fat.DENSE? AMD také chystá hybridní procesory. Prosákly informace o malém jádru Zen 4D

93

Intel dnes vydává svoje big.LITTLE CPU. Někdo to možná hejtuje, ale fanoušky AMD čeká to samé. Máme informace o tom, jak bude svoje hybridní procesory řešit AMD a o jeho připravovaném malém (či efektivním) jádru Zen 4D.

Intel dnes vydává procesory Alder Lake – první desktopová CPU Intel na novém výrobním procesu po dlouhém stagnování na 14nm technologii. Zároveň jsou to ale také první hybridní procesory architektury x86. Asi ideální den na to, aby se objevily drby o tom, že big.LITTLE chystá i konkurenční AMD. Zprávy o tom, že by se u něj mohlo objevit malé jádro „Zen4D“, už jsme tu měli dříve. Teď se o Zenu „4D“ objevily první údajné detaily.

Přišel s nimi youtuber Moore’s Law is Dead a zatím nejsou potvrzené, asi bychom je měli brát s obzvláštní rezervou. Také proto, že jde ještě o relativně vzdálený produkt, který vyjde nejdřív za dva roky.

Zen 4D = Zen 4 „Dense“

Podle Moore’s Law is Dead je strategie AMD trošku jiná než Intelu, byť chce také vyvinout dvě specializovaná jádra, jejichž schopnosti by se v rámci jedné generace architektur doplňovaly (v ideálním případě). Zatímco Intel vyvinul dvě úplně různá a současně i evoluční linií oddělená jádra Golden CoveGracemont (respektive, využil toho, že tyto dvě linie již dlouho odděleně vyvíjí), AMD toto nemá. A aspoň ze začátku ani neplánuje. Místo toho firma plánuje malá a velká jádra tvořit z jedné společné vývojové linie. Asi se to ostatně dá uhádnout z názvu (ale doufáme, že to není jediný zdroj těchto informací) – malé jádro Zen4D či Zen 4D je také příslušníkem linie Zen.

Strategie AMD bude taková, že jako malé jádro ke konkrétnímu velkému jádru, což bude v době, kdy big.LITTLE od firmy vyjde, už Zen 5, použije upravenou verzi jádra z předchozí generace, takže v tomto případě Zen 4. Ta bude možná převedená na novější výrobní proces, což by samo mělo znamenat, že bude mít menší plochu, než Zen 5. A právě úspora plochy a z toho planoucí schopnost dostat na čip více jader, je zřejmě u AMD motivací pro tento design – stejně jako je to asi motivace u Intelu (minimálně pokud jde o desktopové použití hybridní konfigurace).

Jádro Zen 4D nebude ale pouhý „dieshrink“ z 5nm procesu na asi 3nm (jenž by měl pro procesory Zen 5 být použitý). AMD dále upraví architekturu dalšími způsoby, aby se zmenšila plocha jádra (a možná i spotřeba). Tak vznikne odlišné jádro, které by asi mohlo mít horší IPC než původní Zen 4, ale za to lepší energetickou efektivitu a lepší efektivitu z pohledu poměru výkonu a plochy potřebné na čipu. Tím pádem se na čip bude dát umístit více jader Zen 4D, než kolik by se tam vešlo plnohodnotných velkých jader (Zen 5) a výsledkem by mělo být, že čip dosáhne vyššího mnohovláknového výkonu. Ono „D“ v názvu Zen 4D má znamenat právě toto. Jde o zkratku pro „Density“ (hustota).

Ony architektonické úpravy by u Zen 4D mohly jít i poměrně hluboko. Jako první se nabízí zmenšení L3 cache, která u Zenu 2 a 3 zabírá hodně místa, a AMD ji od začátku zmenšovalo v APU (procesorech s integrovaným GPU). U Zenu 4D by prý právě tak mohla být poloviční. Protože ale toto už AMD dávno dělá, asi bude změn víc. Systém cache má údajně být „výrazně redesignovaný“, takže by se nabízelo i zmenšení L2 cache (Zen 4 ji zvětší na 1 MB, takže zde by se mohla vrátit na 512 KB nebo zmenšit ještě víc), a mohl aby být odebrány některé funkce. AMD by také použilo knihovny s větší hustotou, takže by jádro mělo nižší výsledné frekvence, ale menší plochu a spotřebu.

Snímek čipu Intel Alder Lake
Snímek čipu Intel Alder Lake. Osm velkých jader P-Core je uprostřed, napravo od nich lze vidět dva čtyřjádrové klastry s E-Core. V centru čipu jde horizontálně prstenová sběrnice s bloky L3 cache, jeden klastr s 4× E-Core más tejný blok L3 cache jako jedno P-Core (Zdroj: Intel)

Zůstane AVX-512 a SMT?

