Během MWC 2026 Intel odhalil jednu novinku, která sice nepřijde do osobních počítačů, ale může být hodně důležitá pro jeho budoucnost: Nejvýkonnější procesory založené na jeho vlastní 1,8nm čipové technologii (procesu označeném Intel 18A). Jsou označené Xeon 6+, což trochu působí, jako by šlo jen o nějaký menší refresh, ale ve skutečnosti jde o docela velkou novinku – 3D čipletové procesory s až 288 jádry E-Core architektury Darkmont.
Xeon 6+, Clearwater Forest-AP
O těchto procesorech už jsme věděli. Nesou označení Clearwater Forest (nebo také Clearwater Forest AP, což specifikuje, že jde o procesor s 12kanálovým paměťovým řadičem) a psali jsme o nich loni v srpnu. Půjde o jeden z dnes nejpokročilejších čipletových CPU, složený ze 17 kusů křemíku – byť není tak komplexní, jako některá čipletová GPU, například AMD Instinct MI300X a novější nebo ne moc úspěšné, ale technicky velmi ambiciózní Ponte Vecchio Intelu.
Procesory Clearwater Forest-AP jsou tvořené 12 výpočetními čiplety obsahujícími vždy po 24 jádrech E-Core architektury Darkmont, která je přítomná i v mobilních procesorech Panther Lake jako jejich malé (či možná lépe řečeno prostřední) jádro a měla by být velmi blízko architektuře Skymont, ovšem nově převedená na 1,8nm proces Intelu. V Clearwater Forestu je tato architektura použitá jako jediná, takže nejde o hybridní („big.LITTLE“) procesory.
Tyto Compute čiplety jsou jako dlaždice po čtyřech osazeny na tři podkladové dlaždice vyráběné 3nm procesem Intelu. Ty slouží jednak jako aktivní interposer, ale obsahují i část logiky procesoru, čímž se uspoří plocha potřebná v drahém 1,8nm křemíku. V podkladových dlaždicích by se měla nacházet mimo jiné cache. Propojení mezi podkladovým čipletem a compute čipletem je plně 3D (jde o technologii pokročilého pouzdření přímo od Intelu, Foveros Direct). Jde tedy o podobný systém jako má AMD v Ryzenech 9000X3D s CPU čiplety sedícími na čipletech s cache.
K těmto sendvičům pak ještě jsou po okrajích přidané dva IO čiplety, připojené stále pokročilým pouzdřením, ale v tomto případě jen typu „2.5D“ s křemíkovými můstky EMIB. IO čiplety jsou 7nm (používají technologii Intel 7). Celý procesor je tak na rozdíl od těch desktopových a notebookových (kde Intel výrobu většiny křemíku outsourcuje TSMC) vyráběný čistě výrobními procesy Intelu.
Clearwater Forest-AP využívá toto čipletové řešení k poskytnutí velmi velké kapacity cache. Jádra mají 4MB L2 cache sdílené vždy mezi čtyřmi jádry v klastru E-Core, což by mělo dávat 72 těchto 4MB bloků (celkem je tedy L2 cache 288 MB, ale toto číslo není moc významné, protože tato kapacita je privátní vždy pro každý klastr jader).
Nicméně v podkladové dlaždici by měl procesor mít v jednotlivých blocích L3 cache spojených s uzly mesh sběrnice celkem 1152 MB! Touto kapacitou L3 může být procesor hodně zajímavý, i když je pravděpodobné, že její výkonnostní parametry budou nižší než u procesorů Epyc řady „X“ s 3D V-Cache, které se specializují na HPC aplikace. V Clearwater Forestu by na druhou stranu tato kapacita měla být unifikovaná, zatímco Epycy ji mají distribuovanou do rozdělených 32MB (nebo 96MB u těch s 3D V-Cache) bloků.
288jádrová konfigurace na druhý pokus
Možná si vzpomínáte, že Intel oznámil 288jádrový procesor Xeon již v roce 2023, což by znamenalo velmi dlouhé zpoždění (tehdy firma uváděla, že jeho vydání nastane v první polovině roku 2024). To byl ale odlišný procesor postavený na méně čipletech, starší a méně výkonné architektuře Gracemont z procesorů Alder Lake a na 3nm procesu firmy. Od této generace šla nakonec do prodeje jen levnější verze se 144 jádry pro osmikanálovou platformu Xeonů „SP“ se socketem LGA 4710. Clearwater Forestem-AP tak Intel naplňuje původní plán, ale až o generaci dál.
Clearwater Forest-AP by měl být kompatibilní se současnými deskami platformy AP (se socketem LGA 7592), tedy těmi, které podporují Xeony 6900P (Granite Rapids-AP). Budou tak moci využít 12 kanálů paměti DDR5–8000 (při použití MCR DIMM modulů). Procesor poskytuje 96 linek PCI Express 5.0 a 64 linek CXL 2.0. Přitom stále podporuje i osazení dvou procesorů do 2S sestavy, kdy pak server či pracovní stanice bude mít k dispozici 576 jader Darkmont.
Intel s tímto procesorem míří údajně hlavně na sektor telekomunikací a „edge“ AI aplikací. Nicméně budou nabízeny i pro tradiční serverový trh, kde by měly mít uplatnění zejména v cloudových službách – podobně jako různé Arm procesory s vysokým počtem jader (často slabších, jako například v případě procesorů AmpereOne). Těmi jsou ostatně E-Core Xeony inspirovány.
Toto odhalení procesorů Clearwater Forest by snad mělo být i jejich formálním uvedením na trh, není ale jasné, jak je to s fyzickou dostupností. Je tedy možné, že výroba se podobě jako u notebooových 1,8nm procesorů Panther Lake zatím spíše rozjíždí a sériové dodávky procesorů ve velkém měřítku přijdou až v následujících měsících.
Jádrům E-Core patří budoucnost (Intelu)?
Podle aktuálních zpráv to vypadá, že Intel chystá přechod z historické linie výkonných jader (P-Core), která v jeho procesorech hrají hlavní roli nyní, na novou architekturu, která by byla založená na technologické linii dnešních jader E-Core. V budoucích procesorech (objevují se dohady, že by to mohlo být v generaci Core Ultra 600 či 700 s kódovým označením Titan Lake či Hammer Lake) tedy možná bude mít hlavní slovo potomek jader Darkmont, které obsahuje toto serverové CPU.
Bude tedy stát za to sledovat, jak se těmto procesorům bude dařit v různých benchmarcích, jelikož to může předpovědět, jak vážné jsou ambice na jejich výkonnostní povýšení do role „velkých jader“. V serverových Xeonech nicméně Intel využívá odlišené „uncore“ a propojovací logiku typu mesh, což zase nějaké předpovědi výkonu v desktopových a notebookových procesorech (kde Intel používá kruhovou sběrnici neboli ring bus a L3 cache se chová jinak) znesnadňuje.
Zdroje: Intel, techPowerUp




