Počítačový Moskvič: Rusko se uchyluje k čínským procesorům Zhaoxin místo Intelu a AMD

Ruská základní deska pro PC nahrazuje procesory AMD nebo Intel čipem Zhaoxin. Sice to funguje, ale výkonem se vrací zpět o celou dekádu.

Po invazi na Ukrajinu byly na Rusko za agresi uvaleny různé sankce, které mu berou přístup k západním technologiím, takže nedostává procesory pro PC od Intelu a AMD. Zdá se, že tamní ekonomika by mohla sáhnout k jediné dnes dostupné přímé náhradě, čínským procesorům Zhaoxin. Už se objevila desktopová základní deska, na které by mohly být v Rusku stavěné počítače s těmito CPU, kompatibilní s klasickými Windows a aplikacemi.

Zhaoxin je čínský podnik působící v Šanghaji, vzniklý většinově z čínského kapitálu a menšinově z účasti tchajwanské firmy VIA, která dodala technologie. Procesory Zhaoxin jsou tedy následníky x86 procesorů VIA, které zase navazovaly na procesory IDT WinChip a Cyrix z devadesátých let minulého století. Protože je podnik většinově čínský a v pevninské Číně působící, patrně bude snazší tyto procesory dostat do Ruska, aniž by to někde bylo zablokováno.

Tip: 20 let za Západem. Ruská vláda chce investovat miliardy rublů na již zastaralý 28nm výrobní proces

Zhaoxiny jsou plně kompatibilní s instrukční sadou x86, takže umožňují běh Windows i programů pro ně a lze je normálně používat jako náhradu PC procesorů AMD/Intel. Nevýhoda je ovšem ve výkonu, v kterém je lze označit za poměrně zastaralé. Asi také proto se moc neobjevují na trhu, na západě se počítače s nimi neobjevují vůbec a i v Číně, zdá se, jde o dost okrajovou věc, takže tato PC se asi prodávají hlavně úřadům kvůli požadavku na použití lokální technologie. V Evropě se dají sehnat embedded produkty a jednou z výjimek byl i v ČR dostupný NAS od QNAPu s procesorem Zhaoxin, jenž nejspíš vznikl vlivem čipové krize, kdy firma měla problém sehnat procesory Intel a AMD, které by asi jinak preferovala.

Dannie MBX-Z60A: Zhaoxiny pro ruské počítače

Na ruském trhu se teď ale objevila desktopová deska formátu mATX nazvaná MBX-Z60A, která je založená na procesoru Zhaoxin KaiXian KX-6640MA, což je 16nm procesor s aktuálně nejnovější architekturou čínského výrobce. Označená je LuJiaZui a web Chips and Cheese loni přinesl její rozbor a test (první část zde a druhá zde). Podle té není na dnešní poměry příliš výkonná, byť přinesla vyšší frekvence než u předchozích 28nm procesorů VIA a Zhaoxin. Do nabídky Zhaoxinu se zatím nedostala nejvýkonnější architektura, kterou VIA a její dceřiná firma Centaur vyvinuly, označená CNS.

Tuto desku vyrábí firma Dannie, což by snad měl být rusko-čínský podnik, nebo čínská firma s ruskou pobočkou, která má být součástí ruských snah o nahrazení technologických importů (ovšem nejspíš jde pořád z velké části o import, jen z Číny).

Deska má klasický rozměr mATX a napájení zdrojem ATX. Má dva sloty pro standardní paměti DDR4-2133/2400/3200, dva sloty PCIe 3.0 ×16 pro rozšiřující karty (nicméně ty asi mohou mít reálně méně zapojených linek), dva sloty M.2 pro Wi-Fi a SSD (jeden typu 2230 a jeden 2280 pro dlouhé SSD moduly) a další dva porty pro SATA disky. Lze ji tedy použít pro úplně klasické PC sestavy s běžnými komponentami. Přímo deska poskytuje gigabitový Ethernet, integrované audio, USB 3.0 a obrazové výstupy HDMI, DisplayPort, HDMI a D-Sub z integrované grafiky, která je v procesoru.