Všechno by to byly kompromisy, jejichž cílem by bylo dodat víc mnohovláknového výkonu při stejné ploše. Zen 4 (a asi tedy i Zen 5) bude podporovat AVX-512, ale zatím není jasné, zda tato schopnost zůstane i Zenu 4D. Také není potvrzeno, zda jádro pořád bude podporovat SMT. Ale to je zrovna funkce, která by měla mít pozitivní dopad na MT výkon a která by se mohla vyplácet v poměru k tranzistorům a ploše navíc, kterou potřebuje, takže zde je asi šance na zachování spíš vyšší.

Je v konzolích Zen 2D?

Je možné, že generálku na toto „D“ jádro už AMD veřejně udělalo všem před očima. Rozbory snímku semi-custom APU pro PlayStation 5 a také testy výkonu procesoru AMD 4700S, což je recyklovaný čip z PS5 (tedy ne z Xboxu, jak se čekalo) bez grafiky, totiž ukázaly, že AMD v konzolích používá zlevněnou kompaktní verzi Zenu 2. Ta má oproti standardní verzi jádra snížený výkon v některých instrukcích AVX/AVX2, byť je pro kompatibilitu pořád podporuje. AMD zřejmě z backendu FPU vypustilo část jednotek. Toto by se možná mohlo opakovat asi i u Zen 4D.

Kde bude AMD big.LITTLE: APU, servery, nebo i výkonný desktop?

Moore’s Law is Dead se ovšem trochu rozchází s předchozími informacemi stran toho, kde tato jádra budou použitá. Pokud si pamatujete první únik, kde se jméno Zen 4D objevilo, měli jsme tehdy informaci, že AMD chystá big.LITTLE (nebo fat.DENSE?) v generaci Ryzen 8000, kde by mělo přijít do APU Strix Point, které má mít jádra Zen 5 a Zen 4D. Asi by šlo o čip pro notebooky a sekundárně pro desktop, tedy nástupe Raven Ridge, Renoiru, Cezanne a dalších APU. Nicméně vedle toho měl existovat ještě Ryzen 8000 „Granite Ridge“ jen s jádry Zen 5. To by byly výkonné a nehybridní desktopové procesory podobně jako teď model Ryzen 3950X, 5950X a tak dále.

Informace o procesorech Ryzen 8000 Strix Point a Granite Ridge
Informace o procesorech Ryzen 8000 Strix Point a Granite Ridge (Zdroj: itacg/Weibo)

Podle Moore’s Law is Dead prý ale „desktopový Zen 5“ má obsahovat velká i malá jádra a hotovo. Údajně by prý měl mít 8 velkých jader Zen 5 a 16 malých jader Zen 4D. V tom by tedy byl analogický 8+16jádrovým procesorům Intel Raptor Lake, ale pokud má Zen 4D pořád SMT, tak by čip AMD měl více vláken.

Je ale možné, že toto je jen ono notebooková a desktopové APU Strix Point a zdroje Moore’s Law is Dead zatím mluví jen o tomto procesoru, zatímco „čistě-big Zen 5“ Granite Ridge bude také existovat a hybridní nebude. Možné jde tedy jen o nedostatek informací. Osobně bych čekal, že konfigurace 8+16 by asi mohla být monolitickým čipem. Pro čipletové Ryzeny totiž AMD používá CPU čiplety zároveň používané v serverech a 8 jader Zen 5 na 3nm procesu se zdá jako moc málo na jeden čiplet. Čekali bychom spíš 16 nebo možná 12.

Bergamo

Další místo, kam má údajně Zen 4D přijít, jsou servery. AMD prý pracuje na serverových procesorech Epyc, které používaly tuto architekturu místo velkých jader (a jen tuto architekturu, nebyly by to proto hybridy/big.LITTLE). Tento procesor se má jmenovat Bergamo a má obsahovat až 128 jader Zen 4D – údajně je to v osmi čipletech po 16 jádrech. Tento procesor by zřejmě používal stejný socket SP5 a desky jako Epyc Genoa s velkými jádry Zen 4, Bergamo by byl alternativní doplňující produkt.

