Budoucí mobilní Ryzeny: Lucienne, Rembrandt a Van Gogh: 7,5–18W čip s Navi a LPDDR5

13

Na internet se dostaly bližší informace o APU Van Gogh, což je zřejmě ultramobilní Zen 2 s grafikou Navi a LPDDR5 a také o dalších chystaných Ryzenech.

V pátek jsme tu psali o APU Cezanne, čipech AMD, které budou tvořit mobilní Ryzeny 5000U/H a asi také desktopové APU Ryzen 5000G pro socket AM4. Mají už obsahovat jádra Zen 3, ačkoliv jejich integrovaná grafika zůstane zatím jenom na 512 shaderech architektury Vega jako u Ryzenů 4000 Renoir.

Stejný zdroj přinesl ještě informace o druhém chystaném APU, o kterém už nějakou dobu prosakovaly zkazky, čipu Van Gogh. U toho nebylo jisté, zda jde o následníka nebo současníka Cezanne, ale nyní už to vypadá jasněji. Vypadá to, že by toto APU mohla být levná nebo úsporná řada procesorů pro Chromebooky nebo ultramobilní zařízení, která by možná mohla částečně konkurovat i Atomům (respektive Pentiím, Celeronům) od Intelu.

Van Gogh: úsporné APU pro ultramobilní oblast?

Podle Patricka Schura má APU Van Gogh (zkráceně VN, zatímco Cezanne se zkracuje CZN a Renoir RNR) pouzdro „FF3“ odlišné od Renoiru a Cezanne (FP6), takže nebude moci být použité ve stejných notebookových deskách. Mělo by jít o BGA provedení, takže čip nebude určený do desktopu – verze do socketu AM4 nemá údajně existovat.

Podle Schura bude mít Van Gogh ještě jádra Zen 2, takže bude o generaci pozadu, pokud se u Cezanne potvrdí architektura Zen 3. Počet jader není znám, mohlo by jít o čtyři, ale třeba i jenom dvě.

Zvláštní ale je, že GPU bude údajně naopak technologicky napřed a je u něj použitá architektura RDNA, „Navi“. Je možné, že toto APU, které asi bude pokrývat menší záběr trhu, AMD využilo jako určitého pokusného králíka pro novou architekturu, zatímco Cezanne je příliš důležité na riskování a proto dostalo už vyzkoušenou Vegu.

Informace k APU AMD Van Gogh Zdroj: Patrick Schur

Nízké TDP a LPDDR5

Čip má mít TDP 7,5 až 18 wattů proti standardním notebookovým procesorům Ryzen, které jsou vyráběná v třídách TDP 15 a 35/45 W. Půjde tedy o úpornější a méně výkonný design pro notebooky (a případně konvertibilní tablety?) s nižší spotřebou. Zajímavé je, že pro prémiovější zařízení má procesor údajně už podporu pro paměti LPDDR5 – jako první od AMD (u Intelu má LPDDR5 podporovat Tiger Lake, ovšem asi až v pozdějším steppingu než v prvním, který přijde na trh). Pokud by se čip dostal třeba i do Chromebooků a podobným levnějších zařízení, byly by asi místo toho použité paměti DDR4.

7 nm, akcelerátor AI/zpracování obrazu

Separátně od těchto informací se opět objevil také leaker MebiuW, který před časem ukázal tento kousek roadmapy ukazující desktopový Ryzen 5000 Warhol. Nyní ukázal jiný malý ořez, kde je pro změnu ukázáno APU Van Gogh a Cezanne. Jsou vyznačené jako dva paralelní produkty, tato interpretace byly tedy asi správná. Podle roadmapy je čip údajně 7nm.

Van Gogh Cezanne roadmapa MebiuW
Roadmapa AMD s procesory Van Gogh a Cezanne (Zdroj: MebiuW)

Kromě potvrzení jader Zen 2 také můžete vidět, že GPU je uvedeno jako Navi2. Pokud to neznamená dvě CU (128 shaderů), mohlo by to znamenat druhou generaci Navi a architekturu RDNA 2.

