Novinky Intelu na CES: skládací laptop, Tiger Lake a Xe DG1, 45W Comet Lake-H brzo

46

Na CES 2020 zůstal asi Intel trochu ve stínu AMD, které mělo prezentaci před ním, protože nevypustil nějaké hotové produkty. Ale jeho prezentace nevyšla rozhodně naprázdno – ukázány novinky v noteboocích, laptopy s dvěma displeji či jedním skládacím, AI technologie jdoucích mimo oblast PC hardwaru a zejména první veřejné předvedení 10nm+ procesorů Tiger Lake a samostatných grafik Intel DG1.

Předchozí
Následující

Intel předvedl Tiger Lake, první samostatnou grafiku a skládací notebooky

Jak už bylo nadhozeno, Intel opět potvrdil, že nové procesory Tiger Lake vyjdou ještě letos, zřejmě označené jako 11. generace Intel Core. Tiger Lake je následník 10nm čipů Ice Lake pro notebooky. Bude vyráběný dokonalejším 10nm+ výrobním procesem, což by mělo umožnit vyšší takty, zároveň má vylepšenou architekturu jader CPU nazvanou Willow Cove, což by rovněž mohl výkon zvednout. Ta má zdá se například přinést větší L3 cache (12 MB pro čtyřjádro), ale snad i větší L2 cache – zdá se, že 1,25 MB pro každé jádro. Procesory Tiger Lake také budou mít integrovaný řadič nového Thunderboltu 4 a zřejmě i podporu USB4.

Tip: Intel chystá Thunderbolt 4, je integrovaný v procesorech Tiger Lake

Úplně nová má být i grafická architektura Gen12, která už bude také označena Xe a bude sdílená s první generací samostatných grafik Intelu. Architektura má být prý jedním z největších přeoráním vnitřností GPU od roku 2006 a zároveň má iGPU obsahovat o 50 % více EU, tedy 96. Grafický výkon by proto měl výrazně vzrůst, snad až na dvojnásobek proti Ice Lake, které už má samo dost slušnou grafiku se 64 EU Gen11. Současně má být také výrazně vylepšený výkon v AI výpočtech.

Oznámení procesorů Intel Comet Lake-H na CES 2020

10nm+ tygří čip a wafer

Intel na CES 2020 Tiger Lake neodhalil v tom smyslu, že by oznámil jeho parametry (na to je ale ještě příliš brzy) nebo ukázal nějaké benchmarky. Ale tyto procesory poháněly některé předváděčky při úvodní prezentaci, včetně prototypu notebooku od ODM výrobce Quanta, na kterém byla spuštěná hra. A Gregory Bryant z Intelu také ukázal procesor v kompaktním pouzdru pro ultramobilní počítače – tedy Tiger Lake-Y.

Vzorek procesoru Intel Tiger Lake ukazany na CES 2020 3
Vzorek procesoru Intel Tiger Lake ukázaný na CES 2020

Vzorek procesoru Intel Tiger Lake ukazany na CES 2020 1

Jde asi jen o ES vzorek a ne sériový čip, ale toto je asi poprvé, co byl křemík Tiger Lake ukázán. Na výstavě pak bylo možné vidět i wafer s těmito čipy (zde na fotce Nathana Kirsche z Legit Reviews). Ukázána byla i útlá základní deska pro tenké notebooky, také s Tiger Lake.

Deska pro notebook s Intel Tiger Lake na CES 2020
Deska pro notebook s Intel Tiger Lake na CES 2020

Samostatná grafika DG1

Intel předvedl také svou první samostatnou grafickou kartu DG1 – tedy první osamostatněné GPU, které letos má vyjít pod značkou Xe. Fyzický hardware v tomto případě naopak nebyl ukázán, což je škoda, protože na ten bychom byli hodně zvědaví. Intel ukázal počítač, na němž běžela hra Destiny 2, ovšem zamknutá na 60 FPS (v rozlišení Full HD), aby se nedal odhadnout výkon. Šlo o notebook, takže i grafika musela být mobilní, připájená na desku a nikoliv ve formě klasické karty PCI Express. Toto demo můžete vidět zde na fotce ve tweetu LinusTechTips.