Takto nějak by měl procesor Genoa vypadat jde jen o montáž ne reálnou podobu
Takto nějak by měl procesor Genoa vypadat. Jde jen o montáž ne reálnou podobu (Zdroj: ExecutableFix)

Jako ARM Neoverse

Cílové určení by bylo u cloudových provozovatelů, jimž by Bergamo nabídlo více jader než Genoa (ta má 96 jader Zen 4 a 192 vláken). Konektivita by mohla být stejná, je možné, že oba procesory budou založené na stejném IO čipletu a jen se u nich vymění CPU čiplety. Vypadá to, že v serverech by tato dvě jádra mohla sloužit podobně jako dvojí jádra ARM – Zen 4 by byl trochu jako Neoverse V1/V2 pro výkonné servery a HPC, zatímco Zen 4D by odpovídal méně výkonným, ale levnějšímu a menším jádrům Neoverse N1/N2 – ta dovolují konstruovat CPU s vyšším počtem jader, které vyhovují právě cloudovým hráčům typu Amazonu.

Tato serverová verze Zenu 4D je prý plánovaná k vydání na rok 2023, AMD prý nyní cílí na vydání v jeho druhém kvartálu, tedy možná ne tak dlouho po vydání výkonných Epyců Genoa. Není jasné, zda bude mít ještě 5nm proces, nebo by to mohl být první raný 3nm čip (to se nezdá moc pravděpodobné). Je pak otázka, jestli ony následující Ryzeny 8000 náhodou nebudou používat přesně tento stejný 16jádrový čiplet s jádry Zen 4D, který by pak měly přilepený externě – tedy že by i ta mobilní APU možná byla čipletová. V takovém případě by nejenže přejímala architekturu malého jádra z předchozí generace, ona by přejímala i přímo celý původní křemík. Něco jako kdyby AMD teď vydalo čipletový Ryzen 5000, který by měl standardní IO čiplet a u něj jeden křemík s osmi jádry Zen 3, ale druhý CPU čiplet by byl z Ryzenů 3000 s jádry Zen 2.

Informace o architektuře AMD Zen 4D od Moores Law is Dead
Informace o architektuře AMD Zen 4D od Moore’s Law is Dead (Zdroj: Moore’s Law is Dead via VideoCardz)

Zen 5 v Q4 2023, největší skok ve výkonu?

Podle Moore’s Law is Dead totiž prý Zen 5/Ryzen 8000 vyjde, nebo přesněji v současnosti má předběžně naplánované uvedení v Q4 2023 (i když ta APU verze by možná pak mohla být v Q1 2024, aby to sedělo s ročními produktovými cykly). Tedy ne o moc později než Bergamo. Pokud by tedy jádra Zen 4D byla na čipletu, který byl sdílený i s desktopem/APU, asi bychom se nedivili.

Zen 5 bude podle Moore’s Law is Dead prý větší „událost“ než Zen 4. Nárůst výkonu má být vyšší, IPC se prý proti Zenu 4 může vylepšit až o 20–40 % (otázka je, jestli neklesnou frekvence). Tato procenta ale berte s velkou rezervou jako nepotvrzený drb a možná spekulaci.

Že ale Zen 5 bude větší skok než Zen 4, to by asi mělo sedět. Říká to totiž oficiálně Mike Clark z AMD, který poté, co šéfoval návrhu původního Zenu, nyní má na starost celou roadmapu CPU architektur. V rozhovoru na AnandTechu potvrdil, že AMD víceméně jede na dvougenerační cykly trochu podobné někdejšímu tick-tocku u Intelu, ale s tím že ty „ticky“ jsou trošku bližší „tockům“. Každé dvě generace by měla přijít od základu přestavěná architektura, která sice přejímá některé bloky z předchozích Zenů, ale celek je v různých parametrech a důležitých blocích sestaven znovu, takže lze přehodnotit horší rozhodnutí nebo odstranit slabá místa předchozích architektur.

Následující architektura poté na tomto novém základě provádí další úpravy a vyladění, aby se z něj vybičoval výkon navíc a využil potenciál, který třeba první verze ještě jen připravovala. Následující architektura je pak už ale zase překoncipovávaná od začátku/do větší hloubky.

Nyní to bylo tak, že Zen 2 byl oním rozvinutím Zenu 1 (i když asi rozvinutějším, než se původně plánovalo) a Zen 3 byl další nový start. Zen 4 proto zase bude spíš rozvíjet Zen 3 a nebude tak třeskutě nový. Proto by u něj neměla být zase tak vysoký skok v IPC, i když něco v rozsahu 10–20 % by se mohlo v případě příznivé konstelace planet, elementálů a vesmírných lodí Aštara Šerana podařit. Větší skok ba pak mohl být u Zenu 5 právě proto, že tam zase bude příležitost k velkým změnám, jako je třeba velké rozšíření počtu jednotek ALU/AGU/FMAC v jádru.