CVML

O architektuře RDNA 2 jsme nedávno získali nové informace díky prezentaci Xboxu Series X, jehož GPU na ní je postavené. Její hlavní novinka je zapojení speciálních hardwarových bloků pro výpočty ray tracingu (podobně jako má Turing RT jádra). Ovšem Van Gogh nebude asi mít grafiku nějak výrazně rychlou, takže zrovna Ray Acceleratory by v jeho případě mohly být z jader vyhozeny.

Co je na tomto obrázku ještě hodně zajímavé, je zmínka o čemsi nazvaném CVML. Podle MebiuWa to údajně znamená Computer Vision/Machine Learnig. Van Gogh podle toho bude obsahovat nějaký dedikovaný akcelerátor AI operací (neuronových sítí) a s tím spojených operací rozpoznávání obrazu/objektů. To je obvyklá součást mobilních SoC, takže tady AMD dohání určitý dluh.

Kdy toto APU přijde na trh, zatím nevíme. Mohlo by teoreticky být zařazeno ještě do generace Ryzen 4000, ale také už do řady Ryzen 5000. Ovšem AMD by ho mohlo vypustit až o dost později, než standardní procesory Cezanne. Reálná dostupnost také bude záležet hlavně na výrobcích notebooků.

Cezanne a Van Gogh vyjdou v roce 2021. Po Van Goghu je v roadmapě jako následník na rok 2022 uvedeno nějaké zatím neznámé APU začínající na D (jaký malíř by to mohl být, můžete zkusit hádat, z Francouzů by se nabízeli se Degas, Delacroix, David, ale kandidátů je samozřejmě spousta). Na Cezanne navazuje v roce 2022 něco od R, což je patrně APU Rembrandt, čímž se zase vracíme k předchozímu twitteristovi…

Rembrandt: Ryzen 6000U/H/G, socket AM5, DDR5

David Schur uvedl v dalším tweetu i informace o dalších připravovaných procesorech. Již známé jméno je pro nás právě Rembrandt. Ukazuje se, že jde o APU, které bude asi následníkem čipu Cezanne a mělo by tedy jít už o Ryzen 6000 a také už bude mít grafiku Navi (ovšem taky vyjde až v roce 2022). V noteboocích už bude používat nové BGA pouzdro FP7 (a FP7r2 – proč jsou už plánované dvě verze, nevíme).

A máme zde potvrzeno, že už také půjde do nového socketu AM5 na desktopu. To asi je proto, že už má používat paměti DDR5. Současníkem těchto APU by měla být čistá CPU bez integrované grafiky „Raphael“, které ale David Schur neuvádí.

Budoucí procesory AMD Zdroj: Patrick Schur

Ryzen 6000 by jinak měl být první generace v socketu AM5, desktopové Cezanne/Ryzen 5000 jde ještě do AM4 (toto jinak potvrdily i dokumenty Asusu k deskám platformy A520, které mají být s procesory Cezanne kompatibilní).

Podle slajdu od Asusu by měla platforma A520 podporovat i budoucí APU Cezanne (Ryzen 5000G) Zdroj: Momomo_us

Tip: Desky AMD A520 jsou tu. Neumí PCIe 4.0 a přetaktování (CPU), ale už podporují Cezanne

Dále je ve stejném tweetu zmíněný procesor „Genesis“ pro sockety SP3 a sTRX4, což by asi mohly být Threadrippery 4000 s jádry Zen 3. Co je přesně „Badami“ není jasné, podle socketu SP3/SP3r4 by asi mělo jít o Epyc, případně jeho embedded derivát.

Lucienne: levnější verze APU Renoir?

Lucienne Bisson portrét Madame Griffon pastel okolo 1930
Lucienne Bisson portrét Madame Griffon pastel okolo 1930 (Zdroj: Wikimedia Commons)

Poslední jméno „Lucienne“ (LCN) je zajímavé. Má mít pouzdro FP6, takže jde o BGA procesor, respektive APU pro notebooky. Mělo by patřit do generace Ryzen 4000 nebo 5000 (protože ještě nemá pouzdro FP6). Asi jde o levnější odvozeninu APU Renoir s méně jádry a zmenšenou grafikou, která půjde do mobilních Athlonů/Ryzenů 3.