Letos 50 nových Athén…

Intel také na CES 2020 prezentoval Project Athena, což je iniciativa pro vylepšení notebooků, dalo by se asi říct, že jde něco jako novou generaci iniciativy Ultrabook z minulé dekády. Intel v tomto snažení nadále pokračuje a letos by údajně mělo přijít na trh 50 nových laptopů, které budou postavené na základě principů projektu Athena.

Tip: Intel vytvořil novou certifikaci pro notebooky. Project Athena slibuje ideální mobilitu

Nepůjde ale už jenom o klasické „prémiové“ (= dražší) notebooky s Windows. Intel oznámil první Chromeboky postavené na těchto technologiích a komponentách. Prvním je Samsung Galaxy Chromebook, o kterém jsme tu už psali.

Samsung Galaxy Chromebook

Samsung Galaxy Chromebook (fotogalerie)

Druhý nyní uvedl Asus. Jeho příspěvek je konvertibilní zařízení typu 2v1 a jmenuje se Chromebook Flip C436. Dostane 13palcový displej a tloušťku jen 13,7 mm. Šasi má být z hořčíkové slitiny a celé to údajně bude vážit méně než 1,1 kilogramu. Tento model bude založený na procesoru Core 10. generace (můžete mít až Core i7), ale není uvedené, zda se tím myslí Ice Lake nebo 14nm Comet Lake-U. Podle starších úniků jde pravděpodobně o to druhé, což asi u chromebooku dává smysl.

ASUS Chromebook Flip
ASUS Chromebook Flip

…i konvertibilních se skládacím OLED

Jako novinku zařadil nyní Intel do programu Project Athena specifikace pro zařízení s dvěma obrazovkami. Na CES byl ukázán jednak prototyp či koncept notebooku Dell Concept Duet, což je zařízení, které má místo klávesnice druhý displej, takže na něm můžete používat dotykové ovládání nebo dotykově psát, ale jinak se dokáže chovat jako vícedisplejová plocha.

Koncept Intel Horseshoe Bend

Intel ale představil další koncept, který jde dál. Prototyp či „demonstrátor“ označený Intel Horseshoe Bend je něco jako ohýbací „Fold“ telefony, které se nyní objevují. Má opět „clamshell“ formát laptopu, ale rozklápí se jeden OLED displej, který jde bez přerušení ze spodní na horní část – bude tedy logicky také mít stejné výzvy s životností a opotřebením v místě, kde k ohybu dochází.

Intel Horseshoe Bend 2
Intel Horseshoe Bend

Budete opět muset psát či zadávat klávesové zkratky/příkazy dotykově (takže na hry asi celkem zapomeňte). Ale výhody jsou jasné: po rozklopení tento notebook poskytne jednu velkou obrazovou plochu. Je uvedeno, že displej má takto úhlopříčku 17 palců. Přitom ve složeném/ohnutém stavu je to menší 13palcový notebook. Intel toto zařízení ukazoval a uvnitř přitom údajně opět běžel procesor Tiger Lake.

Intel Horseshoe Bend 1
Intel Horseshoe Bend v rozložené podobě

Mezi zařízení Projectu Athena s touto dvoudisplejovou povahou by měl zaplout i Lenovo Thinkpad X1 Fold, který tato firma odhalila už loni. I toto bude skládají zařízení s OLED přes obě poloviny i ohyb mezi nimi.

Zatím to sice nevypadá, že by takováto zařízení měla být budoucností notebooků v tom smyslu, že všude nahradí klávesnice, ale mohlo být o trend alespoň pro některé tabletům blízké aplikace. Každopádně jde nový typ zařízení, který dřív nebyl možný, takže budeme vyhlížet, jak se uchytí a zatím lze minimálně ocenit snahu o hledání nových možností.