Tyto generační páry „revoluce->evoluce“ asi mají svázaný vývoj, zatímco paralelně už běží práce na následující dvojici. Proto může paradoxně být mezi onou evoluční a následující úplně novou architekturou mezera třeba jen rok a něco (v případě Zenu 2 a 3, a v budoucnu údajně mezi Zenem 4 a 5), zatímco mezi Zenem 3 a Zenem 4 nás AMD nechá čekat dva roky – v rámci oné generační dvojice totiž asi dělá obojí stejný tým, takže potřebuje mezi generacemi víc času. Asi by to také znamenalo, že mezi Zenem 5 a Zenem 6 může být zase dvouletá pauza.

Na Zen 5 se údajně Clark těší nejvíc z nyní připravovaných produktů. Ale samozřejmě také nelze vyloučit, zda v tomto prohlášení není integrovaný marketingový „hype“.

Galerie: Úniky a roadmapy AMD o procesorech Ryzen 5000, 6000, 7000 a 8000

Zdroj: Moore’s Law is Dead via VideoCardz

fat.DENSE? AMD také chystá hybridní procesory. Prosákly informace o malém jádru Zen 4D
Ohodnoťte tento článek!
4.6 (91.43%) 7 hlasů

93 KOMENTÁŘE

  1. Na konkurenčním serveru jsou k vidění testy nových Intelů v Cinebench R23 – to je ten, co běží 10 minut, aby potlačil zvýhodnění krátkodobého špičkového výkonu. No a je to bída, vyhypovaný Alder Lake se blíží, téměř dorovnává Zen 2. K dosažení srovnatelného výkonu ovšem potřebuje o cca 100 W vyšší příkon. Jako jediné použitelné se ukazují modely 12600 a 12400, ostatně stejně jako předchozí 11600 a 11400.

            • pak tedy ocekavam, ze Intel za par mesicu vyda 6nm grafiky co rozdrti konkurenci, ty kdyby byly ryby 🙂

            • Výrobní proces je důležitý, ale zásadní konstrukční nedostatky návrhu neodstraní. Intel prostě při menším počtu velkých jader, které stejný počet těch menších nemůže výkonem dorovnat a proto musí hnát frekvence mimo optimální oblast a z toho vyplívá vyšší spotřeba. Navíc rozdíl ve výrobním procesu je snad už dorovnán. Intel se tedy nemá na co vymlouvat a zvláště při svých finančních možnostech.

            • gogo1963: Lenže Intel tvrdí, že jeho 10nm je porovnateľných s TSMC 7nm.

            • Pokud vím, tak intel je CPU firma, nevím proč by měla drtit konkurenci v GPU ? Protože se to hodí do krámu nadávat? Sami moc dobře víte, že to má nastarost Koduri a ten zkrachoval ATi a málem zkrachoval i AMD GPU divizi. Takže tak.
              Dále TSMC dohnala intel a fiktivně ten výrobní proces pojemnovala 7nm i když ve skutečnosti šlo teprve o 14nm technologii intelu. Intel milostivě přejmenoval řady aby se to nepletlo, měl na mm2 vždy vyšší hustotu tranzistorů, ale pořád to nevadí k hejtování. Měli by jste se stydět. Hambím se za to, že bydlíte ve stejné republice a dýcháte stejný vzduch co já.

  2. Jak už nastínil Pety, koncept big.little u Intelu spektakulárně selhal, tedy ne že bych to tak trochu nepredikoval a neříkal, že je třeba počkat na nezávislé testy, které odstraní hype vláček Intelat. 😁
    A ačkoli si myslím, že u AMD nejsou stejní mantáci jako u Intelu, a že nelze srovnávat „atomový“ Gracemont s budoucím (a stále víceméně hypotetickým) Zen4D, jsem vůči této implementaci úplně stejně ostražitý, jako v případě Intelu. Je to prostě zbytečná komplikace a zdroj problémů pro programátory i uživatele.

    • to na vás dva u Stacha už nikdo nereaguje, že máte tyhle trollící choutky? Že bych se taky šel vyblít pod nějaký článek o Zen-9D? Jen tak, zbytečně, jak to dělají ňoumové z řad AMD trolls …

      • Kdybys dočetl až do konce (což jsi asi nezvládl, bo ti prdla žilka ;-)) tak tam píšu o AMD a o tom, že v tomto ohledu nevěřím ani jim.

        P.S.: „nikdo neraguje“ – proč tedy reaguješ ty?

        edit: a za chvíli přijde vydrážděný Exík s tím, že si musel koupit zase AMéDé. 😁 A to teprve bude čurina.

