Nový standard pro HDR video. HDR10+ se vyrovná Dolby Vision, ale bez licenčních poplatků

2

Pokud jste se již seznamovali s detaily toho, jak na počítačích a televizích funguje obraz s vysokým dynamickým kontrastem (HDR), asi už víte, že v současnosti figurují na trhu dva standardy, podle kterých může být implementován. Je zde technologie Dolby Vision, nicméně firma Dolby je nechvalně proslulá tím, že snaží z podobných standardů ždímat co největší příjmy skrze patenty (připomeňme třeba to, jaké oslavy vyvolalo vypršení patentů na kodek AC-3). Jako protiváha proto vznikl otevřenější substitut, standard HDR10. Do značné míry představuje snahu výrobců televizí a monitorů právě vyhnout se „smyčce“ Dolby a s ní spojeným poplatkům. Nyní ale přichází na scénu ještě standard třetí – HDR10+.

 

Dynamická metadata bez patentové zátěže Dolby

Jeho příchod oznámil Samsung ve spolupráci s firmou Amazon (ta je zde v roli distributora videa). Systém HDR10+ by měl vycházet z již existujícího HDR10, ale rozšiřovat jeho schopnosti. V jádru by mělo jít hlavně o odstranění jednoho deficitu, který původní verze měla proti Dolby Vision. Neuměla totiž používat dynamická metadata, ale jen statická. U HDR formátů jsou právě metadata tím, co ke standardnímu SDR videu (které je samo o sobě kódované v běžném kodeku a zpětně kompatibilní) přidává HDR informaci, tedy kontrast, jas a barevný rozsah navíc. Podle metadat se provádí tzv. tone mapping, převod zakódovaných barevných hodnot bodů na hodnoty zobrazené obrazovkou.

Při statických metadatech ve formátu HDR10 muselo být toto mapování shodné pro celé video (film), tedy jak pro tmavé, tak pro světlé pasáže. Naopak dynamická metadata dovolují vyladit mapování tónů individuálně pro jednotlivé scény, nebo dokonce i pro jednotlivé snímky. Tím pádem může dobře zpracovaný film mnohem lépe využít výhod HDR obrazu, světlost a „temnost“ obrazu může být ve všech scénách optimální.

HDR10+ tudíž k původnímu HDR10 přidává i podporu pro dynamická metadata, čímž by mělo srovnat krok s technologií Dolby Vision. Výhodou zde je, že by asi mělo často být možné přidat podporu HDR10+ i do monitorů a televizí, které již teď podporují statické HDR10. Mělo by se to dát provést aktualizací firmwaru, což Samsung plánuje udělat u některých svých televizí. Podporu by údajně měly dostat modely UHD televizí, uvedené v roce 2016, a to někdy v průběhu druhé poloviny roku. Už teď mají standard HDR10+ podporovat letošní modely UHD Samsungů. U PC monitorů se bohužel s updatem firmwaru mimo autorizovaný servis typicky nepočítá, takže jejich majitelé nejspíš podobné štěstí mít nebudou.

Efekt HDR obrazu nelze na běžných monitorech přes internet demonstrovat. Výrobci monitorů ho tak obvykle přibližují podobnými ilustracemi
Efekt HDR obrazu nelze na běžných monitorech přes internet demonstrovat. Výrobci monitorů se ho obvykle snaží přiblížit symbolickými ilustracemi, jako je tato…

Video v nabídce Amazonu

Výše zmíněný Amazon iniciativu podpoří tím, že pro televize HDR10+ podporující bude poskytovat streamovaný obsah i s dynamickým HDR skrze službu Amazon Prime Video. To bude ale snad jen první služba z mnoha, neboť HDR10+ by nemělo zůstat exkluzivní záležitostí dvou firem, ale podobně jako HDR10 by se mělo objevit i v dalších televizích a stolních monitorech. Standardu bude implementován i do produkčních nástrojů, v tiskové zprávě se zmiňuje například, že podpora pro použití těchto metadat bude přidána i přímo do open source enkodéru x265.

2 KOMENTÁŘE

  1. Neni jeste rozdil HDR10 oproti DV bitova hloubka? DV ma pokud se nemylim 12bitu a HDR10 ma 10 bitu. Tedy HDR10+ pridava dynamicka metadata, ale stale pracuje na 10 bitech. Opravte me pokud se mylim.

    • No, obojí je hlavně o metadatech, kdežto bitová hloubka se týká toho standardně kódovaného podkladového videa. IIRC obojí používá maximálně 10bitové HEVC – nebo aspoň v praxi, protože televize neumí vyšší formáty jako je Main 12 (pro to mají dekodéry jenom GPU Nvidia Pascal, pokud vím tak nic jiného).

      Dolby Vision sice v dokumentech mluví o 12bitové hloubce, ale až po aplikaci těch metadat. Jenže když je ta v režii monitoru/televize, tak IMHO není důvod, aby byla nějak omezená, přepočet by měl jít na maximální přesnosti, jakou LUT umí.

      Výjimka by snad měla být, pokud je video kódované ve dvou streamech – v základním a „enhancementu“, kdy je obojí 10 nebo 8bitové, ale ten enhancement by měl přidávat bitovou hloubku navíc. Ale nevím, jestli se to moc používá, ono je to trochu divočina (a ten sekundární stream se samými LSB bity se IMHO bude hodně špatně komprimovat, takže bude mít hodně kompresních artefaktů – teda aspoň takovou mám zkušenost s high-bitdepth videem v avisynth, které takové rozdělení na MSB/LSB používalo).