Galerie: Intel na CES 2020: Tiger Lake, grafika Xe DG1, Project Athena

Novinky Intelu na CES: skládací laptop, Tiger Lake a Xe DG1, 45W Comet Lake-H brzo
Ohodnoťte tento článek!
5 (100%) 3 hlas/ů
Předchozí
Následující

46 KOMENTÁŘE

  1. „..Intel asi mohl snadno zachovat prvenství v jednovláknovém výkonu, takže by skutečně mohl být vyšší i herní výkon.“
    ..nemate tu uvahu postavenou trochu nelogicky? Dnesni hry (az na vyjimky) vyuzivaji rekneme 6+ vlaken. Pokud ma vysoky jednovlaknovy boost, ale nizky 6+ vlaken, tak jak mi to v tech hrach pomuze? Nemelo by to by spis tak, ze si Intel mozna udrzi relativne vysoky „mene vlaknovy“ boost, coz by mu mohlo ve hrach zajistit vyssi vykon oproti Renoir i vzhledem k tomu, jak ma AMD osekanou cache.

    Jinak jsem zvedavy jak tech 5Ghz udrzi v tom 45W baleni a jestli to udrzi i v nejake kontinuelnejsi zatezi aspon na 2 vlaknech a nebo to bude jen takovy vykmit a zase sup rychle zpatky 🙂

    • ach jo … jaké 6+? Slabé tabletky? Špatný přístup k léčbě? 😀 Tombo … od tebe bych čekal víc … dej sem nějaké linky na hry, které berou 6+ vláken a jedou všechny na 100% … jistě to bude sáhodlouhý seznam, když jsou to všechny až na výjimky …

      • A jinak k veci a bez tabletek… vyse boost frekvence neboli vykonu je zavisla na kombinace zateze. Aby jsi zatizil CPU nemusi jet jeden thread na 100%, potazmo staci, kdyz ti jede i jeden na 100% a pokud to narazi na limit TDP/teploty, to CPU jde na nizsi takt i presto, ze by na jednom threadu mel drzen vyssi boost. Z toho vyplyva, ze kdyz mas treba 40-50% vytizeni CPU a je celkem jedno, jestli ty thready jsou vytizene max nebo ne, to CPU pojede na jine frekvenci.
        Si kup notebook a vyzkousej si to, nebudes muset jit pak k ocnimu 🙂

        • mám notebooky 3, já se jen ptám, které skoro všechny hry vytěžují 6+ vláken … a když jsme u toho singlu, jedno jádro asi nikdy nenarazí na limit tdp/teploty … ne asi, určitě nikdy …

          • U těch 15W modelů by asi mohlo na limit narazit. On je tam samozřejmě i nějaký minimálně krátkodobý rozpočet pro turbo navíc, ale pokud bychom se řídili tím TDP/PL1 15W, tak to IMHO ty Comet Lake jdoucí k 5,0GHz budou překonávat.

            Mimo to efektivní pásmo v tom horním chvostu dosažitelných frekvencí to hrozně stoupá, protože vyžadují vyšší napětí.

          • Nez napises nikdy gogo..tak si to napred vyzkousej, neb pises koniny.
            Ja mam 15W ULV a daval jsem to k dobru i v diskusich tady, kdyz tady jeden clovicek prudil se ST ryzenu. Stacilo hodit CB pro jeden thread a 4ghz boost 8550U sel dolu. U 2 threadu to slo jeste mnohem vic.
            Mam ti to tu hodit? 😉

          • Cinebench 20, Intel i7 8550U, 8 vlaken, max boost 4Ghz. Notebook krome background procesu nema otevrene zadne „aktivni“ programy.
            1 vlakno .. prumerna frekvence cca 3.7Ghz = -300Mhz
            2 vlakna .. prumerna frekvence cca 3.380Ghz = -620Mhz
            A ted jeste dalsi legrace, kdyz v prubehu toho testu, jedno jestli 1T nebo 2T spustis treba Chrome, tak ti minima na chvili spadnou na 2,4Ghz. Coz je frekvence u mne „all core boost“.