    • Nápad od AMD mi prijde mnohem lepsi nez koncepce bigLittle ARM nebo Intelu. Tam to jsou proste dve ruzna jadra, jedna zamerena na nizkou spotrebu, druha zamerena na vysoky vykon.
      Potvrzuje se to, ze uz se dal neda zvedat energeticka efektivita. Takze i u AMD bude Zen 5 sileny zrout energie stejne jako je silene to, co predvadi velka jadra z Alder Lake. Prijde mi teda jako dobry napad od AMD, ze proste doplni jadra Zen 5 jadrama od Zenu 4, ktere prevedene na nizsi vyrobni proces budou zrat min. Z toho by mohlo plynout, ze Zen 5 nebude mit vykon nikdy horsi nez Zen 4 a jenom muze byt lepsi podle toho kdy se povede vyuzit jadra Zen 5. U Intelu uz jsme preci zazili, ze nova generace mela horsi vykon nez predchozi, AMD se to takto nestane.

      Pravdu mas ale v tom, ze zatim nikdo nepredvedl dokonale prepinani jader a ze prave to, aby jadra Zen 4 bezela tehdy, kdy maji bezet a jadra Zen 5 bezela tehdy, kdyz maji bezet, bude to nejtezsi, co kdy AMD zkusilo a muze si na tom take vylamat zuby.

      • červenáček nám zčervenal…
        DirectX od nvidie je špatný, mantle od AMD je lepší.
        hyperthearding od intelu je špatný, SMT od AMD je lepší
        DirectX od nvidie je špatný, vulkan od AMD je lepší.
        BIG.little od intelu je špatný, BIG.little od AMD je lepší
        Gsync od nvidie je špatný, async od AMD je lepší
        RT od nvidie je špatný, RT od AMD je lepší………………………………….
        jak zaseklá gramofonová deska…

        • BigLittle jsou u ARM i Intelu dvoje odlisna jadra nacpana do jednoho CPU. Jedny jadra jsou velka zamerena na vykon, druha jadra jsou mala zamerena na energetickou efektivitu. AMD nemuze mit lepsi bigLittle, protoze nic takoveho nepredstavila. AMD premysli tak, ze vezme toho casu vydanou starou generaci jader, posune ji na mensi proces, oseka a bude mit dve jadra, oboji to vsak budou v zakladu velka jadra a to je prave ta koncepce, ktera muze byt lepsi nez nepodarek bigLittle. Nerikam vsak, ze to bude dobre, stale jsem presvedcen, ze idealni je mit ve vykonnem procesoru jenom velka jadra, mala tam jsou k prdu.

          • Vůbec to nemusí být lepší než u Intelu, protože osekáním velkého jádra se nemusí dostat na tak malou plochu jako Intel se svými nadopovanými Atomy. A podobně to může dopadnout se spotřebou.
            Takže ty density varianty jader u AMD klidně můžou mít horší výkon/watt a výkon/mm2 než malá efektivní jádra Intelu.
            Na oplátku AMD možná získá menší rozdíl ve výkonnostní charakteristice a možná menší náklady na vývoj (ale vyšší náklady na výrobu jednotlivých kusů CPU).

            • Stat se muze ledacos, ale zatim je to 142W proti 241W, takze bych spis veril variante, ze lepe na tom bude AMD s dvema generacema velkych jader v jednom CPU.

      • Co je spatneho na efektivnich jadrech. System, multimedia, atp bezi na efektivnich jadrech. Kdyz pracuju pres RDP nebo tady diskutuju tak CPU ma spotrebu mezi 200 az 400mW kdyz jen sedi na plose v idle tak do 70mW a grafika jen jednotky mW, cele SoC pod 100mW.

        Dokonce i to browseni po webu bezi primarne na efektivnich jadrech´ vykonna vecne spi.

        https://ctrlv.cz/PU6G

        Kdyz srovnam pomerne uspornou i5 10400f tak CPU na plose ma 6-7W to by M1 v Airu bezelo temer na plny kotel

        • Obvykle uzivatel vykon potrebuje nebo nepotrebuje, ten ktery ho nepotrebuje, nepotrebuje velka jadra vubec a vystaci si na ty multimedia nebo na praci (office, terminal) jen s malymi. Kdyz ale velka jadra potrebuju, tak chci aby taky perfektne fungovala a nikdy nefunguji velka jadra lepe nez kdyz tam jsou samostatna a bez ztrat na prepinani.