V generaci Ryzen 2000/3000 mělo AMD takovou levnější verzi v podobě dvoujádrového 14nm čipu Raven2/Dali, Lucienne je asi jeho následník. Respektive následnice – je totiž možné, že AMD čip pojmenovalo podle nemanželské dcery Pierra-Augusta Renoira, malířky Lucienne Bisson. Pokud toto opravdu reflektuje příbuzenský vztah čipů, pak asi Lucienne bude mít jádra Zen 2 a grafiku Vega.

Galerie: Úniky k APU Cezanne (AMD Ryzen 5000), Van Gogh, Lucienne a Rembrandt (Ryzen 6000)

Zdroje: Patrick Schur/Twitter (1, 2), MebiuW/Twitter

Budoucí mobilní Ryzeny: Lucienne, Rembrandt a Van Gogh: 7,5–18W čip s Navi a LPDDR5
Ohodnoťte tento článek!
4.6 (92%) 10 hlas/ů

13 KOMENTÁŘE

  1. Hlavne by AMD mala pomocť 2x vačšia hustota vylepšeneho vyrobneho procesu 7nm+ a samozrejme CPU Zen3 a GPU nie vega ale konečne RDNA2, to urobi tiež svoje . DDR5 pre integrovanu GPU je už len taky maly bonus 🙂

    • Jako vždy totálně mimo. Samo TSMC říká, že její N7+ proces má hustotu vyšší o 15-20 % (https://www.tsmc.com/english/campaign/N7plus/index.htm).
      K tomu takový detail, že tenhle proces s největší pravděpodobností na Zen 3 vůbec použit nebude, ale bude na to použita jen vylepšená varianta N7 (dříve nazývaná N7P), která vyšší hustotu nepřináší (přináší jen nižší spotřebu při stejném výkonu nebo lepší výkon při stejné spotřebě).
      No a jako třešnička na dortu je to, že u těch málojádrových variant Zen 3 nepřinese vůbec nic, protože zase s největší pravděpodobností nepřináší proti Zen 2 nic jiného, než sloučení dvou čtyřjádrových CCX do jednoho osmijádrového se společnou L3 cache pamětí, tedy přínos pro čtyřjádro je nulový.

      • Súhlasím, že snajprik niečo napíše a nedá si ani tú námahu overiť si info a potom tu čítame blbosti.
        Zlúčenie CCX pomôže len v MT nad 4 jadrá, ale úprimne si nemyslím, že len toto bude rozdiel medzi Zen2 vs Zen3, to by potom bolo skôr Zen2+ ako Zen3.

        • Ona ta změna cachování + ta efektivnější verze výrobního procesu může zvednout výkon tam, kam s tím AMD primárně míří (Epyc Milan), o 15-20 %. A to je hodně slušné.
          Jestli tam bude nějaké jiné vylepšení, samozřejmě na 100 % nevíme, ale vzhledem k tomu, že výroba Zen 3 čipletů musí být v plném proudu, bylo by dost divné, kdyby se najednou teď ukázalo něco nového.

        • Čo tak kliknuť na pana google ak nevies po Anglicky tak si to hod do translate cca 10s hladania aj s prekladom.
          „Husté bunky sa pohybujú okolo 91,2 MTr / mm², zatiaľ čo menej husté, vysoko výkonné bunky sa počítajú okolo 65 MTr / mm².“
           

          • To co popisujete je ale praktický návrh čipu, nikoliv teoretická hodnota výrobního procesu. Asi vám nic nebrání udělat na tom 7nm procesu 100 mm2 velký čip se 100 tranzistory, tedy docílit hustoty 1 tranzistor na mm2.