            45W TDP treba nebude tak „citlive“, ale v principu to funguje stejne, byt ty poklesy budou mensi, nebo se projevi az pri vetsi zatezi. Nemam tady aktualni „H“ notebook s Intelem, abych to porovnal.

            • Ono to je ještě horší. Znám případy, kdy se to dá utahat tak, že frekvence popadají ještě níž, stačí zapojit hodně threadů, pak to při dlouhodobém běhu spadne pod base clock, protože to chlazení nedává, takže můj (zatím neověřený předpoklad), že je tam nesoulad deklarovaného TDP (na který je konstruováno chlazení) a reálného TDP.

            • však to taky nebude jen problém Intelu … dozvíme se při testech …

          • A k tem hram, ktere „nevyuzivaji“ vice jak 6+ vlaken. Rozdil i5 7600k vs R5 3600. Oba maji stejny max frekvenci 4,2Ghz.
            Prvni radek je prumerene fps 1080p, druhy radej je 1% low fps. Prvni hodnota fps je 7600k, druha hodnota fps je 3600 a treti hodnota je procentualni rozdil.
            ACOD
            63 99 57.1
            50 77 54
            BF5
            117 149 27.4
            50 103 106
            SHOTR
            64 95 48.4
            44 68 54.5
            Divison 2
            91 157 72.5
            60 106 76.7
            FC New Dawn
            105 103 -1.9
            81 74 -8.6
            Hitman 2
            83 105 26.5
            57 82 43.9
            TW 3 kingdoms
            105 123 17.1
            64 102 59.4
            Vyjma Far Cry ND, kde ma 7600k o chlup vyssi vykon, dany asi stale mirne lepsim IPC Skylake ve hrach, vsechny ostatni hry jdou vice nebo podstatne vice za 3600..hadej asi proc. Napovim ti, 7600k je omezeny na 4 vlakna, 3600 jich ma 12 a FarCry ND vyuziva 4 vlakna. Frekvence maji ty chipy podobne.
            Pokud prijdes s jinou teorii, nez tou ze Ryzen nedokaze ve Far Cry ND vytlacit vic, prave k vuli omeznemu enginu na 4 vlakna, (coz je o nem znamo) a proto je vykon tady cca stejny, tak ji tady napis 🙂
            https://www.techspot.com/review/1966-amd-ryzen-5-3500x/

            ps: doufam, ze toto je posledni prispevek, kde nekdo rozporuje, ze novejsi hry dokazi tezit z vice jak 4 threadu/vlaken :))

            • když už jste se tak rozepsali 😀 já měl za to, že „nikdo“ nepoužívá tyto typy procesorů na hraní a když už, pak nějaký throttling neřeší … už z podstaty tyto notebooky na hraní určené nejsou … bože … jak s malými dětmi

            • a s tím CPU ke srovnání … větší křáp pro srovnání jsi opravdu nemohl vybrat … ryze účelově, já vím, udělat z goga idiota :D… o tom tónu, jako by ses bavil s osmiletým klukem, se ani nebudu rozepisovat … prostě nemáš pravdu ani kdybys tady psal litánie od rána do rána …

            • co koukám na testy, (5 let starej šrot) 6700k v základu je proti 3600 ve hrách horší o 0 až 12%, to při vyšší frekvenci Ryzenu, o polovině víc jader, lepším IPC … další kousek ve tvém zavádění je, že napíšeš, že hry až na pár výjimek jsou pro 6+ (slovy šest plus = znamená víc, než 6 jader) a dáš do srovnání totálně „vydejchané“ 4 jádro … dobře, že ne celeron … kdybych měl věřit tvým blábolům, musel bys srovnávat například 3600 vs 9700 resp. 9900k … napsal blábol měsíce a už se to nedá editovat, tak se kroutíš, jako žížala 😀

            • V poradku Gogole, aspon jsem si znovu overil, ze je celkem zbytecny ti seriozne odpovidat a priste se ti na ty tvy rypavy kometare tak akorat…
              Hezky den