      • Inu pokud ti připadne stabilní spotřeba při 100% zátěži 300W v normě (oproti 140W u toho srovnatelného AMD, tedy méně než polovina) jako skvělý výsledek, tak s tím dělat nic neumím.

        Pro mě je to fail. Kdyby ADL to AMD aspoň rozbil rozdílem třídy, ale ona je to plichta, akorát ta spotřeba je o desítky wattů výš. Chladit takového otesánka bude taky „za odměnu.“ Drahé desky, drahé paměti, drahé chlazení – zapomněl jsem na něco?

        Takže za mě: Intel dorovnal výkon rok staré konkurence, akorát s až 2x tak větší spotřebou. A jestli s něčím zatočí, tak s kolečkem elektroměru. 😁

        • njn, vychcanost je primární vlastnost AMD … jde do něčeho až když to intel zaběhne … třeba ty ddr5 … tak nějak jsem zvědavý, jaké ceny budou na AM5 … to bude brekotu, resp. najednou ticho … a s tou „stabilní spotřebou při 100% zátěži 300W … na tohle myslící člověk ani nebude reagovat …

          • Máš naprostou pravdu, X86-64, čiplety, HBM (a spoustu dalšího), to všechno vymyslel Intel a AMD do toho šlo až když to Intel zaběhl.

            Myslící člověk na těch 300W reagovat určitě nebude, protože nemá jak. Fakta jsou fakta, milý gogo.

        • Těch 300W mě taky negativně překvapilo (já doufal, že ty PL2 budou díky efektivitě procesu konečně nižší). Ale je to mimochodem včetně spotřeby (ztrát) napájecí kaskády, takže možná tak 10% se od toho musí ještě odečíst, i když 270W by taky bylo zlo.

          Podle mě je na to ale třeba koukat tak, že 8+8 Alder Lake přece jenom není vybavenej na to, být konkurent 16C Zenu 3. Ty dvě čtveřice malých jader mají něco přes plochu dvou velkých jader a výkon +- o něco lepší. Takže bych i9-12900K vnímal jako ekvivalent 12jádra/24vlákna. Což hezky sedí s tím, kolik vláken to CPU i má. Takže já bych to bral tak, že bych k sobě dával ty procesory podle počtu vláken, ne podle počtu jader – dva malá jádra se počítají jenom za jedno velké s dvěma vlákny.

          Kdyby AMD mělo jenom Ryzen 9 5900X, tak by Alder Lake bylo myslím schopné mu celkem konkurovat i bez toho, aby spotřeba v MT softwaru byla nahnaná do těch brutusů, kde je. Myslím, že 12900K s nastaveným limitem maximální spotřeby 142 W nebo okolo, tj. na ekvivalent Ryzenů, by furt předvádělo hodně dobrý výsledek. V mých očích určitě o dost lepší (a těch 241 W by se dalo ponechat overclockerům, ostatně…). Intel místo toho udělal to, že napálil frekvence a spotřebu ještě mnohem výš, a tím z části dohnal ten deficit mnohovláknového výkonu i proti 5950X. Podle mě to dělat neměl, protože bez toho (třeba na těch 142W) by ALder Lake sice výrazně prohrálo v MT s Ryzenem 9 5950X, ale pořád by vedlo v jednovláknovém výkonu a ve hrách docela o dost, takže svoje místo by si víc jak obhájilo. Z pohledu mnoha lidí to jsou věci, na kterých záleží nejvíc, takže i to by nejspíš stačilo na vítězství v recenzích (výhra ve 2 ze 3 disciplín…). To hnaní spotřeby nahoru myslím ten celkový obraz jenom shazuje, ale technologický základ v tom podle mě nemá úplně vinu, jako za to může spíš rozhodnutí managementu zvyšovat umístění v benchmarcích pomocí té spotřeby na úkor efektivity. Ale až vyjde Raptor Lake s 8+16 a teda 32 vlákny, u toho už ale budu zvědavý, jestli dokáže porazit 32T 5950X při stejné spotřebě 🙂 Pravda, to bude až dva roky po 5950X – škoda že Intel nezkusil dát 16 Gracemontů už do Alder Lake, jestli chtěl hnát ten MT výkon nahoru 🙂

    • Koncepce AMD bude jako obvykle s Intelem stejná jen slovně. Přístup AMD vy více efektivní a hlavně AMD plánuje ZEN 4D také do serverů ať už jako separé mnohojádrové řešení pro cloud nebo hybridní s ZEN5. Takže už jen tím můžou vzniknout 3 řady serverových produktů dál dělených podle počtu jader a taktů, velikosti cache nebo TDP. Prostě aby si každý vybral. Ale z toho současně vyplívá, že mezi výkonem velkého a menšího jádra na takt bude menší rozdíl než u Intelu. Ono osekat předchozí generaci je asi efektivnější, než míchat tak rozdílné koncepce jader, jak to udělal Intel.