      • Problem je v tom že mame obidvaja pravdu. Lebo TSMC 7nm proces naziva viacej procesov. jeden ich 7nm proces ma hustotu 66MTr/mm2 tym sa vyrabaju GPU CPU potom ma 7nm mobile 96MTr/mm2 tym sa vyrabaju mobilne zariadenia a napokon 7nm+ 114MTr/mm2
        Tak že maš aj ty pravdu lebo medzi 7nm+ 114 a 7nm mobile 96 je tych cca15%
        Ale mam aj ja pravdu lebo medzi 7nm+ 114 a 7nm 66 je cca dvojnasobok.

        • Proč si vymýšlíte pohádky na dobrou noc?
          TSMC má podle vlastního webu tři 7nm procesy.
          1) Nejstarší označuje N7. Nástupcem byl N7P, ale jelikož je plně kompatibilní, má stejnou hustotu a i stejnou technologii výroby (nepoužívající EUV světlo), tak i tohle vylepšení zahrnuje TSMC do názvu N7.
          2) Novější proces N7+, který využívá už EUV záření, ale není plně kompatibilní s procesem N7. Tento proces má o těch 15-20 % vyšší hustotu tranzistorů, než N7.
          3) Nejnovější proces N6, který slučuje výhody obou předchozích. Je kompatibilní s N7 a zároveň používá EUV záření, jako N7+ (dokonce ve více vrstvách). Tento proces může mít o cca 18 % vyšší hustotu tranzistorů, než N7, ale jen pro logické části čipů.
          Všechny ty hodnoty hustoty jsou teoretické maximum. V reálu se používají hodnoty nižší.
          Takže teoretické maximum N7 je cca 96 MTr/mm2, ale Zen 2 čiplet vyráběný na tomto procesu má cca 53 MTr/mm2, Renoir 63 MTr/mm2, Vega 25 MTr/mm2.
          Ta praktická hustota je volba toho, kdo ten čip navrhuje. A vyšší číslo neznamená nutně lepší. Větší hustota má výhody (menší čip), ale i nevýhody (horší provozní vlastnosti).

  2. Som veľmi prekvapený kombináciou Van Gogh(Zen2 + RDNA2) a Cezanne(Zen3 + Vega).
    Podľa mňa bude Van Gogh obsahovať len 4 jadrá Zen 2 a preto nepoužili Zen 3, ktoré by malo obsahovať údajne až 8 jadier v jednom CCX. Van Gogh má už RDNA2, ktoré je na plochu väčšie ako Vega pri rovnakom počte CU, takže predpokladám, že nechceli veľký čip a preto ušetrili 4 jadrá. IGP s 8CU RDNA2 by mohlo byť výkonom aspoň 40% nad Renoir, ak vychádzam z rozdielu medzi RDNA1 vs Polaris(Vega), čo je 40% pri rovnakom počte CU a takte. Problém bude ale s CPU, kde 4 jadro Zen 2 nebude ani v single ani v multi výkonnejšie ako 4 jadro v Tiger Lake. Ak by Van Gogh obsahoval viac ako 4 jadrá, tak nechápem použitie Zen 2 jadier.

    • Van Gogh ma byt pro platformu ultra power zarizeni, protoze zacina na 7,5W. Tam ma Intel svoji Pentium/Celeron (ktere jsou pomale) a Y radu + experimentalni Lakefield, ktere vykonem taky zrovna neoplyvaji. Takze mozna AMD usoudilo, ze Zen2 bude stacit. Ten trh z pohledu Notebooku je i podstatne mensi, tak se nabizi i uspora nakladu na vyvoj. Mne spis prekvapuje pouziti RDNA2..

      • IMHO: Malý trh s power-oriented požadavky, takže to je ideální win-win strategie, kde si otestovat náhradu Vegy architekturou RDNA2, která by měla mít menší spotřebu. Zároveň případný neúspěch nebude tolik bolet a poptávka nebude tak vysoká. Zen2 pak dodá jedno CCX se 4 jádry (nebo možná plnotučný ekvivalent chipletu, ale spíše si myslím, že prostě Zen2 vezmou poloviční a na něj naroubují RDNA2 místo druhého CCX)

        edit: teď jsem si všiml, že Honza došel ke stejnému závěru…