            • tož to ti děkuji, nerýpu, jen se ptám, já nemůžu za to, že když nemáš odpověď, začneš minimálně zavádět a když to nezabere, následuje atak … sám víš, že jsi napsal totálůní kravinu a to je napsáno velice slušně a s respektem (já tě nevnímám jako protivníka) … tvoje reakce je příznačná … teď se tedy na mě a můj komentář můžeš …

            • Tak jinak..
              “co koukám na testy, (5 let starej šrot) 6700k v základu je proti 3600 ve hrách horší o 0 až 12%, to při vyšší frekvenci Ryzenu, o polovině víc jader, lepším IPC ”
              – 6700k ma aktivovany HT a 8T, 7600k ma jen 4T a o tom cely ten prispevek, ktery se vztahuje k poctu vyuzitiych threadu ke grafikam byl. Mas tam i cely test s grafy s Techspotu, ktery jsem ti upravil do jednoduchych cisel..evidentne to bylo stale moc slozite.- nepochopeni uplne od zacatku.
              – Ryzen 2 nema ve hrach lepsi IPC..chyba c.1
              – Ryzen 3600 nema vyssii frekvence nez 7600k, potazmo jsou ty frekvence +/- stejne .. chyba c2
              polovina jader vic – o tom je presne ten komentar nahore, ktery ty nechapes. Ze diky tomu ze ma tech jader vic, je v tech hrach rychlejsi, protoze ty hry dokazi vyuzit vice jak 4 thready..tady jsi si sam odpovedel
              – za nechapani chyba c.3
              “6+ (slovy šest plus = znamená víc, než 6 jader)”
              – nikoliv, znamena 6 a vice
              a tak muzu pokracovat dal. Co veta to chyba. To ze tobe to prijde spravne, neznamena, ze je to spravne
              ” kdybych měl věřit tvým blábolům, musel bys srovnávat například 3600 vs 9700 resp. 9900k ”
              .. ani vzdalene nechapes smysl tech prispevku, proto pises o blabolech. Problem je, ze nechapes o cem se bavim.
              ATD.. vic se mi to rezepisovat nechce a to stejne plati o prikladu s tim CPU..to ze ty nechapes smysl tech prispevku je problem na tvoji strane.

            • A jeste k tomu „6+“. Z principu je jedno, jestli napisu 4+, 5+ nebo 6+. Jde o to, ze ciste 4jadro dneska ten vykon velmi limituje. COz dokazuji ty srovnavaci cisla mezi 7600k a 3600. A dukazem je jedina 4T hra FarCry ND, kde to bezi cca stejne.
              Takze zase muzes odvetit neco o blabolech a nebo se nad tim mzues zamyslet nebo napsat slusne, ze ti neco neni jasne. Volba je u Tebe.

            • tak jo, chyba č.1 ,2 ,3 a další … opět chyby … IPC je buď horší, nebo lepší, nedělí se na „herní“ IPC, „aplikační“ IPC … máš v tom zmatek … pak s těmi vlákny … já bych i souhlasil, ovšem na „odborných“ harwarových webech se dozvíš, že hry neumí využívat HT resp. SMT, proto třeba AMD SMT u her často vypíná … kde je tedy pravda? Ono to na první pohled vypadá tak, že AMD fans tvrdí vždycky to, co se akorát hodí … dál k těm 6+ jádrům … tys napsal 6+, dobře, myslels i třeba 4+ a já nevím kolik, to ale předpokládá, že každý kdo staví comp, bude hrát pořád nové a novější hry, tak to ale zdaleka není, snad ani 1% z celkového počtu hráčů se nechová takhle, kdo ví o co jde, staví si comp na to, co potřebuje … psal jsem o tom x krát, tady čtu pořád dokola, že 4 jádra nestačí, že kdo ví, co bude za rok, dva … zkus si najít statistiku, kolik procent hráčů hraje na víc než 4 jádrech, pak se můžeme bavit o dalším … a promiň, že jsem tě popudil slůvkem blábol, taky jsem ale nepsal, že se můžu na tvoje názory vysrat …

