Výzkumník: Spotify v začátcích pirátilo empétrojky. Služba zkusila výzkum zastavit

Když provádíte výzkum týkající se velké služby, je možné, že se pro provozovatele stanete nepohodlnými. Švédský výzkumný tým píše knihu a již odhalil pár zajímavostí, z jejichž zveřejnění Spotify opravdu nemá radost.

4
Spotify
Spotify

Vzhledem k nevůli zkostnatělého hudebního průmyslu odmítajícího změnu distribučních kanálů a způsobů konzumace hudby a s tím nepřímo spojeného snížení příjmů z prodejů hudby nemohlo být jednoduché zkoušet prošlapat cestu k revoluční službě. Pirátství ale s rozmachem internetu rostlo a levné streamování se pro boj s hudebním pirátstvím ukázalo být solidním prostředkem.

Zatímco dnes je Spotify zavedená a uznávaná služba, se kterou přestala bojovat už i zastánkyně statusu quo Taylor Swift a kterou používá 140 milionů lidí (z toho 60 milionů předplatitelů a předplatitelek), ve svých začátcích nemělo na růžích ustláno. Jste nová služba, která si musí prorazit cestu. Hudebním vydavatelům jste k smíchu. Za zákulisí vzniku Spotify unikla pikantní informace, na což upozornil TorrentFreak.

Spotify jako pirátská služba

Rasmus Fleischer je příležitostní hudebník a člen bývalé skupiny Piratbyrån. Také píše a byl zaplacen švédskou výzkumnou radou, aby pomohl sepsat knihu o historii Spotify. Téma je slibné – to se již teď potvrzuje. Kniha Spotify Teardown – Inside the Black Box of Streaming Music, jež vyjde v příštím roce, vzbuzuje emoce už před vydáním, protože mj. odhaluje, že Spotify v začátcích používalo pirátské empétrojky.

To bylo v době, kdy se jednalo o betaverzi. Spotify bylo v pilotním režimu veřejně spuštěno na jaře roku 2007, přičemž fáze beta skončila oficiálním spuštěním v říjnu 2008. Podle Fleischera Spotify nabízelo k přehrání nelicencovanou muziky od května 2007 právě do října 2008. Je poněkud úsměvné, že služba metaforicky nazývaná lékem pirátství sama využívala pirátské skladby. Některé prý pocházely z The Pirate Bay.

Spotify začínalo s ukradenými písničkami
Spotify začínalo s ukradenými písničkami

Spotify versus výzkum

Fleischer dále čerstvě uvedl, že se Spotify pokusilo v květnu práci výzkumného týmu zastavit. Nelze se divit, zveřejnění temných tajemství minulosti, k nimž patří i to výše uvedené, nemohou být pro firmu ničím příjemným. Spotify nicméně aspoň oficiálně nevadilo ani tak pirátství v začátcích služby, ale jiná výzkumná část. Výzkumný tým chtěl prozkoumat skrytou tvář služby, tj. její základy fungování, tedy jakými normami se řídí.

Část výzkumu se věnovala tomu, jak Spotify pracuje s věkem, genderem a geografickým umístěním posluchače či posluchačky ve vztahu k doporučování hudby. Sledována byla také práce se sběrem hudebních metadat. Na vzorku registrovaných uživatelek a uživatelů bylo provedeno testování, jež mělo poodhalit způsob fungování algoritmů ve vztahu k posluchačstvu.

Poslouchá člověk, nebo robot?

Výzkumným tým dále pracoval s boty, přičemž cílem bylo zjistit, zda je možné pomocí automatizovaných botů ovlivnit obchodní model Spotify (autorské poplatky jsou přiznány za zaznamenané přehrání skladby, přičemž skladba musí být přehrávána aspoň po dobu 30 sekund). Ve zkratce bylo dokázáno, že bot může zmást algoritmus.

Stovkami nebo tisícovkami opakovaných přehrání tak může ovlivnit distribuci poplatků. Což je velká věc, protože pokud Spotify nedokáže rozlišit mezi člověkem a strojem, může být pomocí botů služba ovlivňována tak, aby platby byly rozděleny mezi konkrétní umělce či umělkyně. Při zpochybnění funkčnosti obchodního modelu může služba čelit potížím s licencováním hudby například. Proto výzkum pro Spotify nepředstavuje dobrou zprávu ani v tomto ohledu.

