Procesory Ryzen představují určitou renesanci a návrat firmy AMD po delším období let zhruba 2006 až 2016, kdy zaostávala za Intelem a ztrácela schopnost mu konkurovat na poli procesorů. První procesory Ryzen vyšly na jaře roku 2017 a přinesly zhruba pět let vyvíjenou novou architekturu Zen, která se vysokým IPC jader (výkonem v přepočtu na 1 MHz frekvence) přiblížila na dohled aktuální architektuře jader Skylake od Intelu. Ryzeny první generace zároveň poprvé u AMD přinesly výrobu s 3D tranzistory typu FinFET na 14nm procesu, díky čemuž se opět staly konkurenceschopnými i v energetické efektivitě. Ryzeny také slavily úspěch tím, že nabídly více jader za stejnou cenu proti soudobým čipům Kaby Lake od Intelu.
AMD nyní využívá značku Ryzen pro spotřebitelské procesory pro osobní počítače. Na podzim 2017 byly vydány první Ryzeny Mobile pro notebooky také s jádry Zen, které obsahují integrovanou grafiku a jde o čipy typu SoC, zatímco většina desktopových Ryzenů se vyrábí bez GPU. Poté AMD vydalo také Ryzeny pro embedded segment. Firma Ryzeny dělí do kategorií Ryzen 3 (levná CPU), Ryzen 5 (střední proud) a Ryzen 7 (dražší výkonné modely). Pro highendovou platformu a pracovní stanice pak byly v létě 2017 uvedeny ještě speciální procesory Ryzen Threadripper, které se skládají z více čipů a nabídly tak ze začátku 16 a později ještě více jader. Platforma Threadripper konkuruje highendovému desktopu a extrémní edici procesorů Core i9 od Intelu, zatímco běžné Ryzeny pak stojí proti čipům Core v mainstreamovém desktopu a noteboocích.