            • IPC neni jen jedno dneska. Ruzne programy vyuzivaji ruzne sady instrukci a ty ma kazdy z tech vyrobcu jinak “rychle” implementovane. To ze se udava nekdy jeden nejaky udaj zvyseni IPC..tak bud je to jen z jednoho programu a nebo ze sady nekolika(coz je lepsi). Hry jsou pak specialni pripad, protoze jsou navic jeste zavisle na rychle komunikaci s pameti. Jendoduchy prehledny test je treba tady
              https://www.techspot.com/article/1876-4ghz-ryzen-3rd-gen-vs-core-i9/
              Kdyz si to projdes, zjistits, ze v ruznych programech jsou ta IPC “ruzna” a i presto, ze Ryzen 3xxx je v nich rychlejsi, ve hrach tomu tak neni a ma IPC vetsinou stale pomalejsi. Dokonce se da najit i SW (ne hry), kde ma Intel stale vyssi IPC, nez Ryzen.
              7600k je stejna architektura jako 8700k a 9900k, jen ma min jader, threadu a nizsi takt. Frekvence 3600 a 7600k jsou obdobne, nevim co je na tom tezkeho k pochopeni.
              Core i5-7600K 1T: 4,2 GHz 2T: 4,1 GHz 3T: 4,1 GHz 4T: 4,0 GHz
              https://www.computerbase.de/2017-01/intel-kaby-lake-test-core-i7-7700k-i5-7600k/#abschnitt_mehr_takt_und_ein_aggressiverer_turbo_fuer_kaby_lake
              Ryzen 5 3600 ma max turbo 4,2Ghz, pri tech treba 6 threadech muzes celkem pocitat s tim, ze ta frekvnece bude nekde okolo 4Ghz. 7600k bude mit 4ghz. Rozdil treba 100Mhz, mezi temi chipy je irelevantni v celkovem vysledku.
              Co se tyce stavby pocitace a “6+”. Ja ten vyvoj sleduji , vysledky a informace ruznych webu trend k 6+ vyuzivani threadu potvrzuji. To ze starsi a stare hry jsou na tom jinak, na tom nic nemeni. Pokud si stavis herni pocitac, tak si ho preci nestavis s tim, aby jsi si zahral 5 let starou hru, ale aby jsi si zahral hru, ktera za tech 5 let vyjde 🙂
              Jinak cele pojednani o 6+ a rozdil oproti 4jadrum jsem tu dal proto, ze to mobilni “H” CPU bude treba v prumeru v tech novejsich hrach odhadem 40-60% procent vytizene. A Co z toho vyplyva pro jednovlaknovy vykon dany vysokou frekvenci treba teoretickych 5Ghz o kterem psal JO? Ze je pro ty hry nepodstatne, tudiz to co psal JO podle mne neplati. To CPU tuhle frekvneci neni schopno udrzet v te hre (pripocitej si, ze to CPU ma i teplotni limity a je navic zahrivano i z grafiky). DUlezity je naopak vykon (frekvence), ktery to mobilni CPU ma, kdyz je ve treba “50% zatizeni a to bude podstatne nizsi..placnu odhadem 3,6-4,1Ghz podle chlazeni. Proto jsem tu postoval ty vysledky meho ULV. Protoze ten princip snizeovani frekvenci mobilnich chipu v zavislost na zatizeni je stejny. Jen ten “H” chip, klesa mene.