      • Mám pocit, že Intel taky plánuje serverovou (nebo takovou tu embedded-serverovou pro síťovou infrastrukturu, 5G a podobně) verzi Gracemontu, ale bylo to snad odhalené spolu s těmi jejich ostatními srpnovými novinkami, nebo z takového nějakého kapacitního důvodu jsem se už nedostal k tomu, napsat o tom novinku.

        Má to myslím kódové označení Grand Ridge.

  3. Intel dělá blbiny a my v AMD nezůstáváme pozadu. Tohle je v AMD bude stát o hodně více než u Intelu.

    Vyznavači konspirativních teorií by řekli že Intel potřebuje srazit AMD na kolena a právě tímhle konceptem Zen 4D jim v AMD skočili na špek. 🙂

    • Jenže AMD už tím kde to prve nasadí, jasně ukazuje, že důvod použití a tedy hlavní koncepce je úplně jiná než u Intelu. Intel nedokázal dostat do mainstreamového procesoru tolik velkých jader jako AMD a hlavně pro jejich výkon potřebuje vyšší takt. Je sice otázka zda by bylo nutné jich nasadit opravdu až 16 a z hlediska výkonu nestačilo na tom taktu 12 velkých místo 8+8, ale ta spotřeba potom…. Takže Intel moc na vybranou neměl. Zato AMD tímto tlačeno není. Větší počet menších jader stále zachovávajících multithreading (méně cache a možná nižší výkon některých operací) je hlavně pro cloudové služby lepší a jako konkurence pro ARM servery se jeví velmi dobře. Tím pádem nevím, na základě čeho by se mělo AMD už předem spálit. AMD to dělá jinak a dobrovolně a hlavně z jiného důvodu.

  4. IMHO není správné nazývat ty CPU jádra jako „little, nebo je srovnávat s Big-Little architekturou Intelu, protože u AMD nejde o stejný princip. Má jít o derivát Zen4 jádra, což je velké jádro, nikoliv srovnatelné s Jaguary/Bobcaty apod. Pokud AMD dosáhne snížené spotřeby ( a částečně i výkonu ) ořezáním cache a omezenými taktovacími frekvencemi, tak to pořád bude „big-core“ bez ohledu na dané úpravy .-)

    Na detailní informace budeme muset počkat, ale já osobně bych to big-little nenazýval ani u toho Stryx Point APU.

    • Jo, kdyby to bylo jenom použití HD knihoven a menší L3 cache v core complexu, tak souhlasím že to zůstává přád tím samým jádrem. Viz ta poznámka o precedentu v APU.

      Ale spíš bych čekal, že tam budou nějaká další změny navíc. ne nutně to zkrouhnutí floating-point výkonu AVX(AVX-512?), ale jestli se rozhodnou do toho jednou šáhnout a měnit parametry jádra, tak tam bude víc věcí, které se dají zredukovat pro větší efektivitu.

      • Pro některá specifická nasazení v serverech je důležitější zvednout logický a celočíselný výkon a plovoucí řádová čárka a vektory až tak kritické nejsou. Navíc pokud díky tomu těch jader je víc, tak je větší právě ten přínos v potřebném výkonu. Tím že se zvedne efektivita díky menší spotřebě tranzistorů na jádro, by při rozumném navýšení počtu jader a zachování maxima TDP ani nemusel klesnout takt. Záleží, jak moc se jádro podaří ořezat na ploše, aniž by to už mělo příliš vliv na výpočetní výkon.

        • Ano uznávám, že Intel udělal větší ptákovinu a tímhle si kompenzuje hlavně problémy s výrobou.

          Co se mi na AMD nelíbí je tenhle anti chipletový přístup. Proč proboha nevyvinuli řízení výkonu a spotřeby? Zapínání nebo změna frekvence u pamětí, jader či komunikačních sběrnic. Tohle je systémově čistá cesta a ne tvorba nového jádra.

    • Ono to „malé“ jádro je IMHO špatně i u toho Alder Lake, ale jednak je to kratší a obratnější než „efektivní“, a taky je to už hrozně zaužívané, takže mě to fakt svádí to používat dál i když je to jen relativní pojem a od „malého jádra“ v pojetí ARMu (in-order A55/A53/A510) je to šíleně daleko.