V článcích o desce se sice píše o osmijádrovém procesoru, ale citovaný a na fotce ukázaný Zhaoxin KaiXian KX-6640MA by měl být jen čtyřjádro na taktu 2,1–2,7 GHz (základ/boost). Výhodou je, že má dost nízké TDP, které by mělo být údajně jen 25 W, nicméně jednovláknový výkon bude stále na dnešní poměry dost malý. Čtyři jádra ale aspoň trochu doženou mnohovláknový výkon, nicméně pořád se bavíme o spíše pomalejším CPU – výkon v Geekbenchi 5 je jen okolo 350 bodů v jednovláknovém a 1100 bodů v mnohovláknovém skóre.

Toto je někde okolo víc jak deset let starého Athlonu II X4 630 na 2,8 GHz. Je možné, že ve výrobě bude i výkonnější verze skutečně s osmijádrovým CPU (například KX-U6870A), protože PCB by snad mělo být kompatibilní i s nimi. Osmijádro by zlepšilo mnohovláknový výkon na asi 2200 bodů v Geekbenchi 5, což je asi výkon dvou jader AMD Zen na taktu okolo 3,75 GHz.

To asi ilustruje, kde je problém takovéto substituce západního exportu. Tyto procesory sice splní požadavek, že je možné na nich postavit plně kompatibilní PC i s Windows, ale výkonem výrazně zaostávají za dnešním standardem. S dostatkem RAM a SSD méně náročný uživatel bude schopen normálně používat, ovšem narazil by u skutečně náročných úloh. Pokud by v Rusku měla vládnout takováto počítačová technika, není to nepodobné situaci rýsující se v ruském v automobilovém průmyslu, který, zdá se, zase bude produkovat vozidla technologicky srovnatelná s auty vyráběnými ve světě o několik desetiletí dříve.

Tento hardware asi bude mířený hlavně na ruské státní instituce nebo podniky. Lze si představit, že spotřebitelé by se spíše snažili koupit použité počítače nebo komponenty ze západu. Dannie údajně uvádí, že může těchto desek vyrábět „desetitisíce kusů“ měsíčně, ale asi až časem uvidíme, zda se platforma Zhaoxin kvůli sankcím opravdu začne masivně používat.

Vývoz čínských CPU do Ruska jen neoficiálně?

Je však zajímavé, že Zhaoxin samotný se k tomuto produktu „pro Rusko“ úplně nehlásí. Firma vydala prohlášení (dostal ho Tom’s Hardware poté, co o desce Dannie psal), v kterém potvrdila, že se soustředí čistě na lokální čínský trh a o jiné nemá zájem. Toto je něco, co bylo na politice firmy vidět už dřív, kdy, jak již bylo řečeno, procesory Zhaoxin mimo Čínu nebyly k dostání. Tudíž i tato deska Dannie je možná trochu šedý vývoz v tom smyslu, že Zhaoxin procesory prodá v Číně, ale nestará se přímo o to, že se sekundárně přeprodávají za hranicemi, a nepodporuje takový export a prodeje v zahraničí.

Je možné, že dříve byla tato politika zvolená kvůli tomu, že se firma chtěla vyhnout patentovým sporům. Intel by totiž asi mohl zpochybnit právo Zhaoxinu vyrábět x86 procesory, protože není známo, zda VIA prodloužila svou licenci, která platila do roku 2018. Intel by navíc nemusel uznat transfer této licence z VIA na Zhaoxin.

Teď se ale k této komplikaci asi přidává i to, že Zhaoxin by se možná mohl sám vystavit sekundárním sankcím. Jako čínská firma není sice sankcemi USA nebo EU vázaný, ale pokud má americké obchodní partnery, ti mohou být vázáni jejich dodržováním a ukončit spolupráci, pokud by bylo vyhodnoceno, že Zhaoxin dodává do Ruska „zakázané“ technologie. Je zajímavé, že Zhaoxin ve svém prohlášení zmiňuje, jak údajně tento záměr prodávat jen v Číně zdůraznil i svým partnerům, což je možná snaha se oficiálně od sankcemi hrozících aktivit dalších firem v Rusku distancovat.

Zdroje: Habr, Tom’s Hardware