            • myslím, že jdeš na to ze špatné strany … taky je to o úhlech pohledu (protože konkrétně já si stavím comp na hry, které hraji x let + rezerva na další stávající, nebo budoucí věci) … pokud za (příklad) 5 let vyjde hra o které si myslím, že mě chytne a budu ji hrát dlohodobě, udělám upgrade … nebudu přece kupovat 24 jádro kvůli předpokladu, že za několik let vyjde hra kterou buď hrát vůbec nebudu, nebo ji zkusím a za hodinu odinstaluji … to bych byl asi na hlavu … že se tohle dětem na fórech doporučuje a staví na radu pseudoodbornílů stroje za desítky tisíc, které za dobu používání naplno využijí v řádu hodin, k čemu to je? Druhá strana věci je, že když je šestijádro za cenu srovnatelnou se 4 jádrem při podobném IPC, není důvod nejít do toho šestijádra …

            • Asi se shodnem, ze 24 jadro nikdo normalni nedoporucuje a herni pocitac si vetsina lidi sklada nebo necha skladat rekneme na 3-5let 🙂
              Jinak dneska je rozumne minimum 6C/12T, poud nejsi nejak vyznamneji omezeny rozpoctem..cili neco jako AMD 2600 pro budget, lepe 3600. To aktivni SMT, ktere dvojnasobi pocet vlaken, ma casto priznivy vliv na minima fps, coz je z hlediska plynulosti hrani dulezitejsi, nez treba prumerna fps. S nastupem novych vykonych (8C/16T) konzoli se tenhle trend nejspis jen posili. Zase da se to vsechno pekne vycist z grafu na techspotu, kde delali rozdil AMD 3500X (6C) oproti 3600 (6C/12T). Frekvence je podobna, jediny rozdil je SMT.
              https://www.techspot.com/review/1966-amd-ryzen-5-3500x/

      • Ta ono je to spis asi teoreticka MAX spotreba, protoze to bude nejspis generovana zatez syntetikou ala Prime95. V realnem MT provozu si nejsem jisty, jestli jsi schopny takovou zatez na tom CPU vygenerovat. Tam bych si tipnul ze to muze byt treba tech 220-250W v maximu. Ale i tak je to mazec a hodne problematicke uchladit. Kdyz si k tomu vezmes, ze u AMD v ne OC to neprekracuje ani u 16jadra cca 145W, tak jde videt, ze Intel jde daleko za nejake ‚rozumne‘ meze.

    • Zas takový drama to nejspíš nebude, realisticky bych čekal že spotřeba naroste tak maximálně o 25-30 % (25 % dvě jádra navíc, 5 % možná kvůli vyšším taktům?). Platforma počítá s o 25 % vyššími proudy pro napájení CPU…

      • Spotreba rastie kvadraticky s linearnym narastom prudu. Ak narastie prud o 25%, potom spotreba narastie o 56%, to by uz bolo 390W. To je vela uz aj na Intel.Mozno pretaktuje dve jadra na 5GHz a zvysne podtaktuje, aby ostal v limite 300W. Ale bude potrebovat vodne chladenie, aby to uchladili. A ak tam daju pastu sedivku, tak sa ani tymi 300W nemusia zaoberat.

            • Děláte chybu v tom, že uvažujete, že vyšší proud sám od sebe zvýší napětí, to se tady neděje.

              Když se říká říká, že spotřeba CPU škáluje s napětím kvadraticky, ale to je něco jiného – to je, když hýbete napětím. Když se zvedne napětí, tak zároveň to CPU začne cucat víc proudu, než kolik se mu chtělo dovnitř téct předtím. Proto třeba zvýšení napájecího napětí z 1,0 na 1,1V povede k tomu 21% navýšení spotřeby.
              —————————-
              Ale my se bavíme o něčem trošku jiném. U CPU si to napětí řídí procesor sám a není to tak, že když stoupne proud, tak se v závislosti na něm zase zvýší napětí podle Ohmova zákona. To by se procesory spálily. Ve skutečnosti si jejich řídící jednotka z VRM desky vyžaduje přesné úrovně napětí s přesností třeba na setiny V.

              Takže spíš je třeba uvažovat tak, že napětí je konstantní. Kolik do toho CPU potom poteče proudu, je pak dané hlavně architekturou a počtem jader. Takže tady když se přidají 2 jádra (+ 25 %), tak lze čekat, že proud při stejném napětí poteče zhruba o 25 % vyšší.

              Dál by ten proud trochu zvýšilo, pokud by Intel zvýšil frekvenci, a další zvýšení pak samozřejmě bude, když by se napětí zvedlo.