      Tady pro ten Zen5/Zen4D by se možná dalo používat big.DENSE, když ne ten můj fat.DENSE („tlusťoch.HUSTEC“ 🙂 )

    • Ano AMD projevilo méně hlouposti v tom, že jeho hustej prcek Zen 4 je slabší ale vlastní bráška toho velkého. Prostě slepenec tak nesourodých věcí jako předvedl intel je parádní paskvil.

      I tak si myslím, že i tahle AMD varianta je impotence výrobce. Neschopnost výrobce procesorů ve směru vytvoření lepšího řízení jednotlivých jader celého procesoru.

          • retarde, všiml jsem si, že na žádné faktické připomínky nereaguješ, resp. reaguješ způsobem „když něco nechápete“ atd atd … místo, aby ses pokusil naznačit, o co ti jde, začneš se kroutit … když tě pošlu do prdele, brečíš, že nemám faktickou … teď si vyber 😀

      • Impotence by to byla, kdyby to AMD dělalo ze stejného důvodu jako Intel. Intel tím žehlí nedostatky v desktopu, zatímco AMD zvyšuje efektivitu pro specifické použití v serverech a až potom možná desktop.

        • No ale proč tedy nevyvinou namísto jednoho core prcka řídící mechanismy který by dynamicky vypínali nebo regulovali výkon i spotřebu jednotlivých jader.

          Tohle by mělo ohromný potenciál a hlavně by to sedělo do synergického konceptu chipletů. Ušetřili by vývoj a výrobu toho core prcka. Proto používám slovo impotence.

          • neuvěřitelné, jak chytrý se snažíš být … opravdu si myslíš, že tam v těch firmách sedí idioti, kteří na nic podobné v průběhu dekády nepřišli? Dej konkrétně, co by podle tebe měli lépe řídit, regulovat … protože všechno co popisuješ, se v těch cpu dávno děje …

  5. Jeee to je sranda.

    Kdyz pred casem oznamil Intel napad s Big/Litlle tak se na webech psalo, jak v Intel jsou jen idioti, co to je za blbej napad atd.
    Ted to (ostatne jako vzdy) okopiruje AMD a najednou je to boziii napad, super…
    Smesny, faaakt smesny.

    A nejlepsi je, ze oboji jeste nikdo ani poradne nezmeril (na AMD si jeste pockame). ale uz ted je to nekterym jedincum hned jasne.

    Mimochodem libi se mi nadpis clanku a perex.

  6. stejně jsem nepochopil co je 4D jakože little ? Jako že je to zmenšený procák ? Je osekaný nebo ne?
    Vůbec jsem z článku nepochopil z čeho to bude poskládané, jediné čemu rozumím je 8+16, ale chápu správně že všech 24 jader bude stejných?

    • Ted za nekolik mesicu prijde procesor s jadry Zen 4 (5nm). Mezitim se bude vyvijet Zen 5 na nizsi technologii 3nm. Zaroven AMD prevede i Zen 4 na 3nm a nazve ho Zen 4D (D jako densita nebo-li zdrurazeni, ze to je stale Zen 4, ale na nizsi technologii).
      Protoze asi i AMD chape, ze energeticka efektivita je na svem konci, tak nebudou schopni narvat do nejakeho pristiho procaku 12 jader Zen 5, ale misto toho tam narvou napriklad 6 jader Zen 5 plus 6 jader Zen 4 (D).
      Chapes to uz?
      Vubec se nejedna o bigLittle ve stylu Intelu.

      • Takže to bude 8 jader ZEN5 na 3nm.
        A k tomu bude 16 zmenšených jader ZEN4 na 3nm.
        Chápu to správně ?
        Protože kdyby to takto bylo, tak se jedná o to stejné co intel, protože ten má taky „staré“ procáky jako efektiní jádra a nové výkoné jádra jako Power.

        • To neni pravda, protoze Alder Lake ma velka jadra Golden Cove, coz je nastupce jader pouzitych v bajnem Ice Laku, na ktery jsme cekali 7 let a pak z toho nic nebylo. Mala jadra jsou Gracemont, coz jsou Atomy, jejichz vyvoj se od hlavni procesorove linie oddelil v roce 2008. Mas tady teda jednoznacne dve vyvojove vetve.
          U AMD nic takoveho nepredpokladame, vypada to, ze proste zacnou pouzivat nova jadra Zen 5 a doplni je starymi jadry Zen 4, ktera jen zmensi. Konfiguraci, kolik bude kterych jader se domnivam, ze jeste nevi ani u AMD, na to je jeste spousta casu. Nezapominej, ze nas jeste ceka Zen 4, kde budou stale jen jedna velka jadra.