Oproti starším verzím stmívaného podsvícení má G-Sync Pulsar odlišné fungování. Nejdůležitější změnou je, že se podsvit nezhasíná celý najednou – takže neblikají celé snímky. Místo toho se rozsvěcuje jen část řádků panelu. V jednom momentě tedy není obraz celý vidět, je zobrazen jen malý kus v horizontálním pruhu, který periodicky cestuje shora dolů.
Je zajímavé, že tímto se LCD na bázi G-Sync Pulsar vlastně trochu přiblíží charakteru starých monitorů typu CRT, u nichž tímto principem fungovalo vykreslování paprskem elektronů. U CRT se také fosfory bodů rozsvítily jen krátce a zase zhasly. „Složení“ celého snímku je pak ponecháno na oko, nebo přesněji vizuálním zpracování v mozku, které obraz „podrží“.
Pulsar dále používá synchronizaci podsvícení s pixely matice LCD a elektronika ho řídí tak, aby se podsvícení pod body rozsvítilo (což učiní body viditelnými), na poslední chvíli, až na krátký okamžik předtím, než se pixely začnou přepínat zase na další snímek – rozsvícení tedy jede v pásu těsně před obnovením bodů. Je to proto, aby pixely měly co nejvíce času na změnu své barvy, tj. aby se co nejdelší část trvání tzv. odezvy, kdy pixel ještě nemá správný odstín, schovals do času, kdy je podsvícení zhasnuté. Artefakty tím nemusí zmizet na 100 %, protože při rychlých frekvencích může být celková doba ustálení pixelu delší než je trvání jednoho snímku. Ale to nejhorší by mělo být potlačeno.
Pozor při citlivosti na blikání obrazu
Blikání obrazu má tento pozitivní psychovizuální efekt na potlačení rozmazání, ale není to rozhodně úplně ideální věc. Ostatně, při příchodu LCD bylo právě vítáno, že už na rozdíl od CRT neblikají. Blikání může unavovat oči a osoby, které jsou na něj citlivé, může bolet hlava nebo jim přijít nevolno.
V méně nedávné době se i u LCD řešilo blikání u PWM regulace podsvícení, které sice není kompletním zhasnutím, ale při nízké frekvenci může mít podobné účinky. Pokud jste na PWM regulaci jasu citliví a vadí vám, je možné, že vám budou vadit i monitory s technologií G-Sync Pulsar. Obnovovací frekvence 360 Hz je na úrovni toho, co se u podsvícení LCD panelů považovalo za problematicky nízkou frekvenci PWM regulace. A pokud používáte adaptivní obnovování, může vám frekvence blikání klesnout ještě výrazně níž. Ve výchozím nastavení by měla minimální frekvence Pulsaru být jen 90 Hz.
První monitory: Acer, AOC, Asus, MSI
První monitory s technologií Pulsar už by měly být od ledna na trhu. Jak už bylo řečeno, jsou všechny založené na stejném 360Hz 1440p panelu, takže mezi nimi nebudou asi příliš velké rozdíly, nicméně na výběr máte ze čtyř modelů: Acer Predator XB273UF5, AOC Agon Pro AG276QSG2, Asus ROG Strix Pulsar XG27AQNGV a MSI MPG 272QRF X36.
Vedle technologie Pulsar do nich také byla přidána funkce přizpůsobení jasu a barevného vyvážení podmínkám okolního prostředí pomocí externího senzoru. Nvidia jí říká G-Sync Ambient Adaptive Technology. Monitory také mají port Micro USB, kterým bude možno v budoucnu aktualizovat jejich firmware, včetně lepšího vyladění fungování technologie Pulsar.
„1000+ Hz“ není skutečných 1000 Hz
Trochu smůla je, že za ty skoro dva roky od oznámení technologie G-Sync Pulsar se LCD dost posunula kupředu a nyní již běžně existují eSports monitory s frekvencemi 500 až 600 Hz (a na obzoru jsou dokonce 1000Hz monitory). Pulsar ale kvůli onomu speciálnímu podsvícení, jehož vývoj dlouho trval, „zamrzl“ v dřívější generaci technologie LCD s nižšími frekvencemi.
Nvidia sice tvrdí, že díky onomu blikavému podsvícení je pohyb méně rozmazaný a vjem odpovídá až třikrát rychlejšímu LCD (jinde mluví dokonce o čtyřnásobku), takže podle ní displej má „1000Hz+“ jasnost pohybu. Je ale otázka, jestli to není jeden z případů marketingového přehánění. Použití jednotky Hz je tu zavádějící, protože blikání podsvícení nijak reálnou frekvenci monitoru nezvyšuje (na druhou stranu, když máme „fake FPS“, tak proč ne „fake Hz“…).
Za dobu, kdy technologie Pulsar „zrála“, ovšem také udělaly velký pokrok OLED monitory. Čím dál víc se objevují herní monitory založené na této technologii, která sama z velké části eliminuje problém odezvy, a už také dosahují poměrně vysokých obnovovacích frekvencí. Je tudíž otázka, zda dnes není lepší místo na LCD s technologií Pulsar koukat spíše na OLEDy.
Zdroj: Nvidia




