Na začátku prosince vynesla z čínské pouště Gobi raketa Kinetica-1 soustavu devíti satelitů. Jeden z nich se později stal součástí incidentu, při kterém se kriticky přiblížil k jednomu ze satelitů Starlink společnosti SpaceX. Důvodem je především nedostatečná koordinace provozu na oběžné dráze, která se velmi rychle plní komerčními satelity.
Ohrožení provozu
Incident komentoval Michael Nicolls, viceprezident pro inženýrství Starlinku ve SpaceX, který uvedl, že se čínský satelit přiblížil k satelitu Starlink-6079 na pouhých 200 metrů. To může na první pohled vypadat jako bezpečná vzdálenost, v případě oběžné dráhy jde ale o výrazné překročení bezpečného rozestupu. Vše se odehrálo ve výšce 506 km nad zemským povrchem. Důvodem je podle SpaceX především nedostatečná komunikace a koordinace mezi jednotlivými operátory satelitů.
V roce 2020 kroužilo na oběžné dráze asi 3 400 satelitů, nyní jich je ale přes 13 000 a každý rok jich přibyde několik tisícovek. Jen za letošek vypustil Starlink na oběžnou dráhu přes 3 000 nových satelitů. Satelity Starlinku autonomně provádějí úhybné manévry tak, aby obdobné incidenty nenastávaly.
Toto řízení je ale závislé na informacích od ostatních operátorů, kteří by měli poskytovat letové dráhy svých satelitů. Čínská společnost CAS Space, která satelity vypustila, tak ale nečiní a na síti pouze uvedla, že startovací okno bylo zvoleno tak, aby se satelity vyhnuly dalším objektům na oběžné dráze – ať už dalším funkčním satelitům nebo troskám.
Zahušťování prostoru na oběžné dráze se stává čím dál palčivějším problémem. Nové satelity (a jejich trosky) přibývají velmi rychle, chybí ale spolehlivá koordinace, která by umožňovala řízení satelitů. SpaceX uvedl, že za první půlrok letošního roku jeho satelity Starlink provedly kolem 145 000 autonomních úhybných manévrů, které předešly případným srážkám. Při přepočtu na jeden satelit Starlink je jasné, že musí obdobný manévr provést minimálně jednou za měsíc. Stejně tak ISS se musí několikrát do měsíce uhýbat dalším objektům.
Do konce této dekády by měly na nízkou oběžnou dráhu přibýt další desítky tisíc satelitů a v roce 2030 by jich mělo kroužit asi 70 000. Jakákoliv srážka – ať už mezi satelity, nebo s jejich troskami – může významně ohrozit všechny další objekty. Kaskádová reakce, která by řetězila další a další kolize se nazývá Kesslerův syndrom a je popsána už od 70. let. Přibývající množství vesmírného odpadu i samotných satelitů nás k tomuto scénáři přibližuje.