Spotify

Již jen krátce doplním, že Spotify podalo stížnost švédské výzkumné radě. Fleischer před pár dny na svém blogu ve švédštině sdělil, že rada stížnost o ukončení výzkumu vyhodnotila jako neopodstatněnou. Výzkumný tým tudíž nepřišel o financování, takže pokračuje ve své práci. Podle Fleischera se Spotify dotkla původně již v květnu vypuštěná informace o tom, že se zpočátku jednalo o pirátskou službu.

Načasování stížnosti týkající se výzkumu mu nepřipadá náhodná. V tuto chvíli tedy najdeme nemálo důvodů, proč se na knihu se těšit. Zatím nám spoluautor nabídl jen drobek a čtení o tom, jak Spotify vznikalo, by mohlo být ještě pořádně výživné.

Výzkumník: Spotify v začátcích pirátilo empétrojky. Služba zkusila výzkum zastavit

Ohodnoťte tento článek!

4 KOMENTÁŘE

  1. Svým způsobem to chápu.
    Ale poslední, co chci, je, abych před každým přeháním skladby měl naklikat např. výlohy obchodů.
    Ani to není nic překvapivého, že (ro)bot může poslouchat písničky. Vytvoří se lepší ochrana? Vytvoří se lepší bot. Je to podobný boj jako antivirus versus virus.
    Takže stejně, jako to je zneužitelné u Spotify, je to zneužitelné i u jakékoliv jiné služby, ať už je to Deezer, Tidal, Apple Music nebo VEVO kanál na YouTube.

    • Když se dá něco šířit po internetu, dá se to pochopitelně zneužít a Spotify není vyjímkou. To už snad mohl pochopit každý, včetně nenažraných vydavatelských firem a nenažraných „umělců“. Když jsem se svého času ptal jednoho nejmenovaného člověka, kde bere všechnu tu hudbu co nabízí ke stažení na svém webu, jenom mi lakonicky odpověděl že prostě na Spotify a Deezer. jak? Zaplatíš ten bakšiš, co chceš nasekáš do playlistu, pustíš a zachytíš přes digitální zvukovku, roztrackuješ, uploaduješ, fertig. Namítl jsem, že je to kolikrát v dost tristní kvalitě, ale on všude uvádí 320kbps mp3 … to mě pobavilo nejvíc … normálně to přeripuješ z čehokoliv na těch 320kbps a vymalováno, ty si myslíš že to s těch pubošů někdo pozná? Nepozná, na to už jsem taky přišel 😀 Takže než to všichni ti myslitelé pochopí, že hudbu musí distribuovat úplně jinak a že tak bohatnout jako tomu bývalo do nástupu internetu už prostě nikdo nebude tak si to užívejte. Ono totiž nejlépe to fungovalo kldyž to v.r. 99 rozjel Napster (ony ty Spotify, Deezer a jine služby nejsou vpodstatě nic jiného, jenže platí výpalné, tak můžou, napster to odmítnul a … nemohl), jenomže to si ještě nikdo neuměl dnešní systém distribuce hudby ani představit, takže to prostě legislativně zařízli a mysleli si že budou bohatnout věčně … chyba lávky.
      je to boj s větrnými mlýny a úplně zbytečné debaty, jediný způsob jak se vyhnout pirátství je tyhle služby prostě zrušit a ani to neeliminuje zlodějnu úplně, lidi si vždycky cestu najdou ….

      • Naprostá pravda. Už jsem se dokonce setkal s tím, že občas je někdo schopný MP3 (ještě k tomu např. jen 64 kb/s) převést na FLAC a ještě si myslí, že to tím vylepší… 🙂
        No ale je pravda, že to asi pozná málokdo — nemalé části lidí stačí, že to „prostě hraje“, ale nic víc už nehledají. To jen my jsme příliš nároční a pořád se nám něco nelíbí. 🙂

        • Ale tak samozřejmě, dneska už nějaká kvalita nebo dokonce umění nikoho nezajímá 😀 Vždyť jenoim tady se kolem toho už natlachaly hodiny a výsledek je jednoznačný – komerce a konzum, to je to co táhne. Dokonce jsem přesvědčen o tom, že to procento lidí kteří ani netuší jaká je souvislost mezi datovým tokem, kvalitou hudby a formátem v jakém je distribuována je tak velké, že diskuse na tohle téma budou na IT webech i nadále úplně prázdné 😀