              Ale moje point byla trochu jiná. Vycházel jsem z toho, že ta platforma má nějak definované napájení, aby ty CPU utáhla. A LGA 1200 má proudy, které musí ustát, definované jako o 25 % vyšší, než jaké byly na LGA 1151. * Z toho se dá odvozovat, že i spotřeba těch desetijader by podle plánu Intelu měla narůst asi tak o stejných 25 %, protože kdyby typické proudy stouply o víc jak o těch 25 %, tak se zmenší rezervy infrastruktury a tím se asi zvýší počet selhání/reklamací.
              Kdyby plánovali zvýšit zátěžové spotřeby třeba o 50 %, tak pravděpodobně taky ty proudy ve specifikacích budou zvýšené adekvátně víc. Tahle úvaha samozřejmě platí dost zhruba – samozřejmě když Intel trošku zvýší napětí, tak příkon naroste víc než proud. Ale to napětí IMHO Intel tak moc nezvýší, ne pro 10jádrovou zátěž. Teoreticky by mohli riskovat a nechat si pro proudy menší rezervu, ale myslím spíš, že ne, to bych spíš věřil, že to naddimenzujou.

              * https://www.cnews.cz/lga-1200-napajeni-proud-vrm-cipsety-chlazeni-tiger-lake-pro-desktop-nebude

            • Jan Olšan: Kde som písal, že „vyšší proud sám od sebe zvýší napětí“ alebo že „spotřeba CPU škáluje s napětím kvadraticky“, alebo že „Když se zvedne napětí, tak zároveň to CPU začne cucat víc proudu“?

              Napätie sa zvyšuje vtedy, ak procesor beží na vyšších frekvenciách. Dnešné procesory obsahujú rádovo miliardy tranzistorov, ktoré sa musia preklápať. Majú minimálne napätie, pri ktorom sa začnú preklápať, a maximálne napätie, pri ktorom sa nepoškodia. A na to, aby sa stíhali preklápať pri vysokých frekvenciách, potrebujú vyššie napätie. Takže ak dostane procesor náročnú úlohu, tak si zvýši napätie, následne zvýši frekvenciu, a následne tečie do neho vyšší prúd. S tým rastie spotreba a teplota. Ak dosiahne maximálnu povolenú teplotu, tak znižuje napätie, následne znižuje frekvenciu, a keďže sa menej často preklápajú tranzistory, tak sa znižuje aj prúd, spotreba a teplota.

              Zároveň prúd do procesora sa zvyšuje, ak tečie viacerými vetvami. Napríklad 8 jadrový procesor dostane 8 paralelne vykonávaných úloh, a každá z nich vyžaduje aj výpočty v FPU. Vtedy tečie prúd do každého jadra a zároveň v jadre aj do koprocesora pre FPU. Napríklad spracovanie 4K videa môže bežať na ôsmich jadrách a budú potrebovať aj výpočty v FPU.

              Ráta sa to tak, ze P(t) = Integrál z u(t) * i(t) dt
              a zároveň u(t) = Z(f) * i(t)
              kde P(t) je výkon, u(t) je napätie, i(t) je prúd, všetko v čase t, a Z(f) je impedancia závislá na frekvencii f. Impedancia je odpor pri premenlivom prúde.

              Takže platí, že P(t) = Integrál z Z(f) * i(t) * i(t) dt

              Samotné napätie spotrebu nezvyšuje. Pri nekonečnom odpore je prúd nulový a spotreba je tiež nulová.

              Určitý integrál od t1 do t2 je spotreba od času t1 do času t2.

  2. Za první, článek trochu vycucaný z prstu, za druhý, velitel žumpy Tombo z diitu sem hodí odkaz na článek který napsal Součkův červený bratr, a máme tu hotovou věc, jak to bude vypadat a fungovat, a za třetí, možná, prý, asi, někdo říkal, někdo napsal. Profesionalita každým coulem, hlavně ať se někdo chytí a nepustí.